České firmy se do příštího roku nestihnou připravit na požadavky evropského Aktu o umělé inteligenci (AI). Evropské komisi (EK) proto Česko navrhlo odložení účinnosti nařízení o dva roky a chce také prověřit možnosti jeho zjednodušení, řekl v rozhovoru s ČTK vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09). Národní zákon o AI, který evropské nařízení zavádí, chce mít Kavalírek hotový v září. Plánuje o něm jednat také s opozicí. Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy
Milena Jabůrková ČTK řekla, že Česko podle ní v implementaci Aktu o AI zaspalo.
Evropská unie přijala Akt o AI v první polovině loňského roku. Nařízení nabíhá postupně, přičemž plně vymahatelné má být 2. srpna 2026.
Doprovodné předpisy zatím nejsou
„Požadavky Aktu o AI jsou extrémně komplexní, nové a náročné. Firmy deklarují, že se na to do příštího roku nestihnou připravit,“ uvedl Kavalírek. Zároveň podle něj ještě nejsou hotové všechny dokumenty, které na Akt o AI navazují.
Místopředsedkyně Evropské komise
Henna Virkkunen podle Kavalírka připustila, že pokud EK nestihne připravit doprovodné předpisy včas, je připravena jednat o odložení účinnosti některých částí aktu.
„Kdyby se pro to na půdě Evropské unie získala většina, tak by to zásadně prospělo naší konkurenceschopnosti, respektive zásadně bychom snížili riziko, že si sami ty inovace zase zabrzdíme,“ řekl Kavalírek. Například zástupci Francie, Polska, Dánska či Estonska podle Kavalírka uvedli, že jsou připraveni o českém návrhu diskutovat.
Návrh na odložení a zjednodušení Aktu o AI přivítal ředitel České asociace umělé inteligence
Lukáš Benzl. „To, kde firmy naráží na nějaké problémy, jsou vysokorizikové systémy, do kterých spadají třeba i systémy pro HR (
lidské zdroje, pozn.red.),“ řekl ČTK.
Česko podle Kavalírka nechce k evropskému Aktu o AI přidávat další vlastní požadavky. Cílem je, aby byly podmínky rozvoje AI v Česku co nejlepší, uvedl. „Nechceme jít cestou, že bychom přidávali nějaká národní specifika, nevidíme pro to důvod,“ dodal. Zákon by měl zároveň vypadat tak, aby s ním souhlasila i politická reprezentace vzešlá ze sněmovních voleb letos na podzim, řekl Kavalírek.
EU chce být lídrem v AI. Plánuje přilákat experty, vybudovat datovou infrastrukturu a 20miliardový fond
Česko zaspalo
Česko v implementaci Aktu o AI podle Jabůrkové zaspalo. „Je to ostudné, protože se to vyjednalo za českého předsednictví, všude jsme se chlubili, jak je to super, a pak si doma neuděláme domácí úkol, že bychom to s vážným odhodláním implementovali,“ řekla.
„Nelze ale vše nechávat na ministrovi průmyslu a obchodu, který se snaží. Je třeba, aby se k implementaci postavila čelem celá vláda, zejména ministerstvo financí,“ dodala. Pro rozvoj AI podle ní české firmy potřebují předvídatelné prostředí.
Dohnat USA
Akt o AI zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy nařízení zakazuje, u dalších nástrojů zavádí silnou regulaci.
EU chce také vybudovat obrovská počítačová centra, díky kterým by mohla dohnat náskok, který mají v oblasti umělé inteligence USA.
V EU by těchto center mohlo být až pět. Zažádat o podporu v
programu AI continent chce také Česko, řekl Kavalírek.
Na takzvané AI gigatovárny EU dohromady vyčlenila asi 20 miliard eur (téměř 496 miliard Kč), přičemž předpokládá, že 65 procent vynaloží soukromý investor, dodal.
Gigatovárna i superpočítač?
Se soukromým investorem Česko podle Kavalírka aktuálně jedná a má také vytipované lokality, kde by AI gigatovárna mohla stát. „Řešíme to opravdu denně. Vyvíjí se to velmi dobře. Ještě pořád nechci stoprocentně říct, že to (
žádost, pozn.red.) podáme, ale opravdu se tomu velmi blížíme,“ uvedl. Zájem o počítačové centrum podle něj vyjádřilo i Německo nebo Dánsko.
Gigatovárna by musela stát vedle zdroje energie, třeba vedle elektrárny. Podle Kavalírka by česká soustava příkon zvládla.
Jabůrková zájem Česka o stavbu AI gigatovárny vítá. Zároveň ale připomněla, že Česko se podle ní nebylo schopné dohodnout ani na zavedení evropského Aktu o AI. „Většinou je to ve velkých zemích, ale doufám, že teď to tak nebude. Česko ale není schopné se ani dohodnout na implementaci AI aktu, což vypovídá něco o tom, jak to bere vážně,“ řekla ČTK.
Příjem žádostí o podporu na stavbu AI gigatovárny podle Kavalírka skončí příští pátek. Zároveň je do konce června možné žádat o podporu na stavbu menšího počítačového centra, kterých by v EU bylo více. Očekávaná investice do jednoho takového centra je 20 až 40 milionů eur (asi 496 až 992 milionů Kč), řekl Kavalírek. „Je na stole, že podáme oboje. I to je velmi dobrý superpočítač, který tady v tuto chvíli nemáme, ale nezvládne počítat to, co těch 100.000 čipů v gigatovárně,“ dodal.
Právě výpočetní výkon bude v rozvoji AI hrát velkou roli, upozornil Benzl. „Tahle gigatovárna může sloužit celé Evropě, veřejné správě nebo třeba různým státům v tom, abychom podpořili výzkum, abychom byli schopni AI zavádět do zdravotnictví, aby třeba mohla fungovat nějaká chytrá AI funkce v rámci veřejné správy, finančního úřadu nebo nějakých sociálních služeb,“ uvedl. „Zkrátka je to takový motor AI ekonomiky,“ doplnil.
Vláda loni v červenci schválila Národní strategii umělé inteligence do roku 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této souvislosti připravilo akční plán s 86 opatřeními za 20 miliard Kč. Plán si klade za cíl větší využití AI ve vzdělávání, na trhu práce či podporu vědy a výzkumu.
„Česká republika je opravdu machr ve výrobě strategií, které se pak nedodržují. Nicméně je dobře něco mít. Pak se to skutečně musí brát vážně a celá vláda za tím musí stát a to se zatím bohužel neděje a nevidím to tam,“ řekla Jabůrková.
Prezident Pavel: EU by měla mnohem více investovat do umělé inteligence
