Evropa je závislá na amerických informačních technologiích a tato závislost se s nástupem umělé inteligence a cloudových služeb ještě prohloubila. Přestože Evropská unie tento problém rozpoznala již dávno, odstranění této závislosti na úrovni celého kontinentu může trvat desítky let.
„Před šesti lety se Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen zavázala zajistit, abychom měli vlastní kapacity v klíčových oblastech, jako je výroba čipů, cloudové technologie a telekomunikační infrastruktura,“ říká Csaba Krasznay, docent na maďarské Univerzitě veřejné správy.
„Nejnovější navrhovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti výslovně uvádí, že některé technologie by mohly být z bezpečnostních důvodů z evropského trhu dokonce vyloučeny,“ dodává.
Podle Krasznaye by snížení technologické závislosti mohlo trvat nejméně dvacet let a vyžadovalo by obrovské finanční prostředky.
Rozdíl se začal prohlubovat již v 90. letech, kdy Evropa ještě měla vlastní výrobce mobilních telefonů a kapacity na výrobu čipů. Zatímco však stratégové EU ponechali rozvoj internetových technologií z velké části na trhu, Spojené státy za prezidenta Billa Clintona usilovaly o využití internetu a digitálních technologií jako nástrojů ekonomické a politické hegemonie.
Ačkoli existují evropské softwarové společnosti, bez amerických technologií nemohou fungovat.
Maďarsko je závislé až z 90 procent na amerických technologiích
Podle odhadu odborníka je maďarská veřejná správa z 80–90 procent závislá na nějaké formě amerických technologií. To je patrné už na nejzákladnější úrovni hardwaru. Většina procesorů používaných v počítačích a serverech je navržena americkými společnostmi, jako jsou Intel nebo AMD. A přestože Lenovo – značka nejčastěji pořizovaná prostřednictvím veřejných zakázek – je čínská, stále běží na amerických operačních systémech.
Nejčastěji to znamená Microsoft, který prostřednictvím balíku Office určuje, s čím úředníci a ministerstva pracují. Nahrazení těchto systémů by představovalo vážnou výzvu a alternativ je navíc málo. Jediný široce známý open-source operační systém vyvíjený komunitně, Linux, hraje jen okrajovou roli.
„Navíc má stát uzavřené dohody, které zajišťují přístup k těmto systémům i studentům ve veřejném školství,“ poznamenává Krasznay.
Agentura pro digitální vládu (Digitális Kormányzati Ügynökség, DKÜ) nakupuje licence Microsoftu prostřednictvím centralizovaných rámcových smluv. Současný kontrakt platí do roku 2029 a zahrnuje nejen operační systém Windows, ale také kancelářský software, serverové produkty a cloudové služby. Microsoft se navíc využívá na školách.
Data v Evropě
Zatímco technologická řešení jsou veskrze americká, data by měla zůstávat na starém kontinentě.
„Podle současných pravidel musí data fyzicky zůstat na území Evropské unie, to však neznamená, že neběží na amerických technologiích,“ říká Krasznay.
V praxi to znamená, že data mohou být fyzicky umístěna ve Frankfurtu nebo Amsterdamu – datová centra ale provozuje společnost Microsoft. Za zmínku stojí, že americký zákon Cloud Act z roku 2018 umožňuje americkým úřadům požadovat data od amerických firem, i když jsou uložena na zahraničních serverech.
Maďarská IT infrastruktura se však primárně opírá o zařízení Vládního datového centra provozovaná společností Nemzeti Infokommunikációs Szolgáltató Zrt. (NISZ) s odpovídajícím fyzickým dohledem. Infrastruktura spravovaná NISZ zahrnuje několik tisíc virtuálních serverů a mnoho petabajtů dat. Většina vládních datových center se nachází v Budapešti, zatímco plánovaný projekt vládního datového centra v Göd, kdysi oznámený jako klíčový rozvojový projekt, se již léta odkládá a zůstává kontroverzní.
Vládní cloud (KOF) funguje pod jednotným a pravidelným auditem a využívají jej ministerstva, ústřední orgány státní správy, národní úřady i další subjekty veřejné správy; soukromé společnosti k němu přístup nemají.
Datová centra a cloud NISZ zajišťují klíčové registry a digitální služby státu, jako Ügyfélkapu nebo e-Papír, bez nichž by se běžné fungování v Maďarsku prakticky zastavilo. Systém stojí na soukromém cloudu využívajícím technologie společností Oracle a VMware. Je napojen na národní telekomunikační síť, ale funguje odděleně. Na cloudových službách Oracle běží také program Digitální občanství.
„Tato forma datové suverenity sice zajišťuje bezpečnost dat, ale neznamená skutečnou digitální nezávislost,“ říká Krasznay. Zároveň upozorňuje, že smluvní záruky a požadavky na soulad, které poskytovatelé služeb nabízejí, existují na papíře, ale není jasné, co by se stalo, kdyby z nějakého důvodu selhaly. „Dosud neexistoval případ, kdy by americká vláda vyvíjela politický či ekonomický tlak na Maďarsko prostřednictvím velkých technologických firem a nařídila poskytovateli ukončit spolupráci s vládou.“
Evropská unie i Maďarsko po desetiletí udržují úzkou spolupráci se Spojenými státy, což tvoří základ důvěry v americké technologie. „Stejná míra důvěry zatím neexistuje vůči Číně, přestože americké a čínské právní prostředí se zásadně neliší,“ říká Krasznay.
Dodává, že zatímco vládní datová centra jsou z velké části závislá na amerických technologiích, technologie rozpoznávání obličejů, které policie stále častěji využívá, jsou většinou čínské. Navzdory politice maďarské vlády směřující k otevření vůči Číně není čínská přítomnost v IT sektoru výrazná, více se projevuje v telekomunikacích a průmyslové infrastruktuře.
V rámci Evropské unie se názory liší v tom, zda by byla přijatelná diverzifikace – tedy sdílení závislosti mezi Spojenými státy a Čínou. „Evropská politika má tendenci spíše vytlačovat čínské technologie z některých kritických odvětví, než je do nich vpouštět.“
Dlouhá cesta Evropy k digitální suverenitě
Program Digitální dekáda Evropské unie si klade za cíl do roku 2030 zvýšit evropské kapacity v oblasti cloudu, posílit „digitální suverenitu“ a rozšířit vlastní výrobu polovodičů. V současnosti Evropa tvoří pouze asi 9 procent globální produkce polovodičů.
Nahrazení amerických technologií se proto jeví téměř jako utopie. Země, které byly v důsledku války nebo sankcí nuceny k technologické soběstačnosti, jako Rusko či Írán, se ve skutečnosti technologicky propadly o 20 až 30 let zpět.
Od počátku 21. století Evropská unie opakovaně hovoří o upřednostňování open-source technologií, to však zůstává převážně na úrovni rétoriky. „I kdyby existovala silná politická vůle je zavést, uživatelé by protestovali jako první, protože jsou zvyklí na jinou úroveň služeb,“ říká Krasznay.
Krasznay pak upozorňuje také na personální záležitosti. „Potýkáme se se stejnými problémy všude. Když přijdu do maturitní třídy, ze třiceti studentů chtějí být inženýry maximálně dva nebo tři. Velká část z nich navíc stejně skončí v zahraničí, nejčastěji ve Spojených státech, kde své znalosti uplatní.“
Mezi nejlepšími technickými univerzitami na světě je jen několik evropských. Bez velkého počtu inženýrů však nelze vybudovat ani obnovit konkurenceschopný IT sektor. Evropská unie v současnosti investuje do rozvoje technologického sektoru jen zlomek toho, co Spojené státy nebo Čína.
Čína, která v oblasti informačních technologií z velké části dokázala dohnat náskok, toho však dosáhla pouze za cenu potlačení mezd a přijetí značných environmentálních nákladů.
