Návrh německého kancléře na vytvoření přidruženého členství pro Ukrajinu otevřel novou debatu o podobě budoucího rozšíření EU. Zatímco německý europoslanec a šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu (EP) David McAllister jej označil za příležitost pro Kyjev, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh odmítl s tím, že země si zaslouží plnohodnotné členství.
Pokrok Ukrajiny na cestě k evropské integraci je podle německého europoslance zřetelný, a to i přes obrovské výzvy, kterým musí čelit v souvislosti s ruskou agresí. Klíčovým pojmem je takzvaná posílená postupná integrace, podle které kandidátské země nemusí čekat na plné členství, aby začaly využívat některé výhody a zapojovaly se do vybraných politik EU.
„Na cestě ke členství dochází krok za krokem k postupné integraci do struktur EU. A o tom je tento dopis. Proto iniciativu německého kancléře Merze vítám,“ uvedl David McAllister v rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom.
Podle Friedricha Merze by přidružené členství znamenalo, že by se Kyjev mohl účastnit zasedání Evropské rady a Rady EU, neměl by ale hlasovací práva. Merz navrhuje také klauzuli o návratu k původnímu stavu před přidružením pro případ, že by Ukrajina oslabila právní stát či ochablo její reformní úsilí. Představit by si dokázal to, že by Ukrajina měla zástupce v Evropské komisi a v EP – rovněž bez práva hlasovat. Na řádná přístupová jednání by nemělo mít navrhované přidružené členství vliv.
Zvláštní status by byl podle německého kancléře silným politickým signálem, „který Ukrajina a její občanky a občané v pokračujícím boji proti ruskému agresorovi nutně potřebují“. Rychlé přijetí jako plnohodnotného člena EU je totiž podle Merze nerealistické.
Zelenskyj trvá na plnohodnotném členství
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o několik dní později Merzovu myšlenku odmítl. Argumentoval mimo jiné tím, že země si zasluhuje plnohodnotný status, neboť brání celou Evropu před ruskou agresí.
Šéf zahraničního výboru EP si nemyslí, že prvotní ukrajinské odmítnutí návrhu znamená, že je nápad „mrtvý“. „Německý kancléř zahájil diskusi a je důležité, aby se této debaty zúčastnilo všech 27 států. Dopis představuje dokument s konkrétními návrhy, na jehož základě mohou ostatní projednat podrobnosti,“ uvedl McAllister s tím, že je to rozhodně lepší přístup, než vést obecnou debatu o rozšíření EU.
Ukrajina má podle německého europoslance stejně jako ostatní kandidátské země konkrétní evropskou perspektivu, na jejímž konci stojí členství v EU. „Jde ale o to, co budeme dělat do té doby, než do unie skutečně vstoupí. Takže si myslím, že je to pro Ukrajinu šance a Kyjev by ji podle mého názoru měl využít,“ dodal McAllister. Chorvatsko mělo podle něj před svým vstupem do EU europoslance jako pozorovatele a byli rovněž pozváni jako pozorovatelé do Rady EU.
Západní Balkán se obává znevýhodnění
Merzův návrh kritizovaly i některé země západního Balkánu, protože se obávají znevýhodnění ve srovnání s Ukrajinou. McAllister ale tento výklad odmítá. „Jsem zastáncem individuálního přístupu založeného na zásluhách, proto se při diskusích o rozšíření snažím vyhýbat pojmu šest zemí západního Balkánu. Každá z nich se totiž nachází v odlišné fázi procesu integrace. Černá Hora je v úplně jiné situaci, než Severní Makedonie,“ uvedl europoslanec. Právě Černá Hora nyní již téměř dokončuje proces přistoupení a dopis německého kancléře na ni nemá podle McAllistera žádný dopad.
Černá Hora je nejblíže členství v EU
Rozšíření je podle něj důležitou investicí do míru, bezpečnosti a stability. S každým rozšířením se EU stává lepší a silnější. „Doufám, že po vývoji v Budapešti budeme moci konečně oficiálně otevřít kapitoly přístupového jednání s Ukrajinou a s Moldavskem,“ uvedl McAllister. Otevření kapitol dosud blokovala vláda bývalého premiéra Viktora Orbána. Nyní s Péterem Magyarem by se jednání mohla posunout kupředu. Podle informací ČTK by v příštích dnech měla začít potřebná jednání na pracovní úrovni a následně v pondělí 15. června by se v Lucemburku měla uskutečnit mezivládní konference, kde budou první kapitoly formálně otevřeny.
Právě dnes začíná slavnostní večeří v Tivatu summit EU a zemí západního Balkánu, který bude pokračovat v pátek, a podle McAllistera je jasné, proč se koná právě tam. „Černá Hora je jasným favoritem, pokud jde o budoucí členství v EU,“ uvedl europoslanec.
Zmínil ještě dění na Islandu, kde vláda rozhodla, že uspořádá 29. srpna referendum o obnově přístupových jednání o vstupu do EU. „Island již je součástí jednotného trhu, je v Schengenu a je členem NATO, takže by z mého pohledu pravděpodobně mohl dokončit přístupový proces do dvou let,“ prohlásil McAllister. Zda se stane 28. členem EU Černá Hora, či Island, záleží podle něj právě na výsledku islandského referenda. „Rozhodnutí je na Islanďanech, já bych ale velmi uvítal, kdyby se Island stal součástí naší unie,“ dodal europoslanec.
Černá Hora má ambici stát se 28. členskou zemí EU do roku 2028, šéf zahraničního výboru EP ale nechtěl odhadovat, jaké datum by podle něj bylo reálné. „Konkrétní termíny neříkám, protože země je připravená, až když je připravená. Myslím ale, že je dobře, že si černohorská vláda stanovila tento velmi ambiciózní cíl. Uvidíme, jak se jim to podaří,“ uzavřel.