Evropská komise (EK) minulou středu představila daňový omnibus a omnibus o energetických produktech. První jmenovaný lze z reakcí chápat jako jeden z nejvýznamnějších počinů EK na poli simplifikace. Ta je jednou z vlajkových lodí jejího mandátu. Podle kritiků však může oslabit pravidla proti agresivnímu daňovému plánování a zvýšit tlak na veřejné rozpočty.
Podle komisaře pro hospodářství Valdise Dombrovskise Evropa potřebuje jednodušší pravidla pro lepší výsledky. „Naše návrhy na zjednodušení daňového systému přinášejí řešení, která radikálně zvýší srozumitelnost a právní jistotu jak pro podniky, tak pro daňové správy,“ uvedl.
Balíček, který obsahuje daňový omnibus a přepracované znění směrnice o administrativní spolupráci, by měl firmám ušetřit až 8 miliard eur ročně. „Tím se celkové úspory vyplývající z naší dosavadní zjednodušovací agendy zvýšily na více než 18 miliard eur – téměř polovinu našeho cíle pro tento mandát,“ připomněl Dombrovskis. Komise si za cíl stanovila snížit administrativní zátěž pro firmy o 25 % (35 % pro malé a střední podniky) a ušetřit jim 37,5 miliardy eur ročně do roku 2029.
Změny mají zjednodušit investování
Mezi nejvýznamnější prvky daňového omnibusu patří výjimka ze srážkové daně pro veškeré přeshraniční platby dividend, úroků a licenčních poplatků mezi společnostmi v EU. Ta by měla firmám ušetřit kolem 5,3 miliardy eur ročně. K přehlednosti a snížení administrativních nákladů by mělo přispět i odstranění duplicit a překryvů v různých pravidlech pro zdaňování korporací.
Především tyto kroky přivítala lobbistická skupina BusinessEurope. „Tyto změny zjednoduší investování napříč Evropou a posílí konkurenceschopnost EU v časech intenzivní globální soutěže,“ uvedl generální ředitel Markus J. Beyrer. Pozitivně zhodnotil i přepracované znění směrnice pro administrativní spolupráci, které sjednocuje směrnici a její novely do jednoho souvislého aktu a zároveň společnosti vyjímá z některých reportovacích povinností a zavádí nový ověřovací nástroj pro identifikaci daňových poplatníků.
Občanský sektor varuje před závodem ke dnu
Reakce však nebyly čistě pozitivní. Znepokojení z návrhů Komise vyjádřili někteří zástupci občanské společnosti, kteří varují před tzv. „závodem k dnu“. Tímto termínem se v ekonomii označuje praxe, kdy státy soutěží ve snižování daní tak, aby přilákaly zahraniční investory. Výsledkem však může být vyšší tlak na veřejné rozpočty.
„Brusel dnes nejenže zpomalil pokrok v daňové oblasti, ale v otázce daňové spravedlnosti udělal obrovský krok zpět. To, co se označuje jako ‚zjednodušení‘, je ve skutečnosti kapitulace před zájmy velkých nadnárodních korporací. Náš daňový systém se stal arénou soupeření mezi USA a EU o to, kdo dokáže rozdávat největší balíčky náhodných a nekontrolovaných výjimek,“ uvedla Tove Maria Ryding, koordinátorka pro daně v organizaci Eurodad, která prosazuje hospodářskou spravedlnost a udržitelný rozvoj.
Frakce S&D vítá větší harmonizaci daňových pravidel a posílení administrativní spolupráce, rovněž se však obává dopadů výjimek. „Jsme hluboce znepokojeni rozšiřováním výjimek ze srážkových daní z úroků, licenčních poplatků a dividend. Bez náležitých záruk zajišťujících minimální efektivní zdanění hrozí, že navrhovaná opatření ještě více podpoří agresivní daňové plánování (maximální daňová optimalizace, která se může pohybovat na hraně daňového úniku – pozn. red.). V době rostoucí nerovnosti, kdy občané oprávněně požadují, aby nejbohatší platili spravedlivý podíl, působí tyto návrhy v rozporu s očekáváním,“ uvedl portugalský europoslanec z řad socialistů Bruno Gonçalves.
Následují technická jednání
Ministerstvo financí v reakci na žádost redakce o komentář uvedlo, že návrhy musí pečlivě zanalyzovat, než k nim zaujme stanovisko. Klíčová budou především jednání technických skupin na úrovni Rady EU, která by měla proběhnout v polovině července.
„V obecné rovině uvádíme, že ČR podporuje zjednodušování evropské daňové legislativy, avšak pouze v takovém rozsahu, který bude mít skutečný a pozitivní dopad na snížení administrativní zátěže jak pro daňové poplatníky, tak pro daňové správy,“ řekl mluvčí Filip Běhal.
Hlavní kompetence v oblasti daní mají v rukou členské státy, balíček tedy bude projednán zvláštním legislativním postupem. O konečné podobě rozhodnou ministři financí v Radě, zatímco Evropský parlament bude konzultován.
