Vláda chce změnit pravidla fungování státní správy. Kritici ale varují, že místo modernizace může dojít k oslabení stability a nezávislosti úředníků. Kvalitní státní správa přitom souvisí i s tím, jak se zemi daří ekonomicky. Podle některých odborníků navíc hrozí spor s Evropskou komisí či komplikace při vyjednávání evropských peněz.
Skupina vládních poslanců předložila na konci loňského roku návrh zákona o státních zaměstnancích, který má služební zákon už od 1. 7. 2026 nahradit. Hlavní změnou je přechod od služebního poměru k pracovním smlouvám, tedy pravidlům podle zákoníku práce.
Změnit by se mimo jiné měl také způsob ukončení pracovního poměru. Klíčovou roli při jmenování, odvolávání, hodnocení výkonu a odměňování vedoucích státních zaměstnanců a státních tajemníků bude mít politické vedení. Skončit má Služební komise, což je nezávislý odvolací orgán, který pomáhá chránit vrcholné úředníky před politickým tlakem.
Návrh je nyní před finálním schvalováním v Poslanecké sněmovně. Vzhledem ke koaliční většině se dá očekávat, že bude schválen. Následně půjde na projednání do Senátu a na podpis prezidentovi.
Jak je to jinde v Evropě
Západní a severní evropské státy jdou přitom jiným směrem a mají nastavené mechanismy k ochraně státních úředníků před svévolnými nebo politicky motivovanými zásahy. V řadě evropských států zároveň existují centrální instituce, které koordinují personální politiku státní služby napříč ministerstvy a nastavují společná pravidla pro nábor, vzdělávání, etiku nebo kariérní rozvoj úředníků, jak vyplývá z analýz organizace Stát ve formě.
Například ve Francii nebo Německu zrušení konkrétního služebního místa automaticky neznamená konec služebního poměru. Úředník má nárok na přeřazení na jinou odpovídající pozici a propuštění je možné pouze v zákonem vymezených případech, zpravidla po formálním kárném řízení s možností soudního přezkumu. Podobně v Polsku reorganizace úřadu sama o sobě nevede k ukončení služebního poměru a stát má povinnost hledat pro úředníka jiné zařazení v rámci veřejné správy.
Řada evropských zemí také posiluje nezávislou kontrolu nad personálními procesy. Ve Velké Británii funguje nezávislý orgán dohlížející na jmenování úředníků, transparentnost výběrových řízení i ochranu zaměstnanců před tlakem jednat v rozporu se zákonem. V Irsku mohou úředníci napadat nespravedlivé propuštění u nezávislé komise, která posuzuje nejen zákonnost postupu, ale i jeho přiměřenost a férovost.
Silnou centrální koordinaci státní služby mají i země střední a severní Evropy. V Estonsku koordinuje personální politiku Úřad vlády, který dohlíží mimo jiné na výběr vrcholných úředníků, etická pravidla nebo systém vzdělávání. Rakousko svěřuje obdobnou roli Úřadu spolkového kancléře, který nastavuje pravidla pro služební poměr, odměňování, disciplinární řízení i obsazování vedoucích pozic. Ve Francii zase funguje specializovaná meziresortní delegace pro vyšší státní úředníky, která koordinuje jejich nábor a profesní rozvoj.
Kvalitní státní správa souvisí s hospodářským úspěchem
Podle expertů je právě stabilní a profesionální státní správa klíčová pro dlouhodobé reformy, čerpání evropských fondů i důvěru občanů ve stát. Bývalý premiér a exguvernér ČNB Jiří Rusnok, dnes člen poradního sboru Aspen Institute Central Europe (AICE), upozorňuje, že hospodářsky úspěšné země mají zpravidla také kvalitně fungující státní správu.
„Pokud si nebudeme vážit vlastního státu, tak nebude ten stát dobrý, kvalitní a nebudeme žít na nejlepším místě na planetě. To je prostě iluze,“ řekl při debatě k představení analýzy AICE o státní správě.
Problémy státní správy
Český služební zákon platí od roku 2015 a řídí se jím všichni úředníci na ministerstvech a dalších centrálních státních úřadech. Jeho přijetí bylo jednou z podmínek pro čerpání evropských fondů. Zákon měl zajistit, aby evropské peníze nesloužily zájmům politiků či jejich firem, ale celé společnosti.
Státní správa se ale i dnes potýká s řadou problémů a změny, které navrhuje skupina vládních poslanců, situaci podle odborníků ještě zhorší.
Podle analýzy AICE tvoří osoby do 30 let v současné státní službě pouhých 3,4 % zaměstnanců a průměrný věk státního zaměstnance přesáhl 49 let. Systém odměňování zvýhodňuje délku praxe na úkor individuálního výkonu a spokojenost s platovým ohodnocením vyjadřuje méně než pětina zaměstnanců, ukazují data.
„Negativní veřejné vnímání úřednické profese problém dále prohlubuje a vytváří začarovaný kruh, který státní správě znesnadňuje přilákat nové talenty a udržet ty stávající,“ popisují autoři analýzy.
Hrozba ztráty evropských peněz
Změny ve služebním zákoně sleduje Evropská komise, jak už redakce Update EU upozornila. Podle některých organizací nebo opozičních Pirátů hrozí, že Česko by kvůli tomu mohlo přijít o evropské peníze.
Konzultant pro veřejnou správu Jakub Černý se domnívá, že samotná změna zákona o státních zaměstnancích nemusí vést k okamžité ztrátě evropských prostředků. Připomíná, že současné období kohezních fondů se blíží ke konci a zákon se navíc může ještě změnit prostřednictvím pozměňovacích návrhů.
Evropská unie však podle něj může při vyjednávání o financích pro další sedmileté období kohezních fondů, které právě probíhá, požadovat reformy státní služby a zavedení pojistek účinnější ochrany úředníků před nezákonným postihem.