Pomalého čerpání dotací na úspory energie v podnicích si všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Kritizuje mimo jiné dlouhý proces schvalování žádostí.
Čerpání evropských dotací na úspory energie je pomalé a proces schvalování žádostí o dotace dlouhý. Úspory energie tak byly ke konci loňského roku minimální. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil postup ministerstva průmyslu a obchodu a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací. Podle ministerstva energetické úspory razantně stoupnou až v následujících letech, jak budou postupně končit i víceleté projekty.
ČR je lídrem střední Evropy v pasivních domech. Musí si ale rozmyslet budoucí podporu energetických úspor
Kontrolní úřad se zaměřil na poskytování a čerpání evropských peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, které mají pomoci dosáhnout trvalých úspor energií v průmyslovém sektoru. EU připravila pro ČR na úspory energie v rámci tohoto programu v období 2014 až 2020 přibližně 22 miliard Kč. „Na konci roku 2017 byla vyčerpána pouze tři procenta z těchto peněz, tedy přibližně 600 milionů Kč,“ zjistil NKÚ.
Podle MPO nejsou statistiky přesné
Ministerstvo oponuje, že celková alokace programu je 19,4 miliardy korun. „Aktuálně je z programu cca 740 milionů Kč proplaceno, 662 projektů má vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, což v souhrnné výši dotace představuje cca čtyři miliardy Kč,“ uvedla v reakci pro ČTK mluvčí ministerstva
Štěpánka Filipová. V procesu hodnocení žádostí, schvalování výběrovou komisí a přípravou k vydání rozhodnutí je aktuálně cca 1500 žádostí v celkové výši dotace 6,9 miliardy korun, dodala.
Čerpání dotací na úspory energie se pohnulo, řešit ho ale bude muset i nová vláda
Dalším důvodem, který se podle NKÚ negativně podepsal na nízkých energetických úsporách, byl i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci. Přestože se průměrná délka schvalování zkracuje, loni trvalo posouzení projektové žádosti v průměru „dlouhých 404 dnů“, uvedl NKÚ. Ministerstvo se podle mluvčí snaží schvalovací proces zkracovat a u kontinuálních výzev maximální množství projektů vyhodnocovat do pěti měsíců od podání žádosti. Připravilo také návrh opatření s cílem podpořit zájem podnikatelů a zjednodušilo podmínky výzvy.
Česká republika si stanovila, že do roku 2020 uspoří 51 petajoulů energie, přičemž k dosažení tohoto cíle měly výrazně přispět i evropské dotace. Jen díky nim se do roku 2020 mělo původně ušetřit 20 petajoulů energie. Na konci loňského roku ale energetické úspory nedosahovaly ani jednoho procenta z této dílčí hodnoty, upozornil úřad.
Češi platí zbytečně za energii. Vedle snadných triků pomohou investice do bydlení. Dělat to může i stát
Podle ministerstva se ale hodnocení, jak se podařilo dosáhnout úspory konečné spotřeby energie, provádí po ukončení projektů. „V následujících letech, jak budou postupně končit i víceleté projekty, tak dojde i k razantnímu nárůstu energetických úspor, které NKÚ nyní vyhodnotil jako minimální,“ uvedlo ministerstvo.
Podle NKÚ jsou na vině i někteří příjemci dotací
Nedostatky kontroloři odhalili i u příjemců dotací. Například část z nich si také nechala proplatit i nezpůsobilé výdaje, nedostatky byly i u výběrových řízení. „Některým z těchto nedostatků by bylo možné předejít, pokud by byl kontrolní systém MPO účinnější,“ míní NKÚ. Podle mluvčí ministerstva se ale výběrová řízení kontrolují v souladu s nastavenými postupy. „V některých případech NKÚ šel nad rámec požadavků stanovených v Pravidlech pro výběr dodavatelů, proto se závěry šetření v této části zprávy nelze souhlasit,“ sdělila. Nezpůsobilé výdaje byly sice uvedeny v položkovém rozpočtu, ale nebyly proplaceny, dodala.
Evropská komise letos dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Česku pozastavila. Učinila tak kvůli vysokému počtu pochybení.
Pozastavení evropských dotací pro podnikatele bude nahrazeno národními zdroji, upřesnil Hüner
