Šéfka diplomacie EU Kaja Kallas očekává ve středu „pozitivní rozhodnutí“ ohledně unijní půjčky Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Kallas to uvedla před dnešním jednáním ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Půjčkou by se měli podle informací ČTK na svém středečním jednání zabývat velvyslanci členských zemí při EU, nicméně zatím nikdo nepotvrdil, že by Maďarsko změnilo názor a svou blokaci schválení půjčky odvolalo.
„Očekáváme zítra (ve středu) pozitivní rozhodnutí ohledně půjčky ve výši 90 miliard eur. Ukrajina ji opravdu potřebuje a je to také signál, že Rusko Ukrajinu nepřemůže,“ řekla Kallas novinářům.
Odcházející maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí zopakoval, že Maďarsko unijní půjčku schválí teprve tehdy, až bude obnoven dovoz ruské ropy do země prostřednictvím ropovodu Družba. Agentura Bloomberg následně uvedla, že Ukrajina očekává obnovení toku ropy ropovodem Družba právě dnes. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně podle agentury Reuters řekl, že ropovod by měl být připraven k provozu do konce dubna.
Orbánova strana Fidesz utrpěla v nedávných parlamentních volbách porážku a Brusel nyní doufá, že nastupující premiér Péter Magyar by mohl situaci ihned po svém nástupu do funkce odblokovat tak, aby potřebné finance na Ukrajinu zamířily co nejdříve. Otázka se nicméně týká i Slovenska. Slovenský premiér a Orbánův spojenec Robert Fico v březnu v souvislosti s půjčkou řekl, že Slovensko je připraveno převzít štafetu po Maďarsku, pokud to bude třeba.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí tři legislativní návrhy, všechny podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
Právě tímto posledním potřebným nařízením by se měl zabývat středeční Coreper, tedy jednání velvyslanců. Kyperské předsednictví tento bod nově zařadilo na program jednání. „Po schválení Coreperem bude zahájena písemná procedura, aby bylo nařízení finálně odsouhlaseno,“ uvedla mluvčí předsednictví.