Jak posílit evropskou obranu, propojit zelenou transformaci s potřebami průmyslu a zajistit, aby Česko hrálo v Evropské unii důstojnou a aktivní roli? Právě o těchto otázkách debatovali v Praze zástupci politických stran a odborníci u příležitosti blížících se sněmovních voleb.
Diskusi zahájil bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který připomněl klíčovou roli českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. Podle něj krize, jako byla pandemie covidu nebo ruská agrese na Ukrajině, urychlily rozhodování na evropské úrovni.
„Tyto krize měly z pohledu evropské politiky akcelerační efekt,” uvedl Bartoš. Dopad podle něj pocítilo i Česko, které – přestože nepatří mezi největší státy – se naučilo uzavírat chytré aliance. Zmínil především spolupráci s baltskými státy, Německem a Rakouskem při řešení energetické krize.
Za klíčové považuje budování spojenectví napříč institucemi i členskými státy, nejen podle geografické blízkosti, ale i tematických priorit. „Existuje mnoho typů aliancí, ať už na základě regionální blízkosti, třeba s Německem nebo Rakouskem, nebo podle zájmů, jako je umělá inteligence, digitální politika či bezpečnost,“ doplnil.
Na něj navázal náměstek ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), který zdůraznil význam politických frakcí v Evropském parlamentu.
„Díky tomu, že někteří naši členové a odborníci jsou napojeni na největší evropskou politickou stranu (KDU-ČSL je členem Evropské lidové strany, největší evropské frakce – pozn. red.), máme možnost ovlivňovat dění nejen z národního vládního pohledu, ale i skrze širší evropskou politickou rodinu,“ uvedl Hulicius během diskuse, kterou uspořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci se serverem EURACTIV.cz a pražskou kanceláří nadace Hanns Seidel Stiftung.
Hulicius zároveň apeloval na systematičtější budování české odborné sítě v evropských institucích. „Pro českou politiku a prosazování českých zájmů v Bruselu jsou klíčoví lidé, které tam máme,” dodal.
Do debaty se zapojil také Petr Sokol (ODS), člen výkonné rady a předseda regionálního sdružení v Olomouckém kraji. Upozornil na možnou změnu kurzu po volbách.
„Je potřeba si uvědomit, že Evropská rada má jen 27 členů. Pokud ke dvěma problematickým přibude ještě třetí s odlišným postojem, tak to samozřejmě může Evropskou unii ovlivnit,“ řekl. Varoval také, že některé politické síly v posledních letech výrazně změnily svou orientaci.
„I z tohoto důvodu budou nadcházející volby pro další směřování České republiky skutečně osudové,“ uzavřel.
Klima a konkurenceschopnost: tlak na realistický přístup
Prioritou evropských institucí i členských států je nově posílení konkurenceschopnosti, zároveň ale neztrácejí ze zřetele ochranu klimatu. Otázkou tedy zůstává, zda se evropský průmysl a klimatická opatření mohou vzájemně podporovat, místo aby si konkurovaly.
Adam Volt (STAN), ředitel kabinetu ministra pro evropské záležitosti, ocenil, že Evropská komise začíná brát v potaz výhrady, které firmy i někteří čeští politici opakovaně zmiňovali.
„Řada návrhů, které Komise v posledních omnibusových balíčcích představila, reaguje na praktické potřeby. Ať už jde o zjednodušení procesů nebo sjednocení pravidel, jde o posun správným směrem,“ uvedl. Z pohledu Česka podle něj existuje důvod ke spokojenosti.
V souvislosti se Zelenou dohodou Volt upozornil na přetrvávající zkreslený pohled, který je v české debatě stále častý – ekologická opatření jsou podle něj vnímána jako překážka konkurenceschopnosti.
„Zelené technologie jsou u nás často vnímány jako brzda průmyslu, přitom většina evropských zemí se snaží o pravý opak – propojit klimatické cíle s posílením ekonomiky,“ zdůraznil. Jako příklad uvedl energetickou soběstačnost, která si podle něj vyžaduje strukturální změnu a odklon od fosilních paliv.
Na potřebu technické neutrality a větší obezřetnosti při směřování veřejné podpory upozornil Petr Sokol. Zelená transformace by podle něj neměla být v rozporu s průmyslovou politikou, ale současný přístup Evropské unie takový dojem často vyvolává.
„Evropská unie stále směřuje k podpoře konkrétních technologií, místo aby vytvořila rovné podmínky pro všechny. Výsledkem je, že se vsází na jednu cestu a doufá se, že to vyjde,“ řekl.
Zároveň upozornil, že zatímco dílčí návrhy Evropské komise, například nejnovější legislativní balíčky, jdou správným směrem, v koncepčních materiálech stále chybějí konkrétní kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti a snížení byrokracie.
Opatrný optimismus vnesl do diskuse Eduard Hulicius. Podle něj bude rozhodující první rok nové Evropské komise, kdy se připravují strategie a dokumenty určující směřování Unie na celé funkční období.
„To, co se teď v Bruselu odehrává, je do jisté míry neobvyklé. Komise i Parlament fungují trochu jinak než dříve,” uvedl. Česká republika podle něj může sehrát konstruktivní roli, pokud dokáže své cíle formulovat srozumitelně a aktivně se zapojí do vyjednávacích procesů.
Evropská obrana jako nová priorita
Vedle klimatických a hospodářských témat zazněla během debaty i potřeba strategičtějšího přístupu k evropské obraně.
Ivan Bartoš připomněl, že ještě před několika lety byla myšlenka společné obrany v rámci EU vnímána jako okrajová. „Pamatuji si, že když jsme o tom mluvili v roce 2018, spousta lidí si klepala na čelo,“ uvedl.
Zásadní obrat podle něj přinesla až ruská agrese vůči Ukrajině. Dnes se evropská obrana podle Bartoše stává politickou prioritou a její posilování by mělo být úzce propojeno s rozvojem průmyslu.
„Kapacity České republiky nejsou postačující. Musíme se podívat i na to, jak podpořit výrobu, třeba moderními továrnami nebo přestavbou brownfieldů v krajích, kde má zbrojní průmysl tradici,“ doplnil.
Sokol ocenil, že Evropská komise po ruské invazi zareagovala rychle a představila opatření, která odpovídají obavám států střední a východní Evropy – včetně Česka. Zároveň ale upozornil, že návrh na společné evropské půjčky určené na obranu považuje za problematický.
„Jde fakticky o model zbrojení na dluh. Takový přístup nelze zobecnit jako systémové řešení,“ vysvětlil.
Připustil však, že právě oblast obrany může být výjimkou. „Pokud vůbec někde připadá v úvahu evropské půjčování, pak snad právě zde. Ale i to musí být důkladně promyšlené. Nesmíme si vytvořit nové dluhy, které by oslabily veřejnou podporu nebo vedly k politickým důsledkům, jaké už dnes vidíme v některých členských státech,“ varoval.
Na něj navázal Adam Volt, který připomněl, že výdaje na obranu se v následujících letech výrazně propíší do rozpočtů členských států. Upozornil zároveň na probíhající diskuse o jejich financování.
„V současnosti se často zvažuje, že by se obranný rozpočet vyčlenil mimo tradiční finanční rámec jako samostatný fond,“ uvedl. Podle něj by takový přístup umožnil vytvořit stabilní prostor pro investice do bezpečnosti, do nichž by se následně nemuselo zasahovat.
Na debatu byli pozváni i zástupci hnutí ANO, účast ale odmítli.
