Evropská unie zatím nemá jasno v tom, kdo by ji měl zastupovat při případných jednáních o ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Zatímco český premiér Andrej Babiš podporuje německého kancléře Friedricha Merze, ruský prezident Vladimir Putin navrhl bývalého kancléře Gerharda Schrödera. Ve hře jsou ale i další jména.
„Za mě je to jednoznačně německý kancléř Merz, který by měl nějakým způsobem na základě mandátu Rady a Komise vést nějakou diplomatickou misi,“ prohlásil Babiš při odjezdu na summit EU a zemí západního Balkánu.
Pokračování konfliktu podle něj nebude dobré. Současně je ale podle premiéra jasné, že Rusko je agresorem a že pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se nyní soustředí především na situaci na Blízkém východě a blokádu Hormuzského průlivu.
Babišova podpora přichází jen několik dní poté, co Friedrich Merz vyvolal debatu svým návrhem na vytvoření přidruženého členství Ukrajiny v EU.
Putin prosazuje Schrödera
Do debaty se v posledních dnech zapojil i ruský prezident Vladimir Putin. Ten uvedl, že by si jako prostředníka rozhovorů vybral bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera. Mírové řešení konfliktu je podle Putina věcí Ukrajiny a Ruska. „Ale pokud chce někdo pomoci, jsme za to vděční,“ dodal s tím, že válka se podle jeho úsudku blíží ke konci.
Návrh ruského prezidenta ale šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas i řada dalších evropských politiků odmítli.
„Pokud umožníme Rusku jmenovat naším jménem vyjednavače, nebylo by to moc moudré,“ řekla Kallas novinářům. Jelikož Schröder lobboval za ruské státní společnosti, seděl by podle šéfky unijní diplomacie na obou stranách stolu.
Ve hře je více jmen
Otázka možného evropského vyslance tak zůstává otevřená. Jak Kyjev, tak Moskva se nicméně shodují, že Evropa by měla vybrat jednoho člověka, nikoli skupinu několika lidí.
Podle serveru Politico se přitom objevuje hned několik jmen možných kandidátů. Ve hře je i samotná Kallas.
Uvažuje se také o bývalé německé kancléřce Angele Merkel, finském prezidentovi Alexanderu Stubbovi či bývalém italském premiérovi Mariu Draghim. Lidé obeznámení s uvažováním Kyjeva nicméně podle bruselského serveru tvrdí, že vyslanec by měl mít silnou podporu EU, ale neměl by pocházet přímo z unijního bloku, kterému ruský prezident hluboce nedůvěřuje. To by mohlo ukazovat na osobnosti, jako je norský ministr zahraničí Espen Barth Eide či indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar.