Účastí prezidenta Petra Pavla na summitu NATO by si mohla Česká republika zachránit pověst zodpovědného člena aliance, upozorňuje expertka na zahraniční a bezpečnostní politiku. Vláda však podle ní nechce prezidenta do Ankary vyslat, protože na něj chce vytvořit nátlak, aby změnil své postoje v domácí politice.
Červencový summit NATO v Ankaře se blíží a v Česku se stále vede debata o tom, kdo bude zemi reprezentovat. A podle posledních vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) se zdá, že to nebude jasné minimálně do druhé poloviny května.
Prezident Petr Pavel na začátku dubna poslal Babišovi dopis, ve kterém mu sdělil, že českou delegaci na summit NATO v Ankaře chce vést právě on. A to navzdory jeho konfliktu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), který Pavlovu účast na summitu odmítá.
Pavlův dopis se nelíbil jak ministru zahraničí, tak ani premiérovi. Ten následně vzkázal, že není důvod pro účast prezidenta, jelikož obranná politika je v gesci vlády, ne Pražského hradu. Jak už ale redakce upozornila, v české zahraniční politice platí dlouhodobé nepsané pravidlo – na jednání Evropské rady jezdí premiér, zatímco delegaci na summitech NATO vede prezident.
Podle Babiše se tématu vláda ještě nevěnovala a nebude to tématem až do jednání ministrů zahraničí NATO, které se má uskutečnit v druhé polovině května. Pavel se však již „objednal“ na schůzku s Babišem, během které by účast Česka na summitu mohla řešit. Uskutečnit by se měla v následujících dnech.
Podle vedoucí katedry bezpečnostních studií na CEVRO univerzitě v Praze Martiny Heranové si premiér nemůže dovolit ztratit podporu od Motoristů, proto jim v řadě věcí ustupuje.
„Složení delegace na jednání NATO, které se řídí dlouholetou neformální praxí a není legislativně nijak ukotveno, tak nabízí prostor pro vytváření tlaku na prezidenta, aby své postoje, přinejmenším v některých otázkách, přehodnotil,“ vysvětluje serveru Update EU Heranová.
Trump Babiše poslouchat nebude
Prezident Pavel struktury NATO zná detailně. Tři roky totiž působil jako předseda aliančního vojenského výboru. I proto má uvnitř NATO stále důležité jméno. To podle Heranové současná česká vláda nese velmi nelibě.
„Tím, že mu (vláda prezidentovi – pozn. red.) nechce umožnit, aby Českou republiku zastupoval na jednání NATO, jen potvrzuje, že obrana státu pro ni není prioritou, stejně tak jako samotné spojenecké závazky v rámci NATO,“ říká expertka.
„Pokud tedy prezident na summit NATO nepojede, výsledkem bude oslabení mezinárodní pozice a důvěryhodnosti České republiky, protože současný přístup vlády spojený se snižováním výdajů na obranu a zpochybňováním ruské hrozby a jejích dopadů na Českou republiku je před spojenci v NATO neobhajitelný,“ popisuje Heranová.
V podobném duchu se vyjádřil v rozhovoru pro týdeník Reflex i Pavel. Podle něj si Babiš myslí, že dokáže amerického prezidenta Donalda Trumpa a další spojence přesvědčit, že vládou navržený rozpočet splňuje podmínky závazků. Aktuální státní rozpočet počítá s tím, že na ministerstvo obrany by mělo letos směřovat méně než 2 % HDP, tedy pod úroveň dohodnutých závazků členských států NATO.
„Já si myslím, že v tom se mýlí a že mu Trump nebude věnovat ani chvilku pozornosti. Není na mně, abych premiéra vyváděl z omylu, že přístup vlády je zdůvodnitelný a schválitelný a že mu tam na to všichni kývnou. Obávám se, že za současné situace to vzbudí nevoli a nepochopení, v lepším případě lhostejnost,“ uvedl v rozhovoru prezident.
Premiér Babiš v polovině dubna na tiskové konferenci řekl, že si neumí představit, že by na summit NATO jel společně s vládou i prezident. „Já si neumím představit, co by tam s námi dělal, jak bychom tam mohli být všichni na hromadě?“ dodal Babiš s tím, že problémem může být i bezpečnost.
To však v minulosti nepřekáželo. Jak už dříve řekl redakci bývalý vyslanec Česka při NATO Jakub Landovský, že nebylo výjimkou, že na summitu NATO byli oba čelní představitelé republiky. „Vždy se respektovalo, že delegaci vede prezident. Někdy tam s ním byl i premiér nebo jiní členové vlády, ale prezident měl ty nejvyšší pocty.“
Expertka na zahraniční a bezpečnostní politiku Heranová dodává, že i v současnosti mohlo Česku pomoci, kdyby prezident do Ankary jel s vládní delegací. „Účastí na summitu NATO by prezident republiky mohl výrazně vylepšit zhoršující se mezinárodní postavení České republiky, která se pod vedením současné vlády dostává v evropském kontextu do stále větší izolace,“ míní.
Tématem summitu budou investice
Summit NATO v Ankaře se uskuteční 7. a 8. července. Program konference ještě hotový není, řešit se bude právě na setkání šéfů diplomacií členských zemí v polovině května. Podle dosavadních informací se ale očekává mnohem menší formát, než tomu bylo například loni v Haagu.
Už dříve české ministerstvo zahraničí potvrdilo redakci, že se řešit bude hlavně „sdílení obranného břemene“, neboli plnění závazků při investicích do obrany.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
