Evropská unie a Spojené státy se posouvají k nové obchodní dohodě, která má snížit cla a stabilizovat vzájemné vztahy. Evropský parlament ji chce podmínit přísnými pojistkami, aby měl jistotu, že Washington své závazky skutečně dodrží.
Evropská unie a Spojené státy jsou největšími obchodními a investičními partnery na světě. V roce 2023 dosáhl jejich vzájemný obchod se zbožím a službami hodnoty přibližně 1,6 bilionu eur. Obchodní vztahy jsou přitom relativně vyvážené a obě ekonomiky jsou na sobě úzce závislé, přestože na politické úrovni to mezi partnery vře.
Dohoda o clech: snížení tarifů i nové podmínky obchodu
S cílem stabilizovat obchodní vztahy se v červenci 2025 dohodli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a americký prezident Donald Trump na základních parametrech nové obchodní dohody.
Spojené státy se v rámci ní zavázaly zavést maximální celní sazbu ve výši 15 % na většinu exportu z EU, což představuje snížení oproti dřívějším výrazně vyšším tarifům. Úlevu pocítí například automobilový sektor, kde cla klesají z přibližně 25 % na 15 %.
Významnou změnou je nahrazení plošných 50% cel na ocel a hliník takzvanými tarifními kvótami (TRQ), které umožňují dovoz části zboží bez cla. Podobný princip se uplatní i na opačné straně. EU otevře svůj trh vybraným americkým zemědělským a rybářským produktům, ale pouze v omezeném množství. Součástí dohody je také posílení energetické spolupráce – EU plánuje zvýšit nákupy LNG a ropy ze Spojených států, což má přispět ke snížení závislosti na ruských surovinách.
Spojené státy krátce po uzavření dohody rozšířily vysoká cla na dalších 407 produktů, čímž dál posílily ochranu svého trhu. EU se naopak v rámci dohody zavázala k dalšímu otevření a k odstranění cel na průmyslové zboží z USA.
Na konci srpna proto Evropská komise představila dva legislativní návrhy, které mají tarifní část dohody převést do praxe. O jejich konečné podobě nyní rozhodnou Evropský parlament a Rada EU.
Členské státy jsou opatrné, europoslanci mají podmínky
Rada EU v listopadu 2025 uvedla, že s celkovým směřováním dohody souhlasí, ale zároveň usiluje o to, aby měla EU dostatečné nástroje k ochraně vlastního trhu.
Ve svém návrhu posílila ochranné mechanismy, které umožňují reagovat na případný nárůst dovozu ze Spojených států, a požaduje také pravidelné vyhodnocování dopadů dohody. Evropská komise by tak měla průběžně sledovat její ekonomické efekty a do roku 2028 posoudit, zda dohoda skutečně funguje podle očekávání.
Evropský parlament na konci března zaujal výrazně přísnější postoj než členské státy. Europoslanci sice dohodu podporují, její schválení ale podmiňují splněním konkrétních závazků ze strany Spojených států.
Podle německého europoslance a zpravodaje dohody Bernda Langeho (S&D) bude Parlament ochoten dohodu podpořit pouze tehdy, pokud bude obsahovat „velmi silné a jasné pojistky“ a pokud USA plně dodrží své závazky. Přístup europoslanců přitom odráží zkušenosti z posledních měsíců, kdy americká administrativa i po dosažení základní dohody zavedla nová celní opatření a zároveň zahájila vyšetřování vůči EU. Právě tyto kroky Spojených států vedly europoslance k požadavku na zavedení jasných pojistek v dohodě.
Klíčové podmínky Evropského parlamentu:
- Suspension clause
EU může pozastavit výhody dohody, pokud USA zavedou nová cla, poruší její podmínky nebo diskriminují evropské firmy. - Sunrise clause
Dohoda začne platit pouze tehdy, pokud Spojené státy nejprve splní své závazky. - Sunset clause
Platnost dohody je časově omezená do 31. března 2028 a její prodloužení bude vyžadovat nové schválení. - Safeguard mechanism
EU může zasáhnout, pokud by dovoz z USA výrazně vzrostl a ohrozil evropský průmysl.
O podobě dohody rozhodne trialog
V následujícím období se návrh posune do tzv. trialogu, tedy jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU, které má vést k finální podobě dohody. Právě zde se mohou projevit rozdíly mezi jednotlivými institucemi, zejména pokud jde o míru ochrany evropského trhu a podmínky, za nichž budou cla snižována.
Na rozdíl od ambiciózní dohody TTIP z minulého desetiletí je však současný návrh výrazně užší a zaměřený především na konkrétní obchodní bariéry. I proto se neočekává zásadní politický střet, ale spíše technické vyjednávání o detailech.
Většina vlád se shoduje na tom, že dohoda s USA je nutná a pomůže nastavit stabilnější pravidla pro obchod, zároveň ale upozorňují, že nejde o ideální výsledek.
Podle řady představitelů dohoda sice zabránila výrazně vyšší celní eskalaci, zároveň však neodstraňuje všechny bariéry – například v automobilovém průmyslu – a může oslabit konkurenceschopnost některých evropských firem. Irský premiér Micheál Martin uvedl, že EU se sice vyhne extrémně vysokým clům, obchod ale bude „dražší a náročnější“.