Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Macron zvažuje vyhlášení předčasných voleb

The Capitals: Macron zvažuje vyhlášení předčasných voleb

EURACTIV network
23. 4. 2025
Emmanuel Macron © European Union 2025|Wopke Hoekstra © European Union 2025
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
PAŘÍŽMacron zvažuje vyhlášení předčasných voleb, píše Bloomberg. Řádné parlamentní volby by se ve Francii měly konat až v roce 2029, ale podle informací agentury Bloomberg prezident Emmanuel Macron zvažuje možnost hlasování v dřívějším termínu – buď ještě letos, nebo souběžně s komunálními volbami v roce 2026. Konzultace údajně probíhají v rámci jeho nejužšího politického kruhu. K úvahám o dřívějším hlasování Macrona vede nejen růst jeho popularity doma, ale také rostoucí mezinárodní prestiž. Předčasné volby by však představovaly politický risk a mohly by narušit křehkou stabilitu, kterou vláda získala po prosincovém jmenování Françoise Bayrou premiérem. Volby by navíc mohly posílit krajně pravicové Národní shromáždění vedené Jordanem Bardellou. Jeho předchůdkyně Marine Le Pen byla začátkem měsíce uznána vinnou v případu zpronevěry unijních fondů. Proti rozsudku se odvolala, ale aktuálně jí hrozí zákaz nabývání veřejně volených funkcí. Elysejský palác se k možnému posunu termínu voleb zatím nevyjádřil. (Charles Szumski, Euractiv.com)
ATHÉNYŘecko plánuje zákaz ochucených elektronických cigaret. Řecká konzervativní vláda připravuje návrh zákona, který by zakázal všechny ochucené alternativní tabákové výrobky, zjistil server Euractiv. Opatření je součástí širšího balíčku, jehož cílem je omezit dostupnost alkoholu a tabáku pro nezletilé. Reaguje mimo jiné na případy, kdy mladiství po nadměrném požití omdleli v nočních klubech. Zákaz by se týkal příchutí jako čokoláda, sušenka, meloun nebo whisky, které jsou mezi dospívajícími populární. Opatření by mohlo ovlivnit odvětví zaměstnávající kolem 10 000 lidí, včetně 2 000 specializovaných prodejců. I když Atény se dosud stavěly proti přísnějším pravidlům pro alternativní tabák, politický tlak na zpřísnění roste. Návrh zákona je nyní ve „závěrečné fázi interních konzultací“, podle zdrojů ale není jisté, zda se zákaz příchutí udrží i v konečném znění. Zavedení zákazu navíc vyžaduje souhlas Evropské komise, což může trvat až půl roku. Podle posledního průzkumu Eurobarometru stále kouří více než 35 % Řeků. (Sarantis Michalopoulos, Euractiv)
STOCKHOLMŠvédsko chce zakázat testy panenství. Švédská středopravicová koalice a krajně pravicoví Švédští demokraté se dohodli na zákazu tzv. testů panenství, souvisejících chirurgických zákroků i vydávání osvědčení. Podle politiků jsou tyto praktiky „hluboce urážlivé“ a v rozporu se švédskými hodnotami. Navrhovaný zákon počítá s trestem až jednoho roku vězení za provedení testu nebo chirurgického zákroku. Vydání osvědčení by mohlo být trestáno pokutou nebo až šesti měsíci vězení – i v případech, kdy žena či dívka se zákrokem souhlasila. (Charles Szumski Euractiv.com)
ŘÍMPrvní migrant deportovaný do Albánie skončil opět v Itálii. Itálie provedla první deportaci v rámci nové dohody s Albánií, která počítá se zřízením záchytných středisek pro migranty mimo území EU. Deportace se však ve skutečnosti odehrála pouze formálně – migrant byl do Albánie převezen, ale následně se vrátil zpět do Itálie, odkud měl být teprve deportován do země původu. Šlo o státního příslušníka Bangladéše, který byl poslán do repatriačního zařízení v Gjaderu na severu Albánie. Odtud byl později vrácen do Itálie, odkud měl být letecky přepraven do Bangladéše. Podle deníku La Repubblica přesun trval týden, vyžádal si čtyři cesty a mohl stát více než 5 000 eur. To je téměř dvojnásobek oproti průměrným nákladům na standardní deportaci, které italské ministerstvo vnitra odhaduje na 2 800 eur. (Alessia Peretti, Nicoletta Ionta, Euractiv)
MADRIDŠpanělsko dosáhne 2% výdajů na obranu o čtyři roky dříve, tvrdí premiér Sánchez. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že země letos investuje 10,5 miliardy eur do bezpečnosti a obrany. Cílem je dosáhnout výdajů na úrovni 2 % HDP již v roce 2024 – tedy mnohem dříve, než bylo plánováno. Původní termín počítal s dosažením tohoto cíle až v roce 2029. Podle odhadů vlády mají obranné investice vytvořit téměř 100 000 pracovních míst v technologických a vojenských odvětvích a zvýšit HDP o 0,4 až 0,7 %. (Fernando Heller EURACTIV.es)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.