Zločinecké skupiny dnes působí napříč Evropou, přesouvají peníze během sekund a stále častěji využívají digitální technologie. Evropská komise proto navrhla největší změny fungování agentur Europol a Eurojust za poslední roky. Obě agentury mají získat nové pravomoci, rychlejší přístup k informacím i silnější postavení při přeshraničních vyšetřováních.
Kriminalita se v posledních letech rychle mění. Vedle obchodování s drogami nebo lidmi stále častěji zahrnuje také kybernetické útoky, internetové podvody či zneužívání digitálních technologií.
Zločinecké skupiny navíc často působí ve více státech současně. Přeshraniční trestnou činnost proto nelze účinně řešit pouze na národní úrovni a členské státy potřebují užší spolupráci při vyšetřování i trestním stíhání.
Komise proto na konci června představila návrh na posílení mandátu agentur Europol a Eurojust, který je součástí nové bezpečnostní strategie ProtectEU.
„Bezpečnost je jedním z klíčových předpokladů otevřené a dynamické společnosti i prosperující ekonomiky. Proto zahajujeme důležitou iniciativu, jejímž cílem je lépe čelit bezpečnostním hrozbám, jako je terorismus, organizovaná trestní činnost, prudký nárůst kyberkriminality a útoky na naši kritickou infrastrukturu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Europol je agentura EU, která podporuje spolupráci policejních složek členských států. Sám ale nikoho nezatýká ani nevede trestní vyšetřování. Jeho hlavní rolí je sdílení informací, analytická podpora a koordinace přeshraničních případů.
V letech 2019 až 2025 Europol podpořil více než 20 tisíc policejních operací. Postupně se stal klíčovým centrem evropské policejní spolupráce, jehož současný mandát už podle návrhu neodpovídá novým bezpečnostním hrozbám ani rychlému technologickému vývoji.
Návrh zároveň upozorňuje na několik problémů, které dnes brání efektivnější spolupráci. Vedle rostoucího objemu dat a technologické náročnosti vyšetřování je jedním z nich nerovnoměrné využívání Europolu členskými státy.
V roce 2025 více než 90 procent všech vyhledávání v databázích Europolu provedly státy představující méně než pětinu obyvatel EU.
Komise chce rychlejší sdílení dat
Cílem navrhované reformy je posílit schopnost Europolu podporovat složitá přeshraniční vyšetřování a zároveň snížit administrativní zátěž členských států. Nová pravidla mají zjednodušit sdílení informací, urychlit vyšetřování a umožnit efektivnější spolupráci mezi národními policejními orgány.
Jedním z klíčových opatření je automatizované sdílení dat v reálném čase a vznik bezpečné evropské cloudové infrastruktury, která má usnadnit společnou práci vyšetřovatelů na přeshraničních případech. Díky tomu by policisté v různých státech mohli rychleji zjistit, že vyšetřují stejnou organizovanou skupinu.
Součástí návrhu je také zřízení podpůrných kanceláří Europolu přímo v členských státech, které mají usnadnit spolupráci s národními orgány a zpřístupnit jim odborné kapacity agentury.
Reforma počítá se vznikem technologického centra, které má evropským policejním složkám pomáhat se zaváděním nových technologií a vývojem společných nástrojů. Posílit by se měla také spolupráce Europolu s Eurojustem, Evropským veřejným žalobcem (EPPO) i partnerskými třetími zeměmi.
Rostoucí agenda odhalila limity Eurojustu
Reformou má projít také Eurojust, agentura EU pro justiční spolupráci v trestních věcech. Ta koordinuje vyšetřování a trestní stíhání přeshraničních případů, usnadňuje provádění evropských zatýkacích rozkazů a podporuje spolupráci mezi národními justičními orgány.
Rostoucí význam agentury ilustrují i její výsledky – zatímco v roce 2019 řešil Eurojust přibližně 7 800 případů, v roce 2025 už jejich počet vzrostl na více než 14 tisíc.
Rychlý nárůst počtu řešených případů odhalil limity současného fungování agentury. Národní členové Eurojustu tráví 40 až 50 procent svého času administrativními úkoly, což omezuje prostor pro operativní práci.
Návrh zároveň upozorňuje na komplikovanou výměnu informací, nedostatečné propojení s Europolem a EPPO i na málo flexibilní spolupráci se třetími zeměmi.
Eurojust by nově mohl sám identifikovat související případy, z vlastní iniciativy navrhovat jejich koordinaci a zapojovat se do vyšetřování už v jeho rané fázi. Jeho působnost se zároveň rozšíří na další oblasti závažné kriminality, například kyberkriminalitu, porušování sankcí EU nebo genderově podmíněné násilí.
Návrh počítá s novým společným informačním systémem, který má usnadnit spolupráci s Europolem, zefektivnit výměnu informací a omezit administrativní zátěž. Flexibilnější má být spolupráce se třetími zeměmi.
Rozhodnou europoslanci a členské státy
Návrhy čeká projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU. Už nyní je zřejmé, že debata se nebude týkat pouze rozsahu nových pravomocí obou agentur, ale také otázky ochrany osobních údajů, spolupráce se třetími zeměmi nebo zachování pravomocí členských států při přeshraničním trestním stíhání.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP) musí být bezpečnost občanů jasnou prioritou. Proto považuje posílení mandátu Europolu i Eurojustu za správnou reakci na současné bezpečnostní hrozby.
„Europol musí mít silnější nástroje pro analýzu moderních forem kriminality a Eurojust musí umět ještě rychleji koordinovat přeshraniční trestní řízení,“ řekl redakci.
V případě dalšího rozšiřování pravomocí obou agentur by podle Zdechovského mělo jít především o boj proti převaděčským sítím, financování terorismu, organizovanému zločinu, kyberkriminalitě nebo zneužívání digitálních technologií. „EU nesmí jen reagovat se zpožděním, ale musí být o krok napřed,“ dodal.
Německá europoslankyně Birgit Sippel (S&D) však upozorňuje, že rozšiřování pravomocí Europolu musí být doprovázeno odpovídající ochranou základních práv.
„Rozšíření mandátu Europolu nesmí vést k oslabování základních práv. Během vyjednávání bychom měli posílit ochranné mechanismy, aby se z Europolu nestala rozsáhlá databáze údajů o všech obyvatelích Evropy,“ odpověděla na dotaz redakce.
Diskuse pokračuje
Vedle ochrany základních práv se ale diskutuje také o tom, zda návrh komise zachází dostatečně daleko.
Frakce Renew Europe v dubnu představila vlastní strategii Europol 2.0, ve které navrhuje další rozšíření pravomocí agentury. Vedle silnější role v boji proti hybridním hrozbám prosazuje také rozšíření práva iniciativy Europolu nebo vznik Evropské policejní akademie.
Zatímco v Evropském parlamentu se očekává debata především o rozsahu pravomocí Europolu a ochraně základních práv, členské státy v rámci Rady se pravděpodobně zaměří i na postavení Eurojustu.
Některé z nich upozorňují, že hlavní odpovědnost za trestní stíhání by měla i nadále zůstat na národních justičních orgánech. České ministerstvo spravedlnosti proto nesouhlasí s tím, aby Eurojust získal výrazně proaktivnější roli při koordinaci přeshraničních trestních řízení.
