Česko má problém s plněním některých cílů Národního plánu obnovy. Mezery sice může „zaplácnout“ jinými projekty, to by však mohlo jít proti smyslu celého plánu. Potíže stihnout všechny projekty a reformy včas má celá EU, europoslanci proto tlačí na posunutí deadlinu.
V průběhu nejhorší fáze pandemie v roce 2020 se v Evropě zrodil plán, jak zdecimované ekonomiky vytáhnout z krize a zároveň je modernizovat. Do tzv. Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF) pak EU nalila přes 700 miliard eur ze společné půjčky. Státy je teď využívají ve formě dotací nebo úvěrů, a to hlavně na zelené a digitální projekty.
Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) jde o příležitost připravit se na budoucnost a být odolnější v případě krizí, jako byl právě Covid-19 nebo ruská agrese proti Ukrajině a s ní spojená energetická krize.
„Definování nezbytných reforem a investic a poskytnutí finančních zdrojů Unie pro jejich realizaci vnímám jako unikátní šanci, jak položit pevnější základy pro úspěšný vývoj společnosti a ekonomiky,“ vysvětlil pro Euractiv.cz místopředseda hospodářského a měnového výboru (ECON).
Jeho kolega z výboru Ondřej Kovařík (ANO, Patrioti) nicméně doplnil, že se od RRF, který financuje národní plány obnovy v jednotlivých zemích, čekalo určitě více.
„Mobilizovalo se značné množství prostředků, členské země je využívaly s různou mírou úspěšnosti. Jako limitující se ukázala velmi krátká doba na využití poskytnutých financí (rok 2026, pozn. red.). Nakonec ale zatíží evropský rozpočet na dlouhé desítky let dopředu povinností splácet tento dluh,“ argumentoval na dotaz redakce Kovařík.
Evropský parlament ve středu přijal hodnotící zprávu, ve které shrnuje přínosy i mezery RRF, kterému se přezdívá také fond obnovy. Pokud jde o klady, nástroj podle europoslanců „zabránil fragmentaci vnitřního trhu EU“ a zároveň „podpořil oživení“ ekonomik.
Na druhou stranu, přibližně rok před koncem programu se napříč Unií podařilo naplnit pouze 30 % „milníků a cílů“, tedy různých reforem a investic, které si státy vytyčily. Europarlament také upozorňuje na to, že často pokulhává transparentnost, a peníze tak nejsou pod dostatečným dohledem. To může skončit až jejich zneužitím.
Ministr: Cíle a milníky úspěšně plníme
Také do České republiky proudí peníze z RRF na základě toho, jak se daří plnit Národní plán obnovy (NPO). Celkem může jít až o 220 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které má na starosti koordinaci, tento týden podalo zprávu o nejaktuálnějším vývoji.
„České republice se v rámci Národního plánu obnovy nadále daří úspěšně plnit nastavené milníky a cíle v důležitých oblastech, jako jsou energetické úspory, digitalizace, ale také ochrana životního prostředí, zdravotnictví či vzdělávání,“ řekl k tomu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Plánované investice podle něj směřují například do rozvoje 5G sítí ve venkovských oblastech, bezpečnosti železničních přejezdů, modernizace stavebních úřadů, rozvoje obnovitelných zdrojů energie, veřejného osvětlení, energeticky úsporných renovací, zalesňování, podpory rehabilitační péče, transformace univerzit v oblasti zelených dovedností nebo dostupného bydlení.
Česko teď do Bruselu poslalo žádost o celkem čtvrtou platbu, tentokrát by mělo jít o přibližně 44,8 miliardy korun ve formě grantů a jednu miliardu ve formě půjčky, tedy asi o pětinu celkové alokace pro Česko. Jak doplnil náměstek ministra Martin Frélich, do této žádosti se podařilo zařadit „vyšší než původně předpokládaný počet milníků a cílů, jelikož některé byly splněny v předstihu“.
Nenaplněný potenciál, zní odjinud
Plnění plánu ale možná nejde tak hladce, jak se z vyjádření ministerstva může zdát. Luděk Niedermayer má za to, že Národní plán obnovy svůj potenciál zatím úplně nenaplňuje, a to včetně klíčových oblastí zelené a digitální transformace. „Ty jsou sice jasně deklarovány na papíře, ale ve skutečnosti musely do určité míry ustoupit například ,konzervativním‘ investicím do infrastruktury,“ upozornil europoslanec.
Také on zmínil šibeniční termíny. „Riziko z pohledu hladkého čerpání prostředků EU spatřuji také v tom, že vytyčený čas na realizaci reforem a projektů (rok 2026) se pomalu ale jistě krátí, a přitom v některých případech pokulhává jak provádění reforem, tak realizace projektů,“ doplnil Niedermayer s tím, že Komise kvůli nesplnění několika reforem už Česku některé platby pozastavila.
Detaily českého (ne)plnění podmínek nabídl Ondřej Kopečný, programový ředitel organizace Transparency International ČR, která Národní plán obnovy dlouhodobě monitoruje.
Čeští zástupci se podle něj od začátku roku snaží vyjednat s Evropskou komisí změny v rámci NPO a závazných milníků a cílů, u kterých je už jisté, že je Česká republika nestačí do konce srpna 2026 splnit.
„Úpravy se týkají například i problematické digitalizace stavebního řízení (DSŘ). Cílem českých vyjednavačů je, aby ČR vyčerpala všechny prostředky především prostřednictvím grantů, kam je alokovaných celkem 209 miliard korun. O tom, se kterými změnami v milnících a cílech bude Evropská komise souhlasit, se rozhoduje právě v těchto dnech,“ vysvětlil Kopečný.
Stejně jako Niedermayer připomněl, že Komise navíc aktuálně zadržuje více než šest miliard korun za dva nesplněné milníky. První se týká zákona o dlouhodobé péči, druhý legislativních změn v oblasti energetiky (tzv. LEX OZE III).
„Dodatečná lhůta pro splnění milníků uplyne letos na konci června. Z dostupných informací vyplývá, že v souvislosti s reformou dlouhodobé péče se vše nestihne a ČR o část ze zadržených prostředků nejspíše přijde, pokud se je nepodaří nahradit jinými projekty,“ popsal ředitel.
Národní plán obnovy zezelenal, ale ne dostatečně, upozorňuje expertka
Hlavně vše vyčerpat
Současnou situaci ohledně implementace Národního plánu obnovy je podle Ondřeje Kopečného možné popsat jako maximální snahu o nahrazení zpožděných nebo problematických projektů a reforem, aby ČR vyčerpala maximum prostředků.
„To je však jen jeden úhel pohledu, jak se na implementaci NPO dívat. Druhý, důležitější, spočívá v otázce, nakolik Česká republika využívá evropské finance z NPO k reformám, jež z ní udělají moderní společnost, jak politici rádi slibují. Na celkové hodnocení je ještě brzy. Na druhé straně například snaha protlačit upravenou DSŘ nebo vykostění zákona o regulaci lobbování ukazují, že minimálně v některých případech není hlavním cílem naplnění modernizačních ambicí, ale vyčerpání evropských peněz,“ řekl Kopečný.
I když se Česku nakonec podaří z NPO získat celou sumu, nevyužitý potenciál plánovaných modernizačních reforem a projektů podle něj může zemi nakonec vyjít draho. „Důsledkem bude například jen ,o trochu rychlejší‘ stavební řízení nebo nekvalitní legislativa, do které si byznysové či jiné zájmové skupiny prosadí své požadavky na úkor veřejného zájmu,“ varoval.
Kauza Motol a miliardy v ohrožení
S Národním plánem obnovy souvisí také tzv. kauza Motol. Dnes už bývalý ředitel této pražské nemocnice Miloslav Ludvík a dalších 17 lidí v ní čelí obvinění za úplatkářské trestné činy, dotační podvod, praní špinavých peněz nebo za poškození finančních zájmů EU.
Podle Transparency International ČR představuje kauza Motol pro čerpání prostředků NPO problém hlavně ze dvou důvodů. Pokud se v souvislosti s projekty FN Motol, na které byly použity právě prostředky z NPO, prokáže korupce, evropské peníze do Česka nedorazí.
„Otázkou je, zda se podaří podezření z korupce potvrdit nebo vyvrátit do konce roku 2026, kdy musí být všechny platby z NPO vypořádané. Je tedy třeba nyní vyčkat, jak dopadne vyšetřování ze strany českých orgánů činných v trestním řízení a evropského žalobce (European Public Prosecutor’s Office – EPPO),“ popsal Ondřej Kopečný.
Jednu indicii teď nabídl audit ministerstva zdravotnictví. Jak tento týden informoval server iRozhlas.cz, projekty motolské nemocnice za více než čtyři miliardy korun prověřili úředníci z ministerstva podle přesně určených postupů od Evropské komise. Žádné pochybení ale nezjistili.
Druhý problém podle Kopečného souvisí s tím, že výstavba onkologického centra v Motole, na kterou se v rámci NPO počítá s 3,7 miliardy korun, měla devítiměsíční zpoždění ještě před vypuknutím korupční kauzy a nemocnice usilovala o urychlené dokončení stavby za každou cenu.
„Dočasné pozastavení financování ze strany Ministerstva zdravotnictví i nejasnosti kolem příspěvku nadace rodiny Kellnerových znamenají komplikace a možné další zpoždění výstavby. Pokud se stavbu onkologického centra nepodaří dokončit nejpozději do 31. srpna 2026, pak hrozí, že Česká republika o prostředky z NPO přijde,“ upozornil Kopečný.
Naděje na více času?
Jiskřičku naděje teď nabídli europoslanci. Ve zmíněné (nezávazné) zprávě vyzvali Evropskou komisi, aby lhůtu prodloužila o 18 měsíců. Týkalo by se to však pouze „významných“ projektů, které jsou na dobré cestě k úspěšnému dokončení.
Poslanci také žádají, aby nedokončené projekty pod NPO mohly pokračovat pod jinými unijními nástroji – kohezními fondy, programem InvestEU nebo připravovaným Fondem konkurenceschopnosti.
„Pokud něco neuděláme teď, tak hrozí, že zásadní investice zůstanou po uzavření nástroje v srpnu 2026 nedokončené. Musíme urychlit implementaci, snížit byrokracii a pomoci příjemcům,“ řekl k tomu jeden ze zpravodajů, rumunský europoslanec Victor Negrescu (S&D). Státy by podle něj zároveň měly mít možnost své národní plány obnovy rychleji a jednodušeji upravovat, když budou stále splňovat cíle RRF.