Z Junckerova plánu těží hlavně bohaté země EU, Komise to chce změnit

Z Junckerova investičního plánu, který má ambice rozhýbat v Evropě investice, byly dosud podpořeny projekty především z bohatších států EU. Včera to uvedla agentura Reuters s odkazem na studii Evropské investiční banky. Podle Evropské komise jsou ale prostředky a záruky k dispozici všem zemím EU. Téměř všechny peníze z Junckerova investičního balíčku dosud putovaly do 15 nejbohatších států EU. Včera to napsala agentura Reuters, která se odvolala na existenci zprávy Evropské investiční banky (EIB). O které země konkrétně jde, agentura neuvedla. Z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je páteří celého balíčku, jsou podporovány rizikové projekty. Hlavním úkolem plánu je proto během tří let pomocí půjček a garancí přesvědčit investory, aby se přestali bát rizik a uvolnili peníze do ekonomiky. Z fondu mají být podpořeny projekty především v oblasti infrastruktury, inovací a také malé a střední podniky. Nejvíce projektů, které se soustředí na rozvoj infrastruktury a inovace, bylo podle Reuters dosud schváleno v Itálii, ve Španělsku a také ve Velké Británii, která se připravuje na odchod z EU. Naopak Německo, Francie a Itálie podaly nejvíce úspěšných projektů v oblasti podpory malého a středního podnikání. Zpráva EIB uvádí, že do patnáctky bohatých zemí EU tak odešlo 92 % prostředků, zatímco zbývajících 13 států si mezi sebe rozdělilo pouze 8 %.

Otázky a odpovědi: K čemu slouží Investiční plán pro Evropu a fond EFSI? >>>>

„Představuje to částečný problém, protože většina méně rozvinutých regionů Evropy se nachází ve 13 státech EU střední a východní Evropy,“ píše se údajně ve zprávě.

Do budoucna se to zlepší

Evropská komise ústy své mluvčí Anniky Breidthardtové uvedla, že zmiňovaná čísla odrážejí zájem o financování z fondu EFSI mezi jednotlivými státy. Při výběru projektů, za který je zodpovědná Evropská investiční banka (projekty hodnotí investiční výbor složený z osmi nezávislých expertů se zkušenostmi s fungováním trhu), se zohledňuje jejich přidaná hodnota, která by měla být v souladu se současnými prioritami EU. Mezi ně patří tvorba pracovních míst, posilování konkurenceschopnosti či zajištění udržitelného hospodářského růstu. Nejsou tak stanoveny žádné kvóty pro jednotlivé členské státy či konkrétní sektory, do kterých by měly finance proudit. „I přesto, Komise souhlasí s tím, že geografické pokrytí by se mělo do budoucna zlepšit,“ řekla Breidthardtová novinářům a zároveň potvrdila, že je to součástí úmyslu Komise zdvojnásobit objem Junckerova plánu (z 315 miliard eur na nejméně půl bilionu eur) a prodloužit délku jeho fungování do roku 2020. V polovině září to oznámil šéf Komise Jean-Claude Juncker.

Článek o výročním projevu o stavu Unie Jean-Claude Junckera si můžete přečíst zde >>>>

Členské státy, kterým se z nejrůznějších důvodů nedaří na prostředky z balíku dosáhnout, budou moci například využít technické asistence v rámci Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), které poskytuje odbornou podporu investorům, předkladatelům projektů i řídícím orgánům.S využitím Reuters a EurActiv.com