Jak Evropská komise hodnotí tuzemský energeticko-klimatický plán? A jak se Česko staví k příležitostem, které nabízí evropský zákon na podporu zelených technologií (NZIA)? Dozvíte se v květnovém vydání Dekarbo briefu.
Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Komise rozebrala český klimatický plán, známe jeho slabiny
Evropská komise zveřejnila hodnocení aktualizovaných klimaticko-energetických plánů členských zemí EU. Jak si stojí ten český? Některé oblasti vypadají slibně, ale řada klíčových problémů zůstává nevyřešena. Vyplývá to z pracovního
dokumentu Evropské komise, kde lze najít konkrétní hodnocení jednotlivých plánů. Redakce Euractiv.cz dokument pročetla a připravila stručné shrnutí.
Co se (alespoň částečně) povedloNa papíře Česko plánuje snížit emise skleníkových plynů výrazněji, než je jeho minimální povinnost. Podle předloženého scénáře mají emise v sektorech mimo EU ETS (například doprava nebo budovy, tedy sektory obsažené v rámci nařízení o sdíleném úsilí – Effort Sharing Regulation, ESR) do roku 2030 klesnout o 35,8 % oproti roku 2005, což by překročilo povinný cíl o téměř 10 procentních bodů.
Česko se také pokusilo zapracovat na energetické účinnosti. Plán například počítá s tím, že se do roku 2030 hloubkově zrenovuje až 85 % budov – a tam, kde to nebude technicky možné, proběhnou alespoň menší renovace. U veřejného sektoru jsou stanoveny úspory, i když ne zcela detailně.
Česko navíc plní evropský cíl v oblasti propojení elektrických sítí – už dnes přesahuje požadovaných 15 %.
Co se nepovedlo a co s tím udělatObnovitelné zdroje: Největší kritiku Komise směřuje k nízkému cíli pro podíl obnovitelných zdrojů – český plán počítá s 30,1 % do roku 2030, přičemž doporučený podíl je 33 %. Plán navíc neobsahuje jasné kroky, jak tohoto cíle dosáhnout. Chybí rozpracování rozvoje komunitní energetiky, modernizace dálkového vytápění nebo podpora nových technologií.
Evropská komise doporučuje: navýšit cíl, zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, rozvíjet energetické komunity a podpořit využívání obnovitelných zdrojů v teplárenství.
Závislost na fosilních palivech: Česko podle Komise zcela opomíjí potřebu omezit podporu fosilních zdrojů. V plánu chybí jakékoliv konkrétní opatření či harmonogram pro ukončení dotací na fosilní paliva – a to i přesto, že šlo o jedno z předchozích doporučení Komise.
Evropská komise doporučuje: připravit plán na odstranění všech dotací do fosilních paliv, včetně analýzy jejich sociálních dopadů.
Nejasné financování transformace: Z finální verze plánu vypadla řada informací o tom, kolik bude celá proměna české energetiky stát a kdo to zaplatí. Chybí odhady investičních potřeb, rozdělení veřejných a soukromých zdrojů i plán na zapojení soukromého kapitálu.
Evropská komise doporučuje: doplnit robustní investiční plán, včetně přehledu financování jednotlivých opatření a sektorů.
Problematické lesy a půda (tzv. sektor LULUCF): České lesy a půda místo pohlcování emisí stále produkují skleníkové plyny – ačkoliv plán počítá se zlepšením, navržená opatření nejsou podle Komise dostatečná.
Evropská komise doporučuje: posílit a lépe cílit politiky jako je zalesňování, obnova lesů nebo podpora šetrného hospodaření na loukách a polích.
Doprava a budovy bez konkrétního plánu: Sektor dopravy a budov patří mezi největší zdroje emisí, ale opatření v plánu jsou obecná a chybí jim časový rámec a odhad dopadů. Také není jasné, zda plán vůbec zohledňuje vliv nového emisního systému ETS2.
Evropská komise doporučuje: doplnit konkrétní politiky, včetně harmonogramu a odhadu přínosů jednotlivých opatření.
Energetická chudoba: Ačkoliv Česko provozuje několik programů pro zranitelné domácnosti, stále nemá zákonnou definici energetické chudoby ani celonárodní strategii, jak ji řešit.
Evropská komise doporučuje: stanovit definici, přijmout cíle a navrhnout konkrétní podporu pro ohrožené skupiny.
Podcast: Nechali jsme si nakukat, že klimatická změna není problém
Jaké v Česku kolují dezinformace a mýty o klimatické změně? A kdo za nimi stojí? V novém díle
podcastu Evropa zblízka odpovídá analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Pecka. Tématu se věnujeme i v
newsletteru Evropa zblízka.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Evropská komise
představila plán, jak ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie. Součástí je zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu a zastavení spotových smluv.
Polovina českých firem pozastavila své aktivity směrem k podávání pravidelných zpráv o udržitelnosti v environmentálních, sociálních a správních tématech (ESG). Vyplývá to z
průzkumu Deloitte.Podle globální ředitelky pro udržitelnost ING je ale právě ESG reportování klíčové pro pochopení rizik a udržení konkurenceschopnosti. „Reporting pomáhá firmám činit informovaná rozhodnutí,“ vysvětluje
Anne-Sophie Castelnau v
rozhovoru pro Euractiv.cz.Evropská unie se blíží ke splnění svých klimatických cílů pro rok 2030. Podle aktuálních dat by měla do konce dekády snížit emise o 54 % ve srovnání s rokem 1990, stanovený cíl je přitom o pouhý jeden procentní bod výše.
Evropská unie schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Automobilky tak budou vykazovat plnění cílů za tříleté období místo každého jednotlivého roku.
Úlevy pro automobilky nejsou jedinou změnou, kterou EU ve své klimatické politice provádí. Klimatické cíle sice zůstávají stejné, zjednodušují se ale pravidla, jak jich dosáhnout.
Co konkrétního se mění, se dočtete v naší analýze.Prodej nových bateriových elektromobilů vzrostl meziročně o 26,4 %. Registrace vozidel se spalovacími motory klesly o 20,6 %. Vyplývá to z dubnových dat
evropského sdružení ACEA.
Těžba uhlí na Dolech Bílina by mohla být ukončena už v roce 2033. Vyplývá to z
jednání ministerstva životního prostředí a společnosti ČEZ.
NZIA: Český test odvahy
Nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise (NZIA) je možná nejkonkrétnější odpovědí Evropské unie na otázku: Jak udržíme konkurenceschopnost průmyslu v době dekarbonizace?
Cíl je jasný – do roku 2030 pokrýt 40 % poptávky po klíčových technologiích z evropské výroby. K tomu má přispět zrychlení povolovacích řízení, strategická podpora investic a nová pravidla pro veřejné zakázky. Nařízení už bylo schváleno a od června 2024 platí. Teď jde o to, jak se k jeho realizaci v praxi postaví jednotlivé státy. A tady se láme chleba i v Česku.
Fakta mluví jasně. Čisté technologie patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty českého exportu – podle Mapy příležitostí Druhé ekonomické transformace (E2T) roste export těchto technologií třikrát rychleji než celkový vývoz. Vynikáme například v bateriích, železniční technice nebo jaderné energetice. Přesto zůstává domácí průmyslová transformace pomalá. Zaostáváme v nasazování těchto technologií v tuzemsku a chybí strategická vize, jak z příležitosti vytěžit maximum.
NZIA přináší řadu konkrétních nástrojů. Zřizuje status strategického projektu s rychlejším povolováním a přístupem k financování. Zakládá vzdělávací akademie, jejichž cílem je vyškolit až 100 000 pracovníků v klíčových technologiích. Vytváří rámec pro celoevropský trh se službami ukládání CO2. A co je zásadní – mění pravidla hry v oblasti veřejných zakázek. Nově musí zadavatelé zohledňovat nejen cenu, ale i udržitelnost, odolnost, kybernetickou bezpečnost nebo sociální dopady. U aukcí na obnovitelné zdroje, jako jsou solární nebo větrné elektrárny, se tyto necenové faktory musí promítnout alespoň do 30 % ročního objemu v každé zemi.
Nařízení navíc podporuje i poptávku. Veřejné intervence, včetně dotačních režimů pro domácnosti a firmy, budou nově směřovat k bezemisním technologiím – například k rozvoji střešní fotovoltaiky. Zřizuje se také „Net-Zero Europe Platform“, ve které budou členské státy spolu s Evropskou komisí koordinovat politiky, sdílet dobrou praxi a radit investorům při strategických projektech. Platforma se stane centrem evropské spolupráce na zelené industrializaci.
Z dosavadních diskusí vyplývá, že Česko splní svou povinnost vůči evropskému právu, zavede povinnosti do praxe, a tím to hasne. A to je velká škoda. Upozornili na to zástupci českého udržitelného byznysu během květnové akce platformy Změna k lepšímu a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Otevřeně mluvili o tom, co Česku chybí: srozumitelný právní rámec, rychlejší procesy, jasné priority.
Ministerstvo průmyslu sice nařízení připomínkuje a zapracovává do národní legislativy, ale jak zaznělo během kulatého stolu – zatím k němu přistupuje spíše jako k nástroji adaptace než strategické změny. Stát by si přitom dle byznysu měl co nejdříve určit několik prioritních technologií, v nichž má Česko potenciál – například malé modulární reaktory či tepelná čerpadla. Pokus obsáhnout všechny oblasti NZIA, kterých je 19, je zbytečný – lepší je zvolit 4–5 klíčových.
Silný apel zazněl také na nutnost legislativního ukotvení článku 16 NZIA (zrychlená povolení) do českého právního řádu, ideálně prostřednictvím nového zákona o strategických projektech. Bez něj zůstane status strategického projektu jen teoretickou možností bez reálného dopadu.
Jedno je jisté: evropský rámec je nastaven. Příležitost tady je – a je velká. Ale pokud Česká republika nezvolí jasné priority, nezjednoduší byrokratické procesy a neposílí kapacity státní správy, zůstane nám jen silné know-how a zmeškaná šance. V době, kdy se v Evropě rozbíhá zelená industrializace, si opravdu nemůžeme dovolit být jen průměrní.
Co nás čeká tento měsíc?
Evropská komise představí 4. června strategii, která má zajistit lepší ochranu evropských vod před znečištěním a dalšími negativními vlivy, a také zlepšit hospodaření s vodou v EU.
Evropská komise by měla v červnu představit konkrétní legislativní návrhy pro ukončení dovozu ruských paliv do Evropy. Předložit by měla také
cíl snížení emisí pro rok 2040 – očekává se, že cíl bude ve výši 90 %.
V jednání jsou způsoby, jakým může EU ambice dosáhnout.
Evropský parlament bude 17. června hlasovat o nezávazné rezoluci, v níž vyzve členské země k
investicím do moderních elektrických sítí.
Ministři členských zemí EU zodpovědní za energetiku se setkají
16. června v Lucemburku. O den
později se setkají
ministři životního prostředí.
Do 30. června by měly členské státy odevzdat Evropské komisi své
sociální klimatické plány. Jak vypadají přípravy toho českého, se můžete dozvědět v dubnové epizodě
podcastu Evropa zblízka.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.
