GDPR začne na celém území EU
platit už 25. května, česká veřejná správa však přípravu nepodceňuje. Úřady v jednotlivých krajích na nová pravidla ochrany osobních údajů vynakládají statisícové částky a věří, že je v příštích týdnech a měsících nic nečekaného v souvislosti s nařízením nepřekvapí.
„K velkým změnám nedochází. Nechali jsme si zpracovat pouze analýzu souladu dosavadního stavu s nařízením za 165 000 korun,“ řekla ČTK mluvčí Plzeňského kraje
Alena Marešová.
Krajské úřady lidem pravidelně připomínají, že nové nařízení je nepřipraví o možnost získávat informace o fungování kraje, přestože někteří odborníci
mají jiný názor. Důležitou součástí GDPR je podle úředníků hlavně lepší zabezpečení počítačových sítí, což se projeví především na školách. Nejvyšší částky poputují z krajů na tzv. pověřence, kterého musí mít nově každé školské zařízení.
Školy by už také neměly na webu zveřejňovat třeba jmenné výsledky testů a rozvrhy se jmény učitelů. U většiny škol je to ale běžná praxe už nyní.
V ČR platí přísná pravidla už dlouho
Nevelký dopad na fungování úřadu potvrzuje i mluvčí plzeňské radnice
Eva Barborková. „Upravují se pouze souhlasy se zpracováním osobních údajů, dochází k úpravě vnitřních norem, aktualizují se zpracovatelské smlouvy,“ uvedla.
Důvodem je zejména fakt, že v České republice platí poměrně přísná pravidla o ochraně osobních údajů už od roku 2000. Kdo je doposud dodržoval, s přechodem na GDPR bude mít rozhodně ulehčenou práci.
To serveru EURACTIV.cz před nedávnem
potvrdila i česká eurokomisařka
Věra Jourová (ANO). „S nízkým povědomím v Česku souvisí i to velké překvapení z nových pravidel. Ona totiž nejsou až tak nová, už na to jistý zákon máme, a šok z GDPR odráží míru nedodržování současných předpisů,“ upozornila.
Nových pravidel se neobává ani většina institucí v Pardubickém kraji. I ony chrání citlivé údaje již nyní. „Doplnili jsme v organizační struktuře funkci pověřence. Metodickou činnost bude vykonávat i pro naše školy a další příspěvkové organizace a 25 okolních obcí,“ řekl ČTK starosta Litomyšle
Radomil Kašpar (KDU-ČSL).
A připraven je i sám kraj. „Budeme mít pověřence, máme zpracovanou analýzu i směrnici, kterou schválí rada. Pokrytou máme drtivou většinu činností úřadu, všichni zaměstnanci budou ještě proškoleni,“ uvedl
David Venzara z odboru organizačního a právního krajského úřadu.
Rady za statisíce
Poradenským firmám ale přesto některé úřady zaplatily i statisíce korun. Hejtmanství Pardubického kraje poradenské firmě zaplatilo 620 tisíc korun, náklady na samotnou aplikaci pravidel přitom budou několikanásobně nižší. Náklady krajskému úřadu nezvýší ani funkce pověřence, kterou bude vykonávat někdo ze současných zaměstnanců.
Pro některé poradenské firmy nebo advokátní kanceláře se tak z GDPR stal velký byznys. „Už za námi přišel zákazník s žádostí o pomoc poté, co zaplatil nemalé peníze za údajné vyřešení GDPR. Jako výstup však dostal jen dlouhou zprávu, se kterou nevěděl, co si počít,“ říká advokátka
Jana Sedláková z kanceláře Sedlakova Legal. Otázkou tedy zůstává, jestli nejsou výdaje někdy zbytečně přemrštěné.
Téměř 400 tisíc poradenské firmě zaplatí i radnice v Přerově. Na dalších 300 tisíc analýza informační a komunikační infrastruktury. „V současné době probíhá na magistrátu právní analýza soukromou firmou. Pracovníci firmy nám revidují vnitřní předpisy, mají nám navrhnout opatření a připravit nový vnitřní předpis na ochranu osobních údajů,“ uvedla mluvčí přerovské radnice
Lenka Chalupová.
Statisícové částky v rámci přípravy na nová pravidla vynaložila i zlínská radnice. „Náklady si vyžádá také úprava IT. Celkové náklady nyní nelze přesně vyčíslit, určitě se však budou pohybovat ve statisících korun. Z hlediska zveřejňování údajů se mnoho nezmění. Osobní údaje se například v usneseních městské rady a zastupitelstva ani nyní neobjevují,“ uvedl mluvčí radnice
Jan Vondrášek.
S přechodem na nová pravidla má ale stále problémy třeba radnice ve Svitavách, která také čeká na výsledky objednané analýzy. Tajemník radnice
Lubomír Dobeš se například obává toho, že bude nutné přestavět celé kanceláře.
Podobné obavy už na začátku roku vyvracel tajemník Sdružení místních samospráv ČR
Tomáš Chmela. „Nedávno mi vyděšeně volal jeden starosta, že mu nejmenovaná firma sdělila, že kvůli GDPR bude muset upravit kancelář skleněnou deskou, která oddělí občana od úřednice či starosty obce z důvodu bezpečnosti dat a dokumentů, které má na stole. To je neuvěřitelné,“
popsal tehdy svou zkušenost redakci EURACTIV.cz.
