Evropa rozhoduje o tom, kam potečou finanční prostředky během víceletého období po roce 2027. Stojí přitom v centru klíčových globálních výzev, od změn klimatu po proměnu mezinárodního systému, které všechny vyžadují účinná, promyšlená a zároveň rychlá řešení. Přestože se rozhoduje o veřejných financích, důsledky jejichž distribuce dopadnou na evropské občany, tvorba rozpočtu není zdaleka tak demokratická, jak by podle oficiálních pravidel být měla.
Autorkami komentáře jsou Zuzana Gruberová, Alexandra Lebriez a Jana Pospíšilová Maussen z Centra pro dopravu a energetiku.
Od 1. ledna 2028 bude Evropská unie hospodařit s novým rozpočtem. O jeho podobě se již nyní vede napínavá debata, v níž své místo zaujímají priority bezpečnosti, konkurenceschopnosti evropského průmyslu nebo energetické soběstačnosti a mitigace klimatické krize. V rychle se měnícím světě a při probíhajících geopolitických otřesech je především nezbytné, aby byl rozpočet flexibilní a umožnil členským státům včas reagovat na vzájemně provázané výzvy dneška – od častějších extrémů počasí přes ohroženost zranitelných skupin společnosti až po sílící mocenskou rivalitu a multipolarizaci mezinárodního systému.
Peněz v rozpočtu po roce 2028 má být asi o třetinu méně než ve stávajícím období 2021–2027, a je o to důležitější, aby byly rozděleny a využity strategicky. Marnění veřejných prostředků, jako jsme to viděli například u českého využití kohezních fondů k financování fosilních projektů, si už EU zkrátka nemůže dovolit. Nulová podpora fosilních projektů z veřejných peněz je jedním z požadavků Centra pro dopravu a energetiku, které se na procesu přípravy evropského rozpočtu podílí. Jako zástupce občanského sektoru ale vedle zástupců byznysu a veřejných orgánů vždy tahá za kratší provaz. V přípravné platformě Koheze 28+ při Ministerstvu pro místní rozvoj je jedním ze dvou zástupců organizované občanské společnosti, zatímco stát, byznys, finanční sektor a další subjekty zastupují zbylých 93% rozhodujících pozic. Právě občané, včetně zranitelných skupin společnosti, by přitom do řešení klíčových otázek ohledně distribuce financí z evropských fondů měli být spravedlivě zahrnuti – rozhoduje se totiž o jejich penězích a jejich budoucnosti.
Relevance občanských hlasů při plánování financování z evropských fondů je ukotvená v tzv. Evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci, který ustanovuje zásadu spolupráce orgánů veřejné správy se sociálními partnery a neziskovými organizacemi. Princip partnerství ale ve skutečnosti funguje spíše jako formalita a není využíván smysluplně. Jednou z iniciativ, jak celý proces demokratizovat a zkvalitnit participaci občanského sektoru, je platforma ECoPP při DG Regio, ve které Centrum pro dopravu a energetiku rovněž působí.
Jak by měl nový evropský rozpočet vypadat?
Centrum pro dopravu a energetiku kromě nulové podpory fosilních projektů z evropských fondů požaduje navýšení rozpočtu EU na 2 biliony EUR, z nichž alespoň 50% směřuje do klimatických (40%) a biodiverzitních (10%) projektů. Usiluje také o důsledné uplatnění principu „výrazně nepožkozovat“, sladění klimatických a sociálních opatření či podporu obnovitelného hospodářství včetně rozvoje energetických komunit. Výnosy z prodeje emisních povolenek by měly sloužit k rozvoji obnovitelných zdrojů a řešení; spravedlivá transformace by měla nadále zůstat součástí kohezní politiky, především v uhelných regionech.
Tyto požadavky CDE za občanský sektor aktivně prosazuje skrze celoevropský konzultační proces a také v rámci tvorby Strategického rámce politiky soudržnosti, což je klíčový dokument stanovující priority České republiky pro efektivní financování z fondů EU po roce 2027. Aby ale měly šanci uspět v situaci, kdy čelí silné přesile dalších subjektů s jinými zájmy, je nutné, aby měl občanský sektor v rozhodování větší zastoupení.
Centrum pro dopravu a energetiku proto vedle konkrétních návrhů pro evropský rozpočet prosazuje také systémové změny týkající se jeho tvorby. Usiluje o to, aby zastoupení státu při rozhodování nebylo více než poloviční. To je ostatně v souladu s Evropským kodexem partnerství, podle nějž mají být jednotlivé hlasy rozděleny spravedlivě. Pomáhat tomu mají mimo jiné i finance z operačního programu Technická pomoc, určené na podporu administrativy evropských fondů. Drtivou většinu těchto zdrojů v současnosti využívá stát, přestože jsou určeny všem partnerům. Účinné by mohly být především tam, kde organizacím nestačí vlastní zdroje na to, aby se na procesu mohly podílet.