Uniklé nahrávky odhalují, jak šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vynášel informace z jednání EU přímo do Moskvy a na žádost Kremlu se snažil oslabovat sankce EU. Evropská komise už dříve Maďarsko varovala, že členské země by neměly narušovat důvěrnost diskusí.
Budapešť podle investigace portálů The Insider, VSquare a ICJK v uplynulých letech sdílela informace z uzavřených jednání v Bruselu a zároveň s Moskvou konzultovala postup při oslabování evropských sankcí.
Investigativní novináři získali audio nahrávku z roku 2024, v níž Szijjártó referuje ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi o průběhu Rady EU pro zahraniční věci jen hodinu poté, co se vrátil z návštěvy Ruska.
Maďarský ministr si Lavrovovi stěžoval na tehdejšího litevského kolegu Gabrieliuse Landsbergise, který tvrdil, že státy jako Maďarsko a Slovensko nákupem ruských surovin financují 12 % každé ruské rakety. Szijjártó v hovoru popsal, jak Landsbergisovi odsekl, že ostatní Evropané přispívají mnohem víc, protože ruskou ropu a plyn kupují oklikou přes Indii nebo Kazachstán.
Sám Landsbergis pravost této výměny názorů potvrdil a nešetřil kritikou. Podle něj je zřejmé, že Putin má na všech oficiálních setkáních EU a NATO svého špiona, a pokud má být zachována integrita těchto schůzek, mělo by z nich být Maďarsko vyloučeno.
Z nahrávek dále vyplývá, že Budapešť se na základě instrukcí z Kremlu snažila o odstranění ruských figur z evropských sankčních seznamů. Szijjártó v hovorech přímo slibuje Lavrovovi, že Maďarsko společně se Slovenskem podá návrh na vyškrtnutí Gulbahor Ismailové, sestry miliardáře Alishera Usmanova. O sedm měsíců později se tak skutečně stalo. Maďarsko přitom k prosazení těchto požadavků využívá pravidlo jednomyslnosti při schvalování sankcí, čímž drží zbytek sedmadvacítky jako rukojmí.
Na zjištění reagovali i evropští politici. Podle českého prezidenta Petra Pavla by mělo Česko přehodnotit své vztahy s Maďarskem – konkrétně to, jaké informace s touto zemí sdílí. „Je naprosto nepřijatelné, aby členský stát EU a NATO takovým způsobem obcházel pravidla a s naším protivníkem sdílel citlivé informace, pokud ne utajované,“ uvedl Pavel pro Českou televizi.
„Maďarsko je a bude součástí Evropské unie. Viktor Orbán a jeho ministr zahraničí Evropu opustili už dávno,“ uvedl na X polský premiér Donald Tusk.
Evropská komise ústy své mluvčí pro zahraniční věci Anitty Hipper připomněla, že Szijjártó byl již dříve upozorněn na nepřípustnost vynášení informací z neveřejných schůzek. Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas dle mluvčí hovořila s maďarským ministrem začátkem tohoto týdne a zdůraznila mu nutnost dodržovat důvěrnost jednání za zavřenými dveřmi a princip upřímné spolupráce mezi členskými státy. Komise to uvedla na dotaz reportérky serveru Ukrajinska pravda.
Szijjártó chtěl po Moskvě argumenty
Ještě dál zašel Szijjártó v komunikaci s ruským náměstkem pro energetiku Pavlem Sorokinem. Investigace médií ukazuje, jak se maďarský ministr snažil zablokovat 18. sankční balíček EU cílící na ruskou stínovou flotilu tankerů a společnost 2Rivers. Szijjártó v hovoru otevřeně přiznává, že se mu podařilo ze seznamu vyškrtnout přes sedmdesát ruských entit, a Sorokina dokonce žádá, aby mu dodal argumenty, kterými by mohl v Bruselu blokování sankcí obhájit jako „maďarský národní zájem“.
Sám Szijjártó na tato odhalení reagoval na sociální síti X. Podle něj je dlouhodobě známo, že zahraniční tajné služby za aktivní účasti maďarských novinářů jeho hovory odposlouchávají. „Dnes učinili nový ‚velký objev‘: dokázali, že veřejně říkám totéž co do telefonu. Dobrá práce!“ uvedl ironicky ministr.
Ve svém vyjádření zopakoval postoj Budapešti, že sankce jsou selháním a škodí více EU než Rusku. Maďarsko podle něj nikdy nebude souhlasit se sankcionováním osob či firem, které jsou klíčové pro energetickou bezpečnost země nebo pro dosažení míru. Zároveň dodal, že zveřejněný seznam odposlechů není úplný, protože o sankčních záležitostech pravidelně hovoří i s dalšími ministry zahraničí zemí mimo EU.
Zveřejnění těchto informací přichází v době, kdy se v Maďarsku schyluje k dubnovým parlamentním volbám a vláda Viktora Orbána poprvé po letech ztrácí v průzkumech na opoziční hnutí Tisza.