Europoslanci navrhují změny v zemědělské politice po roce 2027. Chtějí férovější systém podpory a znovu otevřeli citlivou debatu o stropu přímých plateb. Pro Česko jde o téma, které se v minulosti opakovaně střetlo s kritikou i očekáváním.
Zemědělský výbor Evropského parlamentu schválil 7. července zprávu, která formuluje priority pro příští podobu společné zemědělské politiky (SZP). Dokument sice není právně závazný, ale slouží jako politický signál Evropské komisi, která má návrh nové SZP zveřejnit v polovině července společně s návrhem dlouhodobého rozpočtu EU na období po roce 2027.
Výbor v čele s europoslankyní Veronikou Vrecionovou (ODS, ECR) ve zprávě podpořil jednodušší pravidla, větší podporu pro skutečné zemědělce a znovu otevřel otázku zastropování zemědělských dotací.
„Podařilo se schválit dokument, který jasně říká, že zemědělský výbor Evropského parlamentu chce, aby evropské zemědělství bylo jednodušší, spravedlivější a zaměřené na skutečné farmáře, nikoliv na agropodnikatelské struktury,“ uvedla Vrecionová.
Klíčovou změnou má být podle ní možnost nastavit celoevropský strop na přímé platby velkým podnikům. „Výbor schválením tohoto návrhu požádal Komisi, aby vyhodnotila možnosti zastropování a degresivity zemědělských plateb, protože si přeje, aby se zabránilo kumulaci podpory z veřejných peněz u několika málo velkých příjemců,“ vysvětlila europoslankyně.
Zastropování znamená, že nad určitou hranici by příjem dotací na farmu už dále nerostl, zatímco degresivita představuje postupné snižování výše plateb podle velikosti podniku. Pokud by návrh uspěl a Komise ho promítla do legislativy, větší podniky by za hektar půdy získávaly nižší podporu než menší farmáři. Podle Vrecionové by to byl zásadní krok „proti koncentraci půdy a proti netransparentním strukturám, které deformují trh“.
Zastropování štěpí české zemědělce
Zastropování dotací patří v Česku k dlouhodobě diskutovaným a často kontroverzním tématům. V současné SZP pro období 2023–2027 musejí členské státy přesměrovat alespoň 10 % přímých plateb na menší a střední farmy, avšak jednotný evropský strop zaveden nebyl. Možnost omezit dotace největším podnikům zůstává v rukou států – a řada z nich se ji rozhodla nevyužít.
V české debatě se opakovaně střetávají dva přístupy. Jedna strana varuje, že strop by ohrozil české zemědělství, protože české farmy patří k největším v Evropě a omezení plateb by je mohlo finančně oslabit. Druhý tábor naopak tvrdí, že veřejné peníze je třeba nasměrovat k těm, kdo hospodaří udržitelně a pečují o krajinu.
Na tento aspekt upozornila i Vrecionová. „Jsem velmi ráda, že se vážně uvažuje o zastropování přímých zemědělských dotací. Souhlasím s tím, aby větší podíl podpory směřoval k mladým, drobným a rodinným zemědělcům, nebo aby podpora zemědělců byla zaměřena na lepší péči o krajinu,“ uvedla v tiskové zprávě.
Méně byrokracie, jasnější pravidla
Vedle návrhů na spravedlivější rozdělení podpory volají europoslanci i po zjednodušení pravidel. Nová SZP by měla snížit byrokratickou zátěž, posílit digitalizaci a zavést moderní nástroje, jako je satelitní monitoring nebo elektronické sebehodnocení. Ekologická opatření by měla zůstat dobrovolná, ale spojená s finanční motivací.
Výbor také vyzval Komisi, aby zpřesnila unijní definici „aktivního zemědělce“ – tedy toho, kdo má mít na dotace skutečně nárok. Téma se opakovaně vrací od doby, kdy byly odhaleny případy čerpání podpory subjekty, které se zemědělství fakticky nevěnovaly. I přes dřívější úpravy definice přetrvávají mezi státy rozdíly, které ztěžují kontrolu a oslabují spravedlivé rozdělení podpory.
Zelení zprávu kritizují
Europoslanci se shodli, že základní struktura SZP by měla zůstat zachována. Podle zpravodajky textu, španělské europoslankyně Carmen Crespo Díaz (EPP), musí mít SZP i nadále samostatný rozpočet a dva pilíře – jeden na přímé platby zemědělcům, druhý na investice do inovací či rozvoje venkova. „Potřebujeme SZP, která posílí dodávky potravin, podpoří venkovské oblasti a umožní zemědělcům inovovat a čelit novým výzvám,“ uvedla.
Parlament vyzývá rovněž ke zvýšení podpory pro mladé farmáře a zavedení jednotného evropského označování potravin, které by spotřebitelům usnadnilo orientaci v původu a kvalitě výrobků. Výbor přijal také návrhy Veroniky Vrecionové na zhodnocení dopadů legislativy Zelené dohody na zemědělství a na posílení dobrých životních podmínek hospodářských zvířat.
Zpráva výboru byla přijata 29 hlasy, 9 poslanců bylo proti – mezi nimi i český europoslanec Ivan David (SPD, ESN). Dalších 8 poslanců, včetně Tomáše Kubína (ANO, Patrioti), se zdrželo.
Největší kritika zazněla od členů frakce Zelených. Podle europoslance Thomase Waitze je nereálné plánovat rozsáhlou reformu bez ohledu na to, že rozpočet EU určený pro zemědělství se zřejmě bude snižovat. Podle Waitze lze čekat, že rozpočet na následující období po roce 2028 bude až o 10 % nižší v porovnání s tím aktuálním. „Zpráva vypadá jako iluzorní seznam přání s katastrofálními důsledky pro lidi a přírodu,“ uvedl.
Podle něj je potřeba zásadní změna přístupu. „Potřebujeme veřejné peníze výměnou za veřejné služby – tedy finance na povinnou ochranu klimatu, péči o půdu, podporu ekologického zemědělství a omezení přímých plateb,“ zdůraznil Waitz.
Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem.
