Evropský systém emisních povolenek vstupuje do velké revize a s ní přichází i politický střet. Současně se rodí evropský akt, který má nabídnout nový impuls evropskému průmyslu. Více se dozvíte v březnovém vydání newsletteru Dekarbo update.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Blíží se konec emisních povolenek?
Cena evropských emisních povolenek klesla z lednových 90 na méně než 70 eur za tunu. Za zdánlivě technickým pohybem na trhu se skrývá politická bitva, která zuří v Bruselu i hlavních městech členských států. Evropská komise musí do léta 2026 předložit komplexní revizi systému ETS 1 – debata o jeho podobě ale propukla daleko dříve.
Třináct členských států včetně Česka, Polska, Slovenska, Německa a Francie se seskupilo do neformální skupiny „Přátelé průmyslu“. „Dekarbonizace by neměla být dosahována deindustrializací,“ píše se v jejich společné deklaraci. Státy požadují pragmatický přístup k bezplatné alokaci povolenek, stabilitu a dostatečnou likviditu – na konkrétních řešeních se ale neshodují.
Německo chce změnit výpočet referenčních hodnot pro chemický průmysl a zavést mechanismy tlumící cenové šoky. Francie varuje, že vysoké náklady na uhlík urychlují odchod průmyslu z Evropy, odmítá však ETS zcela „zabít“.
Nejradikálnější hlas přichází z Říma – italský ministr průmyslu Adolfo Urso požaduje úplné pozastavení systému, dokud nebude důkladně přezkoumán. Rakousko chce ze systému vyjmout plynové elektrárny, Česko navrhuje zastropovat cenu povolenek.
Španělsko a Švédsko naopak varují před oslabováním ETS. Španělský premiér Pedro Sánchez tvrdí, že to jen posílí globální konkurenty EU. Švédská vicepremiérka Ebba Busch přirovnala radikální zásah k operaci srdce s rizikem zástavy krevního oběhu – a ztrátou důvěryhodnosti EU jako celku.
Evropská komise drží střed. Zrušení systému nepřipadá v úvahu, Komise se ale nebrání jeho „vylepšení“. Zároveň připomíná, že část viny za ztrátu konkurenceschopnosti leží na samotných členských státech, které nedostatečně reinvestují výnosy z povolenek do průmyslových inovací.
Revize musí vyřešit konkrétní otázky. Do systému by mohly nově vstoupit spalovny komunálního odpadu a menší průmyslové provozy, v letectví se řeší zpoplatnění mezinárodních letů. Vzniknou pravidla pro začlenění technologií zachytávání CO₂do ETS a přezkoumají se pravidla rezervy tržní stability. Citlivou otázkou zůstává rok 2034, kdy má průmyslu podléhající uhlíkovému clu (CBAM) skončit nárok na bezplatné povolenky. A do budoucna je třeba nastavit novou trajektorii emisního stropu odpovídající klimatickému cíli pro rok 2040 – snížení emisí o 90 %. Každý členský stát vstupuje do vyjednávání s jinou průmyslovou strukturou, jiným energetickým mixem a jinými prioritami. Najít průsečík těchto pozic a přitom zachovat funkční klimatický nástroj bude jedna z nejtěžších bruselských skládaček roku.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Válka v Íránu okamžitě zdražila energii v Evropě. Americké a izraelské údery na Írán z otřásly globálními energetickými trhy, tankerový provoz v Perském zálivu se v podstatě zastavil. Většina ropy a plynu procházející průlivem míří do Asie, v Evropě ale panuje nervozita. Situace zároveň znovu odhaluje chronický problém v podobě trvající závislosti EU na dovozu fosilních paliv.
Evropský parlament schválil klimatický cíl EU pro rok 2040. Plénum Evropského parlamentu 10. února odsouhlasilo dohodu zakotvující závazný cíl snížit čistý objem emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovní roku 1990. Po finálním souhlasu Rady EU vstoupí novela klimatického zákona v platnost.
Komise otevřela veřejné konzultace ke klimatické politice po roce 2030. Evropská komise 9. února spustila dvě veřejné konzultace zaměřené na národní klimatické cíle a na možné využívání mezinárodních uhlíkových kreditů po roce 2030. Připomínky lze zasílat do 4. května 2026.
Francie a Švédsko blokují sdílení nákladů na modernizaci sítí. Balíček návrhů Evropské komise pro elektrické sítě (Grids Package) z prosince 2025 navrhuje mimo jiné společný fond, do nějž by vyspělejší ekonomiky s rozvinutou sítí přispívaly na rozvoj sítí v méně rozvinutých členských státech. Francie a Švédsko – největší exportéři elektřiny v EU – se však postavily proti, protože nechtějí přijít o příjmy ze svých domácích sítí.
USA dosáhly vymazání klimatu z priorit Mezinárodní energetické agentury (IEA). Na ministerském summitu IEA v Paříži 18.–19. února IEA poprvé od roku 2021 vynechala klimatickou změnu ze svého seznamu politických priorit – závěrečný dokument se soustředí na energetickou bezpečnost, kritické suroviny a elektrizaci, nikoli na dekarbonizaci.
Další varování vědců. Evropský vědecký poradní sbor pro klimatickou změnu 17. února zveřejnil zprávu, která vyzývá EU k urgentnímu posílení politického rámce pro klimatickou adaptaci. Globální průměrná teplota již vzrostla o přibližně 1,4 °C oproti předindustriální úrovni a překročení hranice 1,5 °C z Pařížské dohody je při současném tempu stále pravděpodobnější. Evropa se přitom otepluje přibližně dvakrát rychleji než světový průměr.
Babiš označil změnu emisních povolenek za hlavní prioritu kabinetu. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny v systému emisních povolenek. Uvedl to při představení hospodářské strategie svého kabinetu. Jedním z hlavních cílů bude zastropování ceny současných emisních povolenek na maximální výši 30 euro za tunu oxidu uhličitého.
Havlíček: Většina EU stále nechce změny v emisních povolenkách. Český postoj se ale šíří. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) považuje za dobrou zprávu, že čím dál více zemí začíná ohledně změny systému emisních povolenek hovořit poměrně racionálně a český postoj se postupně šíří.
Bruegel: reforma systému obchodování s emisemi je nevyhnutelná. Analytici bruselského think-tanku Bruegel 24. února publikovali analýzu, v níž varují před fragmentovanou architekturou evropské klimatické politiky. Klíčovým testem bude právě plánovaná revize systému ETS 1.
Indráček: České firmy bodují v elektrotechnice. Světová poptávka po čistých technologiích roste a Češi jsou v některých průmyslových segmentech špička, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Jan Indráček z Druhé ekonomické transformace.
Industrial Accelerator Act: Čtvrtý pokus o start
Kdo sleduje bruselské dění, již ztratil přehled, kolikrát byl Industrial Accelerator Act (IAA) odložen. Původně měl přijít v prosinci 2025, pak v lednu, pak v únoru. Pokaždé stejný scénář: odpor členských států vůči některým částem návrhu, tlak ze strany průmyslu a nakonec tichý posun termínu. Zatím poslední očekávaný termín zveřejnění je středa 4. března.
Očekává se, že IAA bude obsahovat mechanismus „Made in Europe“ v zadávání veřejných zakázek, přísnější podmínky pro zahraniční investice přesahující 100 milionů eur ve strategických odvětvích a povinnost pro členské státy zřídit průmyslové akcelerační zóny, tedy území se zjednodušenými povoleními a přednostním přístupem k energetické infrastruktuře.
Pro Česko má IAA specifický rozměr. Jako jedna z nejprůmyslovějších ekonomik EU bude legislativou zasažena více než jiné, dosud uniklé informace o IAA ale část českého byznysu spíše znepokojují. Příkladem je Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS), podle které návrh přinese jen novou regulatorní zátěž, zejména pro malé a střední podniky a subdodavatele.
Jiný přístup zaujímá platforma Změna k lepšímu, která se spolu s institutem INCIEN připojila k evropské výzvě za urychlení IAA. Jejich motivace je konkrétní: v Česku identifikují řadu firem schopných dodávat nízkoemisní materiály a technologie oběhového hospodářství, ale bez funkčního evropského tržního rámce zůstanou tyto příležitosti jen na papíře. Příznačné je i to, že do loňské veřejné konzultace k návrhu se opět příliš mnoho českých subjektů nezapojilo. V databázi zpětné vazby lze najít vstupy od Orlenu, Agrofertu a Třineckých železáren – čest výjimkám, ale na zemi, která se chlubí tím, že je nejprůmyslovější z nejprůmyslovějších, je to málo.
Co nás čeká tento měsíc?
Mimořádná schůzka k dodávkám plynu. Evropská unie svolala na středu 4. března mimořádnou schůzku své koordinační skupiny pro plyn, zabývat se bude dopadem války na Blízkém východě na energetickou situaci v EU.
Industrial Accelerator Act. Evropská komise 4. března představí akt o průmyslovém akcelerátoru (Industrial Accelerator Act). Klíčový legislativní nástroj má posílit poptávku po evropských průmyslových výrobcích a urychlit povolovací procesy.
Jednání ENVI výboru Evropského parlamentu. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu má 5. března na programu důležité body. Konkrétně bude řešit implementaci nařízení o sdílení úsilí (ESR) a nařízení LULUCF. Tématem bude také návrh zprávy k revizi rezervy tržní stability (MSR) v systému ETS 2 – zpravodajkou je česká europoslankyně Danuše Nerudová (EPP). Europoslance čeká také výměna názorů s Komisí o transparentnosti a dohledatelnosti příjmů z EU ETS.
Rada pro energetiku. Ministři zodpovědní za energetiku se 16. března sejdou na formálním zasedání k energetickým tématům. Přesná agenda bude upřesněna, lze ale očekávat diskuse o bezpečnosti dodávek a rozvoji sítí.
Rada pro životní prostředí. Ministři životního prostředí budou jednat 17. března. Očekává se finální potvrzení klimatického cíle pro rok 2040, diskutovat by se mohlo také o připravované revizi ETS.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation