Návrh podle Politica odráží tvrdší přístup ze strany unijní exekutivy v boji s nelegální migrací poté, co v loňských evropských volbách získaly značnou podporu pravicové strany. Změna by znamenala, že by se rozvojová agenda EU sladila s agendou Spojených států a Británie, které rovněž „využívají zahraniční pomoc jako páku při prosazování priorit, které mají voliči doma“, dodal server.
V dokumentu, který hovoří o zahraniční pomoci v rámci nového víceletého finančního rámce (VFR), se mimo jiné píše o „flexibilním motivačním přístupu s případnými změnami v alokaci finančních prostředků souvisejících s migrací“. Nový rozpočtový cyklus začne od roku 2028 a trvá tradičně sedm let.
Komise na podzim vydá zprávu o zemích pod migračním tlakem
Zpřísnění přístupu k nelegální migraci požaduje již větší množství členských států EU, včetně nyní předsedajícího Dánska, Itálie a rovněž České republiky. Před každým summitem EU se tyto země účastní takzvané migrační snídaně, na které diskutují o dalších opatřeních i krocích a o jejich efektivním vymáhání. Zejména je podle nich potřeba zpřísnit návratovou politiku, která by měla znamenat rychlejší vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl.
V srpnu 2023 podepsala Evropská unie dohodu o strategickém partnerství s Tuniskem, jejíž cílem bylo právo zastavit migrační toky do Evropy. Podobné dohody by podle všeho Unie chtěla uzavřít i s dalšími zeměmi. „Je zapotřebí větší soudržnost mezi migrační, azylovou a vnější politikou, aby se zajistilo, že vnější pomoc Unie podpoří partnerské země v efektivnějším řízení migrace,“ uvádí se v dokumentu, do kterého nahlédl server Politico.
Pro schválení těchto návrhů bude nicméně předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen muset přesvědčit skeptické europoslance v socialistické frakci a ve frakci Zelených, kteří podobné zpřísnění migrační politiky odmítají. Jejich podpora je totiž nezbytná pro schválení nového sedmiletého rozpočtu v Evropském parlamentu.
Poslední díl migrační skládačky? Vysvětlujeme nařízení o návratech