Europoslanci dnes ve Štrasburku schválili usnesení týkající se účetní uzávěrky Evropské unie za rok 2024, takzvané rozpočtové absolutorium. V souvislosti s využíváním prostředků z rozpočtu EU zmínili problémy, které se týkají několika zemí, včetně Maďarska a Slovenska. Evropskou komisi přitom vyzvali, aby vůči Slovensku zahájila řízení pro porušení povinnosti mimo jiné kvůli nedostatečnému boji proti korupci. Slovenský prezident Peter Pellegrini krok Evropského parlamentu označil za politicky motivovanou aktivitu vůči Slovensku.
Udělení absolutoria znamená, že europoslanci vyjadřují souhlas s tím, jak byly peníze z evropského rozpočtu využity jednotlivými agenturami a institucemi Evropské unie. Jde o klíčový kontrolní nástroj Evropského parlamentu, kterým se ověřuje, zda byly peníze použity legálně, správně a efektivně.
Evropský parlament „se znepokojením zdůrazňuje, že od zprávy o právním státu za rok 2024 přijalo Slovensko ve druhé polovině roku 2024 řadu změn trestního zákona, včetně zrušení specializovaných protikorupčních orgánů, Národní kriminální agentury a Úřadu speciální prokuratury, což vedlo ke zpožděním ve vyšetřováních předaných jiným orgánům a k výraznému poklesu počtu případů korupce“, stojí v části usnesení, které hodnotí situaci na Slovensku.
V této souvislosti europoslanci zmiňují, že „tento vývoj představuje zvýšené a závažné riziko pro řádné finanční řízení rozpočtu unie“.
„Opět jde spíše o politicky motivovanou aktivitu vůči Slovensku, nějakým způsobem potrestat Slovensko za některé názory vlády. Věřím, že Evropská unie nám evropské fondy nezmrazí. Věřím, že jde spíše jen o výkřiky politiků, kteří mají nějaký názor na Slovensko,“ řekl v reakci slovenský prezident Pellegrini.
Také slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který je místopředsedou strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica, uvedl, že hlasování europoslanců bylo politické. Slovenská opozice naopak tvrdila, že výzva Evropského parlamentu je důsledkem kroků Ficovy vlády a mezinárodní ostudou. Peníze z evropských fondů Slovensko využívá při financování výrazné většiny veřejných investičních projektů.
Usnesení rovněž zmiňuje takzvané nařízení o podmíněnosti, což je právní nástroj EU platný od roku 2021, který umožňuje pozastavit financování z rozpočtu EU členskému státu, pokud porušování zásad právního státu ohrožuje řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů unie. „EP vyzývá Evropskou komisi, aby učinila první krok v rámci mechanismu podmíněnosti a zahájila řízení o porušení povinnosti“, dodává text.
Řízení o porušení povinnosti je právní mechanismus EU, kterým Evropská komise vymáhá dodržování unijního práva členskými státy. Začíná výzvou (formální oznámení), následuje odůvodněné stanovisko a v případě nejednání může skončit žalobou u Soudního dvora EU.
Další z možností, kterou komise má k tlaku na země, které právní stát nedodržují, je využití právě takzvaného mechanismu podmíněnosti. Ten umožňuje zmrazit financování ze strany EU a pozastavit některé platby, pokud jsou v ohrožení unijní peníze. Pozastavení plateb navrhuje Evropská komise, finální schválení je ale na Radě EU, která zastupuje členské státy. Ta o tom rozhoduje kvalifikovanou většinou.
„Problémy na Slovensku stále trvají, Ficova vláda podvody kryje a ohrožuje finanční zájmy EU. Proto jsme dnes vyzvali komisi k možnému zmrazení eurofondů pro Slovensko,“ reagoval na dnešní usnesení český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Právě Zdechovský loni vedl misi europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na Slovensko.