Úvod / Bezpečnost a geopolitika / Dva dny v Arménii: Další důkaz, že si Evropa hledá „nové kamarády“

Dva dny v Arménii: Další důkaz, že si Evropa hledá „nové kamarády“

Ondřej PlevákOndřej Plevák, Update EU
5. 5. 2026 15:27
Zleva: Předseda Evropské rady António Costa, arménský premiér Nikol Pašinjan a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v Jerevanu 5. května 2026 © European Union

Summit Evropského politické společenství se vůbec poprvé konal za Kavkazem a ukázal, že Evropané v době geopolitického pnutí dál hledají stejně smýšlející spojence, kteří nechtějí bořit světový řád. Nejpalčivějším tématem je teď energetická závislost.

Evropské politické společenství (EPC) vzniklo v roce 2022 jako fórum, kde se země EU se svými bližšími či vzdálenějšími sousedy mohou domlouvat na tom, jak co nejlépe reagovat na ruskou invazi na Ukrajinu. To platilo i tentokrát, když se desítky lídrů z EU a zemí jako Švýcarsko, Spojené království nebo Turecko v pondělí potkaly v Arménii.

„Před zítřejším summitem Evropského politického společenství jsem se dnes v Jerevanu ještě stihl poprvé od voleb setkat s ukrajinským prezidentem Zelenským. (…) Mluvili jsme spolu o aktuální situaci na frontě a o tom, jak ukončit celou válku, ale řešili jsme i pomoc s poválečnou obnovou Ukrajiny, která může být velkou příležitostí pro české firmy,“ napsal například v neděli český premiér Andrej Babiš.

Sám Volodymyr Zelenskyj na pondělním summitu kromě apelu na další vojenskou pomoc a urychlení unijních přístupových rozhovorů mluvil také o tom, že Evropa by měla mít svého zástupce v ukrajinsko-ruských mírových rozhovorech. Otázka je, kdo by to měl být – reprezentant evropské instituce, nebo lídr některého z nejsilnějších států? To zatím jasné není.

Nešlo jen o Ukrajinu, ale spíše o to, že se Evropa pokouší vyrovnat s globálními změnami, hlavně s konfrontační rétorikou amerického prezidenta Donalda Trumpa a s novým řádem, který přináší. V poslední době jde hlavně o dopady americko-izraelské války s Íránem, která transatlantické vztahy ještě vyostřila. Naposledy se Trump „naštval“ po komentářích německého kancléře Friedricha Merze, a oznámil stažení 5000 vojáků USA z Německa.

Evropané se tak na jedné straně snaží „hasit“ tyto rozpory, když například posilují svou vlastní obranu (což Trump dlouhodobě žádá) a nakupují u toho hlavně americké zbraně. Na druhé straně ale zároveň hledají a posilují vztahy s alternativními partnery.

Do Arménie tak dostal poprvé pozvání i mimoevropský lídr, konkrétně kanadský premiér Mark Carney. Jak poukázal web euronews, Carney se prezentoval jako naprostý protiklad Trumpa. Obhajoval globální řád založený na pravidlech a zakotvený ve „svobodě, právním státu, demokracii (a) pluralismu“ a vyzdvihoval „společnou budoucnost“ Kanady a Evropy.

„Musíme se aktivně vypořádat se světem takovým, jaký je, a ne takovým, jaký bychom si přáli. Víme, že nostalgie není žádná strategie. Ale nemyslíme si, že je nám souzeno podřídit se světu, který je více transakční, uzavřený a brutální,“ dodal kanadský lídr. Už dříve navrhoval vznik „koalice středně velkých sil“, která by konkurovala USA a Číně.

EU ale posiluje i vztahy se staronovými partnery, konkrétně s Británií. Brusel a Londýn se aktuálně domlouvají na možné britské účasti na financování půjčky 90 miliard eur pro Ukrajinu, kterou Unie nedávno oficiálně schválila. Objevují se i další náznaky, že se po brexitu v roce 2020 blíží jakýsi reset vzájemných vztahů.

Evropané mezitím pracují na rozvoji dalších partnerství. Na pondělní summit tak o den později navázal ještě jeden, mezi EU a domácí Arménií. Strany se na něm dohodly například na tom, že posílí spolupráci v konektivitě, energetice, dopravě a digitálu.

Konkrétně energetika, přesněji energetická závislost a „nesoběstačnost“ Evropy, patřila mezi témata, která lídři v Jerevanu zmiňovali nejčastěji. Zranitelnost kontinentu se ukázala v roce 2022, kdy Rusko odstřihlo dodávky plynu, a trvá nadále, přestože Evropané udělali řadu bezpečnostních opatření a snažili se diverzifikovat své zdroje. Blokáda Hormuzského průlivu však ukazuje, že to zatím nestačilo.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen je to hlavně závislost na dodávkách fosilních paliv, která dělá Evropu zranitelnou vůči externím šokům. Nová strategie ale podle ní není o tom, že se Evropa uzavře, ale naopak že bude hledat ve světe více partnerů, kteří přemýšlejí stejně jako ona. EU tak v poslední době uzavřela různé typy dohod s Austrálií, Indonésií nebo třeba Singapurem.