Turecko je v rozporu s Radou Evropy, ovlivní to jeho vztahy s EU

Turecko se Evropě vzdaluje mílovými kroky a Unie musí vzájemné vztahy přehodnotit. Přispěla k tomu i dnešní rezoluce Rady Evropy. Rada Evropy bude znovu dohlížet na stav demokracie a lidských práv v Turecku. Takzvaný monitorovací proces obnoví po čtrnácti letech. Znamená to další problém pro vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem. Zrušení monitorovacího procesu v roce 2004 bylo totiž jednou z podmínek pro přistoupení země k Evropské unii. Rada Evropy není součástí EU, ale samostatnou organizací založenou v roce 1949 se sídlem ve Štrasburku. Má celkem 47 členských států, které se zavázaly k tomu, že budou chránit lidská práva a rozvíjet demokracii. Turecko přistoupilo k Radě Evropy již v roce 1950 a ve spolupráci s ní podniklo řadu reforem jako například zrušení trestu smrti či mučení. Na základě těchto pokroků Rada Evropy v roce 2004 ukončila monitorovací proces a dala tím najevo, že Turecko nemá s udržováním demokracie a lidských práv výrazné problémy.Turecko se k Evropě snaží přiblížit již od 50. let. Více >>>>Dnes ale Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo rezoluci, ve které požaduje po Ankaře propuštění opozičních poslanců a novinářů z vězení. Žádá také zrušení výjimečného stavu, který v zemi platí od července letošního roku. K jeho vyhlášení vedl pokus o převrat, při kterém zemřelo 248 lidí, a obava vlády z teroristických útoků.

V Radě Evropy jsou podle Turků zákeřní politici

Turecké ministerstvo zahraničí označilo rezoluci za nespravedlivou a politicky motivovanou. Podle Ankary za ní stojí zákeřná skupina politiků v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. „Obnovení monitorovacího procesu vůči Turecku je ostudou Rady Evropy, která se považuje za kolébku demokracie,“ reagovalo turecké ministerstvo zahraničních věcí na rezoluci. Zdůraznilo přitom roli státu při řešení migrační krize. „Turecko přispívá k bezpečnosti a stabilitě Evropy tím, že se stará o 3,2 miliony uprchlíků a čelí teroristickým organizacím. Parlamentní shromáždění to svým rozhodnutím ignoruje.“ Rada Evropy kritizuje také referendum o změně ústavy, díky kterému získá prezident Recep Tayyip Erdoğan větší moc. Nelíbí se jí ani omezování médií.

Unie přehodnotí vztahy s Tureckem

Podobný přístup sdílí s Radou Evropy eurokomisař pro rozšiřování Johannes Hahn. Vztahy mezi EU a Tureckem tak brzy čeká změna. „Současný stav je neudržitelný,“ prohlásil Hahn. Dosud se jednalo o Turecku jako o kandidátské zemi EU. Pokud ale nebude splňovat podmínky pro přistoupení, mezi kterými je i ochrana lidských práv a demokracie, Unie musí spolupráci s Tureckem přehodnotit. Příležitostí k diskusi bude tento týden několik. Již zítra se bude Tureckem zabývat Evropský parlament a v pátek 28. dubna o něm mají v plánu jednat i ministři zahraničních věcí. Česká republika by se měla situací v Turecku zabývat nejen na půdě unijních institucí, ale také v rámci Rady Evropy. Od května totiž bude předsedat jejímu rozhodovacímu orgánu, Výboru ministrů Rady Evropy.