O účinnosti evropských sankcí proti Rusku a dopadu Ruskem zavedených protisankcí na českou ekonomiku se stále intenzivně diskutuje. Jak moc je ruský trh vůbec důležitý pro českou ekonomiku a jaký mají sance dopad na českou ekonomiku a česko-ruské obchodní vztahy?
Na počátku listopadu tohoto roku vydali nejvyšší čeští ústavní činitelé společné prohlášení, v němž mimo jiné potvrdili, že ekonomické sankce EU vůči Rusku přijaté v reakci na ruskou anexi Krymu a následnou podporu separatistů na východní Ukrajině jsou vázány na plnění minských dohod. Nebylo by na tom samozřejmě nic pozoruhodného, kdyby mezi podepsanými činiteli nebyli i prezident Miloš Zeman či předseda Senátu Milan Štěch, kteří v minulosti smysluplnost sankcí opakovaně zpochybnili (viz. jejich komentář ze srpna 2016 pro ČT24). Dopad sankcí se přitom dá jen stěží oddělit od jiných zásadních vlivů, které se podílely na propadu vzájemného obchodu v posledních dvou letech.
O účinnosti evropských sankcí proti Rusku a dopadu Ruskem zavedených protisankcí na českou ekonomiku se stále intenzivně diskutuje. Výzvy k ukončení sankcí ze strany prezidenta, předsedy Senátu a dalších vysokých činitelů včetně ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka přitom tuto debatu vždy roznítily s větší intenzitou.
Hlavním argumentem výše zmíněných českých politiků pro zrušení stávajícího sankčního režimu vůči Rusku často bývá, že sankce a Ruskem přijaté protisankce mají prokazatelný negativní dopad na českou ekonomiku a export a poškozují česko-ruské obchodní vztahy. Pro zhodnocení platnosti tohoto argumentu je zcela logické položit si otázku, jak moc je ruský trh vůbec důležitý pro českou ekonomiku a zda byl pokles vzájemného obchodu způsoben pouze zavedením sankcí nebo významnější roli hrálo značné oslabení ruské ekonomiky, která byla zasažena propadem cen na komoditních trzích.
Analýzu vývoje česko-ruských obchodních vztahů naleznete na stránkách iSouvislosti.cz.