S blížícími se sněmovními volbami v říjnu 2025 zůstává otázka podpory Ukrajině jedním z hlavních zahraničněpolitických témat. Zatímco vládní strany prosazují pokračující vojenskou, humanitární i politickou pomoc a podporu integrace do EU, část opozice i mimoparlamentních subjektů volá po mírových jednáních, odmítá dodávky zbraní a upozorňuje na rizika spojená s uprchlickou vlnou.
Redakce EURACTIV.cz zmapovala postoje dle průzkumů nejsilnějších politických stran na základě odpovědí a veřejných vyjádření.
ODS: Pomoc Ukrajině je správná a potřebná
Občanská demokratická strana podporuje členství Ukrajiny v Evropské unii. Již v roce 2022 komentoval
Miloš Vystrčil situaci
takto: „Je tady žádost Ukrajiny, aby se mohla stát minimálně kandidátskou zemí Evropské unie. Myslím, že bychom to měli podpořit. To, co dnes dělá pro celý demokratický svět, je naprosto výjimečné.“
Europoslanec
Alexandr Vondra v kampani ve volbách do Evropského parlamentu 2024
uvedl: „Generálně její (ukrajinský) vstup podporuji. Zároveň je ale jasné, že půjde o dlouhý proces. Má-li skončit pro Ukrajinu úspěšně, bude to vyžadovat zaprvé konec války, mír a dohodu s bezpečnostními zárukami, zadruhé splnění vstupních podmínek ze strany Ukrajiny a zatřetí souhlas všech členských států EU.“
Co se týče ukrajinských uprchlíků, ODS je vnímá jako přínos. „Nejsou zátěž, ale investice, která se vrací,“ uvedla strana na
Facebooku. Dlouhodobě prosazuje jejich podporu, zejména žen a dětí. V současnosti však poslanci ODS a TOP 09
prosadili zmrazení životního minima pro ukrajinské uprchlíky.
Premiér
Petr Fiala uvedl, že Česko bude pomáhat s rekonstrukcí Ukrajiny a že jde o příležitost pro české firmy. Je pro další podporu, včetně výcviku ukrajinských pilotů. „Česko bude v podpoře Ukrajiny pokračovat, jelikož podpora je správná a potřebná.“
ODS na otázky EURACTIV.cz do uzávěrky článku nereagovala.
TOP 09: Ukrajina musí splnit pravidla, ale patří do EU
TOP 09 se staví k integraci Ukrajiny do EU pozitivně, ale zdůrazňuje, že musí proběhnout podle zavedených pravidel. V odpovědi pro EURACTIV.cz uvedla poslankyně
Helena Langšádlová prostřednictvím mluvčí
Markéty Volfové.
„Tak jako ostatní kandidátské země, i tato musí především splňovat takzvaná Kodaňská kritéria. To znamená ekonomické, právní a politické předpoklady pro vstup do Evropské unie, včetně dodržování hodnot Evropské unie – hodnoty demokracie, právního státu, a také schopnosti převzít a uplatňovat právo Evropské unie.“
Strana se zároveň profiluje jako zastánce cílené pomoci nejzranitelnějším uprchlíkům. „V tuto chvíli je nezbytné zachovat individuální podporu, zejména pro zranitelné osoby, jako jsou senioři a děti. Zároveň je důležité vytvářet podmínky a motivaci k integraci Ukrajinců na trh práce. Zásadní je také podpora českých škol, aby ještě lépe zvládaly integraci ukrajinských dětí,“ uvádí Langšádlová.
TOP 09 připouští, že další forma české podpory bude záviset na vývoji situace. „To velmi záleží na tom, jak se bude tento konflikt vyvíjet a jaké potřeby vyjádří ukrajinská strana,“ uzavírá Langšádlová.
EU prodlouží ochranu Ukrajinců do roku 2027, rozhodli ministři vnitra
KDU-ČSL: Vstup Ukrajiny do EU je strategickou výhodou
KDU-ČSL jednoznačně podporuje vstup Ukrajiny do EU a rámuje jej jako strategicky výhodný krok nejen pro Ukrajinu, ale i pro Českou republiku. „KDU-ČSL odmítá nevyprovokovanou ruskou invazi na Ukrajinu, odsuzuje ruské válečné zločiny a shoduje se na plné podpoře Ukrajiny i jejího co nejrychlejšího vstupu do Evropské unie. Ten by měl proběhnout podle platných podmínek, ale s přihlédnutím k významu přijetí Ukrajiny do naší Unie. Vstup bude velmi výhodný pro ČR a naše občany i podniky – kvůli bezpečnosti i hospodářskému potenciálu tak velkého trhu.“
V oblasti uprchlické politiky KDU-ČSL zdůrazňuje úspěšnou integraci. „S podporou Ukrajiny začala ČR bezprostředně po vypuknutí konfliktu. Zaměřili jsme se na integraci nově příchozích uprchlíků a v první fázi pomoci jim poskytli základní zázemí, bydlení, zdravotní péči i přístup ke vzdělání a práci. To vše se zapojením samospráv, neziskových organizací i jednotlivců.“ Strana tvrdí, že většina uprchlíků dnes pracuje a přispívá do systému více, než z něj čerpá.
V otázce budoucí podpory Ukrajiny KDU-ČSL nepochybuje. „Pokud chceme žít v mírové a stabilní Evropě, musíme Ukrajině nadále pomáhat – politicky, ekonomicky i vojensky. […] Podpora Ukrajiny pro nás neznamená jen jednorázové gesto solidarity, ale jedná se o dlouhodobou investici do bezpečnosti, svobody a pořádku v Evropě.“
STAN: Pomáhejme Ukrajině vojensky i diplomaticky, patří do EU i NATO
Hnutí STAN podporuje přijetí Ukrajiny do EU i NATO. Zároveň se zasazuje o aktivní českou roli v poválečné obnově a evropské integraci Ukrajiny. „Ano. Ukrajina patří do Evropy i NATO. Musí splnit standardní podmínky, jako všichni, ale je v našem zájmu jí v tom aktivně pomáhat,“ uvedla mluvčí hnutí
Sára Beránková pro EURACTIV.cz.
Podle STAN je klíčové zachovat dosavadní přístup k uprchlíkům, kteří podle nich přinášejí ekonomické výhody. „Ukrajinští uprchlíci jsou dnes pro český pracovní trh přínosem.“ V případě mírového urovnání ale hnutí požaduje ukončení udělování dočasných ochran. Jak uvedl ministr vnitra Vít Rakušan: „Jakmile by na Ukrajině bylo vyhlášeno příměří nebo nastane jakýkoliv konec války, žádný další Ukrajinec už v Česku nedostane dočasnou ochranu.“
STAN volá po razantní podpoře Ukrajiny i větším tlaku na Rusko. „Vojensky, politicky, humanitárně. Více a rychleji. Musíme vyvíjet i větší tlak na Rusko – sankcemi i diplomaticky, omezit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu mimo zemi jejich působení.“ Podle Beránkové je pomoc Ukrajině součástí bezpečnosti Česka: „Pomáháme nejen jim, ale hlavně v boji za bezpečnou Evropu.“
V programových dokumentech STAN rovněž uvádí: „Razantní postup proti Rusku a jeho snahám o podmanění Ukrajiny i proti vměšování do českých záležitostí a naší svobody. Podpora Ukrajiny v jejím boji za svobodu a nezávislost tak dlouho, jak bude potřeba, a v takovém rozsahu, jaký Ukrajina bude potřebovat. Žádná mírová dohoda nesmí být vyjednána bez účasti a souhlasu Ukrajiny; k tomu pro ni musíme vytvořit silnou vyjednávací pozici.“
Ukrajina po nočním dronovém útoku žádá nové sankce proti Moskvě
ANO: Nejprve podpora, poté kritika
Hnutí ANO se po vypuknutí ruské invaze v roce 2022 postavilo na stranu Ukrajiny a připojilo se k humanitární pomoci i parlamentním výzvám k její podpoře. V únoru 2022
vyčlenilo 10 milionů korun na pomoc uprchlíkům a
podpořilo sněmovní
usnesení, které „vyzývá vládu České republiky, aby nadále pokračovala ve svém úsilí na podporu Ukrajiny.“
V dalších letech se však postoj hnutí proměnil a téma Ukrajiny se stalo nástrojem domácí politické kritiky. Předseda
Andrej Babiš často propojuje podporu Ukrajinců s výtkami vůči vládní sociální politice: „Nejdříve českým rodičům zvýšili daně, sebrali jim slevy na děti, osekali příspěvky, a teď, představte si, největší pokrytec ve vládě Jurečka, přichází s rodičovskou pro Ukrajinky! Dobře slyšíte! Ne pro naše ženy, ale pro Ukrajinky. Českým rodinám berou, ale pro cizince chystají nový systém,“
řekl Babiš.
V roce 2024 Babiš konstatoval, že „doufá, že Ukrajina nikdy nebude v EU, protože by to byla hotová
katastrofa.“ Europoslankyně
Klára Dostálová nicméně
řekla, že je pro přijetí Ukrajiny, avšak za předpokladu, že bude plnit všechna kritéria.
Na otázky zaslané redakcí EURACTIV.cz do uzávěrky článku hnutí ANO nereagovalo.
Piráti: Pomáhat Ukrajině znamená bránit Česko
Pirátská strana od počátku války jednoznačně podporuje suverenitu Ukrajiny, její evropskou budoucnost a aktivní pomoc ze strany Česka. Strana zdůrazňuje, že členství v EU a NATO je svrchovaným rozhodnutím každé země. „Pokud si Ukrajina bude členství přát, budeme její členství podporovat. Členství v EU je možné kdykoliv. Členství v NATO je pak na místě ihned poté, co bude ukončena válka.“
Piráti považují pomoc Ukrajině za otázku bezpečnosti. „Ukrajina je oběť nevyprovokované agrese a podle charty OSN, mezinárodního práva i obyčejné spravedlnosti si zaslouží pomoc. Navíc obranou Ukrajiny oslabujeme a zadržujeme útočníka, který může v budoucnu ohrožovat i Českou republiku. Pomocí Ukrajině si tak mimo jiné kupujeme čas na posílení vlastní obrany.“
Strana upozorňuje, že většina ukrajinských uprchlíků se v Česku úspěšně integrovala a přináší do rozpočtu více, než kolik stát na pomoc vynakládá. Piráti očekávají, že mnozí se po válce budou chtít vrátit, a deklarují, že je v tom podpoří.
K budoucí formě pomoci Piráti uvádějí: „ČR by měla dále poskytovat materiální, humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině jako doposud a podporovat obdobné iniciativy na úrovni EU.“ Podporují i případnou účast Česka na mírové misi v rámci „koalice ochotných“, pokud s tím bude souhlasit většina evropských států.
Pracují, platí daně – ale nesmí volit. Polsko řeší práva Ukrajinců
SPD: Žádné zbraně, žádná pomoc, žádní uprchlíci
Hnutí SPD vystupuje proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie i NATO a staví se proti další vojenské pomoci. Na síti X strana
uvedla: „Podporujeme mírová jednání. A jasně odmítáme členství Ukrajiny v EU.“
Předseda SPD
Tomio Okamura jde ještě dál. Na
Facebooku uvedl: „Zabraňme vyzbrojování Ukrajiny i jejímu členství v EU a NATO. Ukrajina si neustále klade nové a nové požadavky. Je potřeba ji poslat do patřičných míst. Poskytnutí jaderných zbraní zkorumpovanému ukrajinskému režimu by jen přispělo k jaderné válce, kterou přece nikdo nechce. SPD prosazuje mírová jednání a aby se ukrajinští ‚uprchlíci‘ vrátili domů. Už ani halíř Ukrajině a Ukrajincům.“
Hnutí požaduje přísnou revizi pravidel pro udělování pobytů. „Zásadní revizi, která by v České republice ponechala pouze ty, kteří prokazatelně pracují na pracovních místech, kde nelze přijmout českého občana.“ Ostatním by podle Okamury mělo být povolení k pobytu ukončeno.
SPD je zásadně proti dalším dodávkám zbraní: „Hnutí SPD odmítá podporovat zabíjení a dodávání zbraní na Ukrajinu. Dodávání zbraní bojujícím stranám jenom eskaluje konflikt, podporujeme jednání a mírové řešení. Není to naše válka a nechceme, aby nás do ní Fialova vláda zatáhla.“
Na žádost redakce o odpovědi strana nereagovala.
Stačilo: Proti EU, proti zbraním, proti migraci
Koalice Stačilo!, jejímž jádrem je KSČM, odmítá členství Ukrajiny v EU a obviňuje Brusel z vyhrocení konfliktu. „V tuto chvíli je naprosto irelevantní bavit se o členství Ukrajiny v EU. Členem EU se daná země může stát, až splní celou řadu podmínek, což Ukrajina neplní a podle všeho ani nikdy plnit nebude. Jsme jednoznačně proti ohýbání pravidel pro přijímání států do EU a tudíž i proti přijetí Ukrajiny,“ uvedl
Roman Roun, mluvčí strany a lídr hnutí v Pardubickém kraji.
Koalice zásadně odmítá poválečné přijímání ukrajinských veteránů. Předseda
Ondřej Dostál na síti X
napsal: „ČR nemá žádnou povinnost přijímat po válce UA veterány a neměla by to činit.“ Za hlavní riziko označil „bezpečnostní riziko, od banderovců a neonacistů po osoby s válečnými traumaty, zničenou psychikou, přitom výcvikem i schopností zabíjet.“ Ukrajinu označil za „živnou půdu mafií 100x horší než po balkánských válkách, z dostupnými zbraněmi z černém trhu, které umějí ovládat.“
Pomoc uprchlíkům by podle Rouna měla být „tak, aby nebyla zneužívaná a aby byla dočasná.“
V oblasti bezpečnosti hnutí varuje před pokračováním zbrojení. „Rozhodně ne nekonečným dodáváním zbraní a munice, což – jak ukázaly více než 3 poslední roky – k ničemu, krom mrtvých a majetkových škod, nevede.“ Česká republika by podle Rouna měla pomoci „s návratem Ukrajinců do své země tak, aby pomohli při její obnově.“
Motoristé sobě: Česko se nesmí nechat zatáhnout do války
Strana Motoristé sobě se profiluje jako euroskeptická a zaměřená na odpor vůči Green Dealu.
K Ukrajině se ve volebních programech nevyjadřuje, ale postoj
vyjádřil předseda pražské organizace
Boris Šťastný: „Co se týče války na Ukrajině, zastávám postoj, že zabíjení na Ukrajině je třeba okamžitě zastavit. Jako lékař vždy budu proti válce a proti všem, kteří odmítají mírová jednání a volání po příměří, které by zachránilo tisíce lidských životů. O těch však Fialova vláda ani současná parlamentní většina nechce slyšet a svojí agresivní politikou naši zemi k této válce přibližuje,“ uvedl.
„Nesmíme nikdy dopustit, aby v této válce začali umírat i čeští synové a otcové od rodin. Na rozdíl od válkychtivých vládních politiků preferuji tlak na okamžité příměří před nekonečným pokračováním konfliktu.“
K uprchlíkům ze strany zaznívá požadavek na jasnější podmínky pobytu a omezení pomoci těm, kteří podle ní nerespektují pravidla. Tvář hnutí a europoslanec
Filip Turek loni během předvolební debaty
uvedl, že stát by měl nastavit jasný rámec pro to, jak se mají ukrajinští uprchlíci v Česku chovat. Kritizoval mimo jiné postoje těch, kdo se podle něj nechtějí vrátit bojovat, ale současně požadují vojenské dobytí Krymu.
