Evropa stojí podle finského prezidenta Alexandra Stubba na historickém rozcestí podobném období po pádu železné opony. Ve svém projevu na konferenci Europe as a Task varoval, že světový řád po roce 1989 definitivně skončil ruskou invazí na Ukrajinu a Evropská unie musí převzít mnohem větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, obranu i geopolitický vliv. Podle Stubba nastává „evropský moment“, který rozhodne o budoucnosti celého kontinentu.
Finský prezident Alexander Stubb ve svém vystoupení spojil osobní zkušenost se širší vizí budoucnosti Evropy. Připomněl, že vyrůstal ve Finsku během studené války — v zemi, která byla podle něj „velmi západní z hlediska hodnot a institucí“, ale kvůli sousedství se Sovětským svazem nikdy nemohla plně vstoupit do západních struktur.
„Vždy jsme měli jakási poloviční řešení,“ řekl Stubb s odkazem na tehdejší omezené možnosti integrace do Evropské unie či NATO. Zlom podle něj přišel až s koncem studené války. „Začali jsme vidět světlo na konci tunelu,“ uvedl na konferenci Europe as a Task, kde byl Update EU mediálním partnerem.
Právě tehdy se Stubb rozhodl zasvětit kariéru evropské integraci — nejprve jako akademik, později jako úředník po vstupu Finska do Evropské unie v roce 1995 a následně jako politik v Evropském parlamentu. „Jsem produktem Evropské unie,“ prohlásil.
Podle Stubba dnes Evropa často zapomíná, proč vlastně vznikla. Připomněl, že původní myšlenka evropského projektu byla mimořádně jednoduchá: „Mír, prosperita, bezpečnost a stabilita.“ Zakládající státy Evropských společenství chtěly po druhé světové válce především zabránit dalším konfliktům mezi Francií a Německem.
„Museli jsme učinit válku mezi těmito zeměmi nemožnou,“ řekl finský prezident. Evropská integrace podle něj postupně rostla od ekonomické spolupráce až po společný trh, celní unii nebo společnou měnu. „Evropská unie vždy postupuje ve třech fázích: krize, chaos a suboptimální řešení,“ poznamenal s nadsázkou. Přesto ji označil za „pravděpodobně největší projekt, jaký Evropa kdy vytvořila“.
Tlak Ruska bude pokračovat i po válce
Významnou část projevu věnoval proměně světového řádu. Podle Stubba skončila éra po studené válce definitivně 24. února 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Zároveň upozornil na proměnu transatlantických vztahů a rostoucí tlak Spojených států na Evropu.
„Spojené státy Evropě říkají: převezměte větší odpovědnost za vlastní bezpečnost,“ uvedl. Evropa podle něj zároveň čelí dlouhodobému bezpečnostnímu tlaku z Ruska, který nezmizí ani po případném konci války na Ukrajině.
Stubb ale zároveň tvrdí, že Evropa má všechny potřebné nástroje, aby novou situaci zvládla. „Možná jsme někdy pomalí a trochu nudní, ale alespoň víte, jak funguje legislativní proces a za jakými hodnotami Evropa stojí,“ řekl.
Za klíčové evropské hodnoty označil lidskou důstojnost, svobodu, demokracii, lidská práva, právní stát a ochranu menšin. Právě tyto principy jsou podle něj dnes pod tlakem nejen mimo Evropu, ale i uvnitř samotné Unie.
Finský prezident zároveň vyzval k dalšímu rozšiřování Evropské unie. Podporuje vstup Ukrajiny, Moldavska i zemí západního Balkánu. „Rozšíření má dnes geopolitický a strategický význam,“ zdůraznil. Právě Ukrajina podle něj disponuje „zdaleka největší a nejmodernější armádou v Evropě“.
„Musíme přestat přemýšlet jen o tom, jak pomáháme Ukrajině. Musíme začít přemýšlet o tom, jak může Ukrajina pomoci nám,“ prohlásil.
Evropa podle Stubba zároveň potřebuje větší flexibilitu. Ne všechny státy podle něj musí postupovat stejným tempem ve všech oblastech integrace. „Musíme se zbavit představy, že Evropská unie je statická,“ uvedl.
Na závěr prezident připomněl, že současná situace představuje podobné „okno příležitosti“, jaké Evropa zažila po pádu železné opony. Pokud jej nyní nevyužije, může podle něj promarnit šanci na posílení své role ve světě.
„Položme si otázku: je nám s Evropou a Evropskou unií lépe, nebo hůře?“ uzavřel Stubb. „Jestliže odpověď zní, že lépe, pokračujme společně dál.“