Česká republika plní tři ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura, uvedla Evropská komise ve své Konvergenční zprávě za rok 2026. Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium cenové stability i kritérium zdravých veřejných financí. Neplní jen kritérium stability směnného kurzu.
Komise posuzovala pět členských zemí Evropské unie, které dosud neplatí eurem, ale zavázaly se, že euro jednou zavedou. Vedle Česka jsou to Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
„Více než 27 let po zavedení jednotné měny se euro stalo silným symbolem evropské identity. V současnosti je měnou 21 členských států a každodenně jej používá více než 350 milionů lidí, což z něj činí druhou nejpoužívanější měnu na světě,“ připomněla unijní exekutiva.
Euro podle ní přineslo v průběhu let občanům i podnikům konkrétní výhody mimo jiné tím, že posílilo jednotný trh, usnadnilo obchod a investice a podpořilo cenovou stabilitu.
Zpráva konstatuje, že Česká republika splňuje kritérium cenové stability, zdravých veřejných financí i dlouhodobých úrokových sazeb. Nesplňuje ale kritérium týkající se stability směnného kurzu a rovněž české právní předpisy nejsou plně v souladu s unijními smlouvami a se statutem Evropské centrální banky. Euro tedy zatím není možné v zemi zavést.
Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU, souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu.
Český premiér Andrej Babiš v květnu uvedl, že vláda už nebude zpracovávat zprávu o připravenosti k přijetí společné evropské měny. Podle Babiše je vytváření zpráv zbytečné, když současný kabinet nechce euro zavádět.
Dánsko, které je rovněž členem EU, ale eurem neplatí, komise nehodnotila. Země si totiž z těchto takzvaných maastrichtských kritérií vyjednala trvalou výjimku, takže euro nemusí přijmout nikdy.
Poslední zemí, která přijala euro, bylo letos v lednu Bulharsko, předtím vstoupilo do eurozóny v roce 2023 Chorvatsko.
Evropská komise spolu se zprávou o připravenosti zbylých zemí EU zavést euro zveřejnila i výsledky průzkumu Eurobarometr. Podle něj se většina občanů, konkrétně 57 procent, v členských státech mimo eurozónu domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty členské státy, které ji už používají. Většina respondentů si zároveň myslí, že zavedení eura by mělo pozitivní dopad i na jejich vlastní zemi (51 procent) a na ně osobně (52 procent).
Celkově se 52 procent respondentů vyslovilo pro zavedení společné měny v jejich zemi. Nejvyšší podpora byla zaznamenána v Maďarsku (80 procent) a Rumunsko (65 procent), dále pak ve Švédsku (51 procent) a v Polsku (43 procent). Nejméně dotázaných podpořilo zavedení eura v České republice (42 procent). Průzkum probíhal letos v dubnu a květnu.