Celkem 36 zemí, včetně České republiky, se dnes zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Informovala o tom Rada Evropy ve svém prohlášení.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Rusko se prvního zločinu agrese proti Ukrajině dopustilo již v roce 2014 okupací Krymu. Po vypuknutí totální ruské invaze v únoru 2022 se však vyvození odpovědnosti vysokých ruských představitelů stalo jednou z hlavních priorit ukrajinské mezinárodní politiky.
Jaké jsou unijní priority na poli lidských práv? Vymýcení trestu smrti, ochrana lidských práv tváří tvář současným environmentálním a digitálním výzvám a efektivnější reakce díky hlasování kvalifikovanou většinou.
Není nouzový stav jako nouzový stav. Mnohé evropské země se kvůli koronaviru uchýlily k jeho vyhlášení, ten maďarský se ale vymyká. Tamním parlamentem v pondělí prošel kontroverzní zákon, který Orbánovi podle kritiků umožňuje neomezené vládnutí.
Turecko se Evropě vzdaluje mílovými kroky a Unie musí vzájemné vztahy přehodnotit. Přispěla k tomu i dnešní rezoluce Rady Evropy.
Česká republika by se měla zaměřit na protikorupční opatření mezi poslanci a senátory, ukazuje nová zpráva Rady Evropy. Stěžejní je podle ní právní rámec, který by reguloval lobbing. Reformy jsou ale nutné i v oblasti soudnictví a u státních zastupitelství, kde je prostor pro korupci také stále velký.
