Evropská unie stojí před další bezpečnostní hrozbou. Po izraelských a amerických úderech na Teherán a následné íránské odvetě proti několika zemím Perského zálivu přešla EU do krizového režimu. Důvodem je i možné ohrožení jedné z členských zemí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen svolala na pondělí mimořádné zasedání kolegia komisařů. V neděli večer se přes videohovor spojili ministři zahraničí všech sedmadvaceti členských států. A Kypr, který nyní předsedá Radě EU a je geograficky nejblíže oblasti konfliktu, aktivoval unijní krizový koordinační mechanismus. Informoval o tom server Politico.
Situaci vyostřilo vyjádření britského ministra obrany, podle něhož měly být dvě íránské střely vypáleny „směrem na Kypr“. Nikósie tuto informaci následně zpochybnila s tím, že Kypr neměl být cílem raket a že ostrov nečelil žádné přímé hrozbě.
Na ostrově se však nacházejí britské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, které mohou v případě širšího regionálního konfliktu představovat strategický cíl. Základna Akrotiri měla být v noci s neděle na pondělí terčem dronového útoku, okolnosti však zatím nejsou jasné.
Kypr je zároveň klíčovým evakuačním a logistickým uzlem pro evropské občany v oblasti Blízkého východu. Už v minulých krizích sloužil jako přestupní bod pro repatriační lety. Unijní diplomaté proto nyní připravují scénáře pro případ, že by se konflikt dále rozšířil.
Telefonická diplomacie na plné obrátky
Bezprostředně po íránských úderech zahájila von der Leyen sérii telefonátů s lídry arabských zemí, které čelí útokům ze strany Teheránu. Telefonicky se spojila s představiteli Bahrajnu, Ománu i Kuvajtu, kterým vyjádřila podporu. Kontaktovala rovněž tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Oba se podle vyjádření Komise shodli na nutnosti úzké koordinace a na tom, že diplomacie je jedinou cestou vpřed. Ankara zároveň nabídla zprostředkovatelskou roli.
Von der Leyen zároveň vyzvala k věrohodné politické transformaci v Íránu. „Riziko další eskalace je reálné,“ uvedla šéfka Komise.
Sedmadvacítka hledala shodu
Situací se Blízkém východě se v neděli zabývali ministři zahraničí členských zemí EU. Videokonference trvala přes dvě a půl hodiny. Výsledkem je prohlášení podepsané vysokou představitelkou EU Kajou Kallas, jehož formulace se však rodily obtížně. Sporným bodem byla zejména zmínka o mezinárodním právu — část států se obávala, že by mohla být vykládána jako kritika amerických a izraelských úderů.
„Íránské útoky a porušování suverenity řady zemí regionu jsou neomluvitelné,“ napsala Kallas a vyzvala Teherán, aby se zdržel „nerozlišujících vojenských úderů.“ Írán musí podle prohlášení skončit s jadernými ambicemi, zastavit program balistických raket, přestat destabilizovat region a ukončit represe proti vlastním občanům.
Kallas zároveň varovala, že události na Blízkém východě „nesmí vést k eskalaci, která by ohrozila Blízký východ, Evropu a svět s nepředvídatelnými důsledky, včetně těch ekonomických,“ a výslovně pojmenovala Hormuzský průliv jako kritické místo, jehož uzavření musí být za každou cenu zabráněno.
Nakonec se text podařilo schválit, přestože některé státy podle diplomatických zdrojů váhaly do poslední chvíle.
V neděli večer pak Francie, Německo a Británie přišly s vlastním, ostřeji formulovaným prohlášením, v němž připustily možnost „proporcionální obranné akce“ proti íránským raketovým kapacitám. Španělský premiér naopak americko-izraelské údery otevřeně odsoudil.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
