Léto je u konce, a tak newsletter Evropa zblízka hlásí návrat! A začneme hned speciálně – v září se můžete každý pátek těšit na další podcastovou minisérii. Tentokrát předvolební.
Tak trochu speciální budou tedy i zářijová vydání tohoto newsletteru. V části „Co nás tento týden zaujalo“ budeme vybírat z ostré předvolební kampaně a „Pobavení na závěr“ nahradí průzkumy, abyste byli až do voleb v obraze.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Volby rozhoduje stále peněženka. EU není v Česku téma
V první epizodě jsme s analytičkou Terezou Krudencovou ze STEMu probrali, jakou roli hrají v kampani a při rozhodování českých voličů evropská témata.
„Všeobecně není EU ve volbách v Česku téma. A to ani v kampaních, a už vůbec ne v rozhodování voličů,“ říká v podcastu Krudencová.
EU se ale „schovává” za jednotlivými tématy, která rezonují. Část politického spektra se z nich dokonce snaží podle Krudencové udělat hlavní téma voleb. Jde třeba o migraci nebo dekarbonizaci. V aktuální kampani se o to snaží hlavně skrze ceny energií a rozšíření systému emisních povolenek na budovy a dopravu (tzv. EU ETS II), míní analytička.
Ačkoliv téma EU jako takové v rozhodování českých voličů nehraje příliš velkou roli, pro voliče různých stran je jinak důležité. Velmi důležité je třeba pro voliče SPD, Stačilo! a zčásti i Motoristů. „V tomto případě sledujeme posilující pozici těchto stran hlavně mezi lidmi, kteří jsou celkově nespokojeni se systémem. EU je pak zástupným symbolem změny systému,“ přibližuje Krudencová.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jaký vztah mají k EU čeští politici a jaký ho má veřejnost?
- Jak tento vztah mohou proměnit nadcházející volby?
- Jak by dopadlo referendum o českém členství v EU?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Krudencová: Voliče proevropských stran téma EU k volbám nepřivede, pro voliče SPD je naopak důležité
Co nás tento týden zaujalo?
Českovize. Volební kampaně přinášejí mnohé a v Česku k nim už tradičně patří i více či méně umělecké zážitky. V každých volbách tady totiž vznikají předvolební songy – od povedených až po zcela bizarní, nebo třeba takové, které úplně dobře nezestárly (máváme Dominiku Ferimu, který z voleb neměl erekci). Je to taková tuzemská volební „Eurovize“.
Kdo by v letošním ročníku podle vás zvítězil? Parodičtí Piráti nebo reggae v podání SPD a spol.? Hlasujte v naší anketě na sociálních sítích (Instagram nebo X).
V redakci máme jasno – dáváme zatím přednost obsahu, který není tolik dílem AI, a vyhrává u nás parodie Pirátů.
Co čekat od příštího týdne?
Epizodu podcastu s lídry. V dalším díle předvolební minisérie jsme vyzpovídali některé volební lídry. Jakou roli pro ně hrají unijní otázky v české politice a v kampani? A jaký je jejich postoj k EU?Ursulin projev. Ve středu 10. září pronese šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen již tradiční projev o stavu EU. Jestli ještě nemáte nachystané bingo kartičky, nezoufejte, už na nich pomalu pracujeme. Sledujte proto ve středu naše sociální sítě a web.Slovensko na plénu. Od pondělí 8. září do čtvrtku 11. září se bude konat plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Europoslanci budou debatovat třeba o moldavské odolnosti vůči ruským hybridním hrozbám nebo o budoucnosti evropské zemědělské politiky (mimochodem, o té máme nový newsletter AGRI BRIEF). Řešit mají také správu fondů EU a stav právního státu na Slovensku.Průzkum na závěr
Podle volebního modelu agentury Ipsos z konce srpna by se do Sněmovny dostali jak Motoristé, tak i Stačilo. Tedy další dvě protievropské síly.
Zatímco Stačilo! (+0,8 p.b.), Motoristé (+1,7 p.b.) a dále SPD (+0,1 p.b.) a Starostové (+0,9 p.b.) v porovnání s červencovým modelem posílili; ANO (-2,7 p.b.), Spolu (-0,4 p.b.) a Piráti (-1 p.b.) zaznamenali pokles.
Zdroj: Ipsos
Epizodu nepřivezeme, přehled europoslanců ale ano
Rozhovor s bývalou europoslankyní Ditou Charanzovou se nám bohužel v rámci letní minisérie nakonec nepodařilo uskutečnit. Všem věrným posluchačům a čtenářům se tímto omlouváme. Dlužíme Vám tím pádem i newsletterovou část minisérie – přehled toho, na čem pracují čeští europoslanci z lidovecké frakce. Tady je:
Evropská lidová strana (European People’s Party – EPP) je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Lidovecká rodina zastřešuje na 82 stran a partnerů. Čtrnáct komisařů a komisařek v Evropské komisi se řadí právě k lidovcům.
Danuše Nerudová
Danuše Nerudová kandidovala do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách vůbec poprvé. Po neúspěšné kandidatuře na post prezidentky České republiky oznámila svou kandidaturu v červnu roku 2023 pro server Euractiv.cz. Až v srpnu podepsala dohodu a kandidovala jako lídryně za hnutí STAN. V předvolební kampani se o ní hovořilo jako o „možné kandidátce na eurokomisařku“.
Nerudová se ve svém prvním mandátu usadila do křesla místopředsedkyně Delegace pro vztahy s Korejským poloostrovem (DKOR). Jako členka je aktivní v Rozpočtovém výboru (BUDG) a Podvýboru pro daňové záležitosti (FISC), kde může uplatnit své ekonomické vzdělání. Zároveň je řadovou členkou Delegace pro vztahy s Íránem (D-IR). Jako náhradnice působí v Hospodářském a měnovém výboru (ECON) a Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI).
V Parlamentu se věnuje zejména rozpočtu EU, za Evropský parlament připravuje zprávu o nových zdrojích. Mezi její další témata patří také ochrana lidských práv, demokracie a v neposlední řadě také bezpečnost.
Jako stínová zpravodajka v červnu tohoto roku požádala Evropskou komisi o stažení návrhu směrnice o ekologických tvrzeních (tzv. green claims). Podle ní je návrh příliš složitý a chybí důkladná dopadová studie.
V srpnu 2024 iniciovala společně se svými kolegy z EP dopis Evropské komisi, ve kterém ji vyzvali, aby „urychleně prošetřila maďarské rozhodnutí“ ohledně tzv. národních karet, které umožňovaly dlouhodobý pobyt nově příchozím Rusům a Bělorusům.
Podle žebříčku zveřejněném výzkumným institutem EUROPEUM je Nerudová jednou z nejúspěšnějších českých europoslankyň. Umístila se v top 3 ve vlivu na unijní politiku, vlivu na domácí debatu i v reprezentaci Česka v EU.
Luděk Niedermayer
Luděk Niedermayer v loňských eurovolbách obhájil svůj mandát za TOP 09 už potřetí. Minulý rok kandidoval ze třetího místa kandidátky koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Od voličů získal 88 631 preferenčních hlasů, čímž na kandidátce přeskočil Veroniku Vrecionovou (ODS, ECR).
O tom, čemu se věnují čeští europoslanci ve frakci ECR jsme psali tady.
Niedermayer je místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON). Jako řadový člen je součástí také Podvýboru pro daňové záležitosti (FISC) a Delegace s Japonskem (D-JP). Jako náhradník působí například ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), Zvláštním výboru pro krizi v oblasti bydlení v Evropské unii (HOUS) nebo v delegacích pro vztahy se Spojeným královstvím a Spojenými státy.
V květnu se společně s Danuší Nerudovou (STAN, EPP) a dalšími europoslanci podílel na hledání kompromisu ohledně změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily. Nyní si mohou automobilky rozložit plnění cílů do tří let.
Kromě environmentálních témat se jako bývalý guvernér České národní banky věnuje zejména těm ekonomickým. Byl zodpovědný například za návrh na změny unijních pravidel v oblasti boje proti praní špinavých peněz (AMLD) a úpravy rámce pro řešení bankovních krizí (CMDI). Podílel se také na tvorbě nových fiskálních pravidel EU.
V anketě mezi experty na EU provedené výzkumným institutem EUROPEUM se Niedermayer umístil první ve vlivu na unijní politiku i v reprezentaci Česka v EU. Je tak nejoceňovanějším europoslancem této ankety.
Jan Farský
Jan Farský v loňských eurovolbách kandidoval do europarlamentu poprvé. Kandidoval za hnutí STAN z druhého místa.
V Evropském parlamentu je členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a také delegací ve Smíšeném parlamentním shromáždění OAKTS–EU a v Parlamentním shromáždění Afrika–EU. Jako náhradník působí ve Výboru pro zahraniční věci (AFET), Výboru pro regionální rozvoj (REGI) a v Delegaci pro vztahy s Afghánistánem (D–AF).
Jako zpravodaj sleduje legislativu k prověřování zahraničních investic v Unii. Na půdě Parlamentu inicioval dopis dnes už bývalému šéfovi unijní diplomacie Josepu Borellovi, ve kterém vyzval ke zrušení omezení na použití dodávaných západních zbraní na Ukrajinu. Svůj podpis k němu připojilo 60 europoslanců.
Ve svém programu bojuje za přijetí eura v Česku. Jeho nepřijetí je podle jeho slov jednou z našich „největších nevýher“.
V žebříčku sestaveného výzkumným institutem EUROPEUM a experty na EU se umístil druhý v reprezentaci Česka v EU a druhý ve vlivu na unijní politiku.
Ondřej Kolář
Ondřej Kolář v loňských eurovolbách kandidoval do Evropského parlamentu poprvé. Jako člen TOP 09 kandidoval z šestého místa kandidátky koalice SPOLU. Kvůli přesunu do Bruselu v červnu 2024 rezignoval na mandát poslance Poslanecké sněmovny ČR.
Kolář je členem Výboru pro zahraniční věci (AFET), Podvýboru pro lidská práva (DROI) a Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest. Jako náhradník působí ve Výboru pro rozvoj (DEVE) a v delegacích v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko (D-MD) Delegace pro vztahy s Běloruskem (D-BY).
Tematicky se věnuje například zabavení ruských majetků a jeho potenciálnímu využití k obraně a obnově Ukrajiny. Jako zpravodaj měl na starosti Zprávy Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2023 a za rok 2024.
V anketě mezi experty na EU provedené výzkumným institutem EUROPEUM se Kolář umístil na pátém místě v reprezentaci Česka v EU.
Tomáš Zdechovský
Tomáš Zdechovský v loňských volbách do Evropského parlamentu obhájil svůj mandát a do křesla europoslance usedl už potřetí. Kandidoval za KDU-ČSL na čtvrtém místě kandidátky koalice SPOLU.
V současném funkčním období je místopředsedou Delegace pro vztahy se zeměmi jižní Asie. Je členem Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii (EUDS). Jako náhradník působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).
Jako zpravodaj měl na starosti návrh, aby byli Stef Blok a Lucian Romașcanu jmenováni členy Účetního dvora. Dále sledoval zprávu o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Úřadu evropského veřejného žalobce na rozpočtový rok 2023. V neposlední řadě se Zdechovský věnoval hodnocení úspěchů a poučení získaných z rozšíření EU od roku 2004 při provádění rozpočtu EU.
Na konci května letošního roku se Zdechovský společně s delegací europoslanců z Výboru pro rozpočtovou kontrolu vypravil na Slovensko zkontrolovat, zda v zemi dochází k efektivnímu využívání peněz z fondů Evropské unie. Po kontrole zaslal více než 300 podnětů s podezřeními na zneužití prostředků k vyšetřování dalším unijním orgánům – Evropské komisi, Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a také Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Na začátku září vyzval Komisi, aby se začala zabývat proruskou organizací Brat za Brata, která působí na Slovensku. Podle něj zde šíří kremelskou propagandu a proruské narativy.
V žebříčku zveřejněném výzkumným institutem EUROPEUM se Zdechovský umístil čtvrtý ve vlivu na domácí debatu a pátý ve vlivu na unijní politiku.