Investice do jaderných zbraní se zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace, varují v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.
Mnoho odborníků se obává rizika nových závodů v jaderném zbrojení. Jaderně vyzbrojené státy jsou zapleteny do konfliktů v Evropě, Asii a na Blízkém východě a dlouhodobé úsilí o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní zřejmě ztrácí na síle, konstatuje organizace, která v roce 2017 obdržela Nobelovu cenu míru.
ICAN si spolu s další protijadernou organizací Pax všímá rostoucího zájmu řady finančních institucí o firmy, které pracující na vývoji a modernizaci arzenálů devíti jaderně vyzbrojených států. Podle výroční zprávy s názvem „Nesázejte na bombu“, která zahrnuje data do září 2025, investovalo do společností zapojených do výroby jaderných zbraní 301 bank, penzijních fondů, pojišťoven a dalších finančních institucí, meziročně o 15 procent více. Předtím tyto investice roky klesaly, připomíná zpráva.
„Poprvé po letech roste počet investorů, kteří se snaží profitovat ze závodů ve zbrojení,“ poznamenala programová ředitelka ICAN a spoluautorka zprávy Susi Snyder. „Jedná se o riskantní krátkodobou strategii, která přispívá k nebezpečné eskalaci,“ varovala a zdůraznila, že „není možné profitovat ze závodů ve zbrojení, aniž byste je podněcovali“.
Devět států, které jaderné zbraně aktuálně vlastní – Rusko, Spojené státy, Čína, Francie, Británie, Pákistán, Indie, Izrael a Severní Korea – své arzenály v současné době modernizují nebo rozšiřují. Platnost odzbrojovací smlouvy New START (Nová dohoda START) mezi USA a Ruskem o omezení počtu strategických jaderných zbraní vypršela v únoru.
Zpráva si všímá prudkého nárůstu tržní kapitalizace mnoha velkých zbrojních firem. Zaznamenává také rostoucí tlak ze strany vlád, zejména v Evropě, které naléhají na investory, aby zrušili etická omezení ohledně investic do zbrojních společností.
Vlády tváří v tvář ruské hrozbě a rostoucím obavám, že Evropa se již nemůže spolehnout na ochranu Washingtonu, argumentují, že investice do evropského znovuvyzbrojování by neměly být svazovány etickými úvahami. Některé země, jako například Británie, dokonce tvrdí, že je to morální imperativ.