Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,8 procenta, uvedla dnes Komise v jarní ekonomické prognóze. V předchozím listopadovém výhledu unijní exekutiva počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. V příštím roce potom růst českého HDP podle EK zrychlí na 2,4 procenta. Loni česká ekonomika rostla o 2,6 procenta.
Růst spotřebitelských cen zrychlí z 2,3 procenta v loňském roce na letošních 2,7 procenta a 2,8 procenta v roce 2027, což EK přičítá zejména energetickému šoku. Cílem České národní banky je dvouprocentní inflace.
Hlavním tahounem růstu ekonomiky zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, kterou podporuje růst reálných mezd a postupný pokles míry úspor. Spotřeba domácností v roce 2025 poprvé překonala úroveň před pandemií covidu-19 a v následujících letech by měla růst tempem těsně pod třemi procenty.
Trh práce zůstává napjatý, přestože se očekává mírný nárůst nezaměstnanosti z 2,8 procenta v roce 2025 na 3,2 procenta v roce 2027. I tak ale bude tuzemská nezaměstnanost jedna z nejnižších v EU. Deficit veřejných financí se zvýší z loňských 2,1 procenta HDP na letošních 2,8 procenta a 2,9 procenta HDP v roce 2027, pokud se nezmění politická opatření.
Export poroste díky obranným výdajům klíčových obchodních partnerů, ale negativně jej ovlivní americká cla, vysoké ceny energií a celková globální nejistota. Vývoj v mezinárodním obchodě nadále představuje pro českou ekonomiku výrazné riziko.
K pozitivnímu hospodářskému vývoji přispějí investice, a to díky efektivnějšímu čerpání fondů EU, oživení rezidenční výstavby a vyšší domácí i zahraniční poptávce v průmyslu.
Svůj letošní výhled v květnu zhoršila také Česká národní banka (ČNB). HDP podle něj vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Příští rok podle centrální banky hospodářský růst zrychlí na 2,7 procenta. I v tomto případě ho ale ČNB revidovala na nižší hodnotu, protože v únoru předpokládala zvýšení HDP v příštím roce o 2,9 procenta.
I přes zhoršení výhledu zůstává ČNB optimističtější než ministerstvo financí. To ve své dubnové predikci předpokládá letošní růst HDP 2,1 procenta a v příštím roce 2,4 procenta.
Prognóza Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) počítá s růstem o 2,6 procenta. Pokud by se ale prodlužovala válka proti Íránu, vzroste letos český HDP podle SP ČR pouze o 2,2 procenta. Ještě výraznější dopad by prodloužený konflikt s Íránem podle prognózy SP ČR měl na hospodářský výkon v příštím roce, kdy by HDP vzrostl pouze o 1,4 procenta místo o 2,3 procenta a inflace by dosáhla 4,2 procenta namísto 2,7 procenta.
Zhoršil se výhled pro celou EU
Česko není jedinou zemí, která si vyslechla zhoršenou prognózu. Komise zhoršila výhled pro celou evropskou ekonomiku. Důvodem je konflikt na Blízkém východě a s ním spojený nový energetický šok, který znovu podněcuje inflaci a otřásá ekonomickou náladou. Komise to uvedla ve své jarní ekonomické prognóze.
Poté, co růst HDP v Evropské unii dosáhl 1,5 procenta v roce 2025, se nyní předpokládá, že se letos zpomalí na 1,1 procenta. Je to přitom o 0,3 procentního bodu méně než v podzimní ekonomické prognóze, která růst odhadovala na 1,4 procenta. Komise nově ve své prognóze představila i možný „horší alternativní“ scénář pro případ, že konflikt v Íránu potrvá déle. Podle něj budou ceny energií nadále výrazně růst až do konce roku.
„Ještě před koncem února 2026 se očekávalo, že ekonomika EU bude pokračovat v mírném růstu spolu s dalším poklesem inflace. Výhled se však od vypuknutí konfliktu výrazně změnil,“ uvedla unijní exekutiva. Inflace začala několik týdnů po začátku konfliktu znovu růst v důsledku prudkého zvýšení cen energetických komodit a hospodářská aktivita ztrácí tempo. Pokud se napětí na energetických trzích zmírní, situace by se podle komise měla v roce 2027 mírně zlepšit. A rovněž růst HDP by měl příští rok opět mírně zrychlit na 1,4 procenta.
Očekává se, že inflace v EU dosáhne v roce 2026 úrovně 3,1 procenta, tedy o celý procentní bod více, než se původně předpokládalo. V roce 2027 se pak opět zpomalí na 2,4 procenta.
Jak Evropská komise uvádí, EU je čistý dovozce energie a její ekonomika je velmi citlivá na energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Jedná se přitom již o druhý takový šok za méně než pět let. Prudký nárůst cen energií přitom znamená vyšší účty pro domácnosti a rostoucí náklady pro podniky, což snižuje zisky v mnoha odvětvích a v podstatě přesouvá příjmy z ekonomiky EU do zemí vyvážejících energie.
„Na začátku konfliktu klesla spotřebitelská důvěra na čtyřicetiměsíční minimum uprostřed rostoucích obav z prudkého nárůstu inflace a ztráty pracovních míst. Přesto se očekává, že spotřeba zůstane hlavním motorem růstu,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. Komise dále poznamenává, že investice do energetické odolnosti, zejména po ruské invazi na Ukrajinu, se ale vyplácí. Díky snahám o diverzifikaci dodávek, dekarbonizaci a snížení spotřeby energie je evropská ekonomika nyní v lepší pozici, aby tento šok zvládla.
„Konflikt na Blízkém východě vyvolal obrovský energetický šok, který představuje pro Evropu další zkoušku v již tak nestabilním geopolitickém a obchodním prostředí,“ uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Evropská unie se podle něj musí poučit z minulých krizí tím, že zachová dočasnou a cílenou fiskální podporu a bude dále snižovat svou závislost na dovážených fosilních palivech. „Evropa by měla jednat jednotně a odhodlaně, urychlit reformy, odstranit překážky bránící růstu a zajistit zdravé veřejné finance,“ dodal.
Hlavní riziko spojené s prognózou se týká trvání konfliktu na Blízkém východě a jeho dopadů na světové energetické trhy. Vzhledem k neobvykle vysoké míře nejistoty – a zužujícímu se prostoru pro rychlou normalizaci dodávek – je základní prognóza ve více než 200stránkové zprávě nově doplněna alternativním scénářem, který počítá s delšími narušeními.
V tomto scénáři se počítá s tím, že ceny energií budou výrazně vyšší, než dnes předpokládají trhy. Vrcholu by dosáhly koncem roku 2026 a teprve během roku 2027 by začaly postupně klesat k původně očekávaným úrovním. Za těchto okolností by inflace neklesala a hospodářská aktivita by se v roce 2027 neobnovila tak, jak předpokládá základní prognóza. Vyšší ceny by navíc mohly vést domácnosti i firmy k výraznějšímu omezení spotřeby a investic.
Evropská komise každoročně zveřejňuje dvě komplexní prognózy (jarní a podzimní), které pokrývají širokou škálu ekonomických ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a další významné vyspělé a rozvíjející se tržní ekonomiky. Podzimní ekonomická prognóza bude představena letos v listopadu.