Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v září událo v české evropské politice.
Po prázdninách se v září opět naplno rozběhly evropské instituce. Několik významných otázek řešil Evropský parlament, a to například zprávu české europoslankyně o dvojí kvalitě výrobků. Pozornost v Česku opět přilákala problematická směrnice o zbraních, k velkým změnám došlo v „evropské“ státní správě. I další vybrané události stojí za pozornost.
Personální změny na důležitých postech
Česká státní správa zaměřená na EU zažila v září malé „zemětřesení“. Na pozici stálého představitele České republiky při Evropské unii po šesti letech skončil
Martin Povejšil. V této nejvyšší funkci na Stálém zastoupení ČR v Bruselu ho vystřídal
Jakub Dürr, který zároveň opustil místo náměstka ministra zahraničí pro řízení evropské sekce. O jeho nástupci v této další významné pozici pro českou evropskou politiku ještě jasno není.
Martin Povejšil: Legislativní mašina EU zpomalila, občané to ale nezaregistrovali
V září se také objevila
zpráva, že z postu státního tajemníka pro evropské záležitosti odejde
Aleš Chmelař, na kterém působí teprve od června 2017. Protože se jedná o úřednickou funkci, o jeho nástupci či nástupkyni rozhodne výběrové řízení. Hospodářské noviny navíc přinesly
informaci, že Chmelaře by měli následovat i dva jeho důležití podřízení na Úřadu vlády,
Jan Král a
Marek Souček.
Budoucnost českého zemědělství
V září pokračovala pro ČR klíčová vyjednávání o nové podobě unijní zemědělské politiky pro roky 2021 až 2027, která jsou součástí rozsáhlejších diskusí o celém příštím víceletém rozpočtu EU. Ministr zemědělství
Miroslav Toman v Bruselu jednal s eurokomisařem
Philem Hoganem a shodli se na tom, že budoucí rozpočet pro unijní zemědělce by měl zůstat stejný jako doposud.
Není ale jisté, jestli se tak stane. Komise navrhuje škrty a systém zastropování plateb zemědělcům, což se Čechům nelíbí. „Postihlo by to naprostou většinu českých firem. Historicky máme danou nějakou strukturu,“ připomněl začátkem září pro ČTK Toman. Stejně jako v EU existují státy, jejichž zemědělství stojí na malém a středním podnikání, dominují podle něj zemědělství v ČR velké podniky, které by povinná horní hranice plateb postihla.
Nemůžeme chtít po zemědělcích novinky a brát jim peníze, říká Toman
Maďarsko a české dilema
Emoce v České republice vzbudilo hlasování Evropského parlamentu o zahájení řízení proti Maďarsku, a to z důvodu možného ohrožení právního státu v zemi. Čeští europoslanci se rozdělili na dva přibližně stejně velké tábory. Proti zahájení řízení se vyslovili například
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL),
Jiří Payne (Svobodní) nebo
Jiří Maštálka (KSČM), souhlasili naopak
Miroslav Poche (ČSSD),
Jiří Pospíšil (TOP09) nebo poslanci původně zvolení za ANO.
Kritika se v diskusích o tomto kontroverzním tématu snášela na obě skupiny. Od rozhodnutí
Martiny Dlabajové,
Dity Charanzové,
Petra Ježka a
Pavla Teličky podpořit zahájení procesu proti Maďarsku se
distancoval český premiér a lídr ANO
Andrej Babiš. V případě Ježka a Teličky, kteří se s hnutím už rozešli, zazněla od Babiše slova o zradě. Všechny europoslance, kteří řízení podpořili, „pokáral“ i prezident
Miloš Zeman.
Europoslanci dnes doporučili Radě, aby zahájila řízení proti Maďarsku
Dvojí kvalita výrobků a česká stopa
Na plénum Evropského parlamentu se v polovině září dostalo také téma dvojí kvality výrobků, které v České republice už nějakou dobu rezonuje. To je způsobeno i tím, že se v problematice velice angažuje česká europoslankyně
Olga Sehnalové (ČSSD, S&D). Byla to právě ona, kdo vypracoval a předložit zprávu, kterou Parlament velkou většinou přijal.
„Opravdu není normální, aby výrobky, které vypadají na první pohled stejně, měly jiné složení, aniž by o tom spotřebitel věděl,“ vysvětlila Sehnalová. „Nejde přitom o to, jestli někomu voní víc levandule a jinému fialky, ale o nižší obsah masa nebo jeho náhražky, horší kvalitu surovin, jejich různou jakost nebo více různých přídatných látek,“ dodala.
Zpráva například navrhuje, aby byl prodej zdánlivě stejných výrobků s rozdílnou kvalitou v jednotlivých členských zemích Evropské unie klasifikován jako nekalá obchodní praktika. Podle
odborníků usnesení europoslanců nepřinese bezprostřední změnu pro spotřebitele a výrobce, může však výrazně ovlivnit budoucí legislativní proces.
Dvojí složení potravin? Nechceme eurochuť, ale stejnou kvalitu, říká Sehnalová
A zase ta směrnice o zbraních
Další vývoj bylo možné sledovat v otázce v České republice velice kontroverzní zbraňové směrnice, která zpřísňuje podmínky pro držení a nabývání střelných zbraní. Do 14. září měla ČR čas na to začlenit novou legislativu do svého právního řádu, ale nestihla to. Původně k těmto účelům měla sloužit mininovela zákona, tu má ovšem nahradit vládní nařízení, jehož přijetí ale bude ještě nějakou dobu trvat. Podle českých majitelů zbraní je však i plánované nařízení, které by mimo jiné řešilo také otázku výjimek, nevyhovující.
Jak EURACTIV.cz už
informoval, dokud ČR směrnici nepřevezme, konkrétní dopady na majitele zbraní nebudou známy. Kvůli včasnému nepřevzetí směrnice také ČR hrozí řízení pro porušení povinnosti, které může v konečném důsledku vést až k žalobě u Soudního dvora EU. Pokud by země soudní spor prohrála, hrozila by jí pokuta.
Termín vypršel. ČR nezvládla převzít směrnici EU o zbraních
Klíčový Salcburk, Babiš v Německu
Z významných summitů na evropské úrovni je potřeba poukázat především na ten 19. a 20. září v Salcburku. Unijní lídři v Rakousku řešili řadu závažných témat, speciální pozornost věnovali brexitu a migraci. Ačkoliv se jednalo o neformální setkání, šéfové států a vlád se v těchto dvou klíčových oblastech dokázali jasně dohodnout a vyznačit další postup. Pro úspěch vyjednávání o odchodu Británie z EU bude podle nich zásadní nadcházející říjen, pro uklidnění situace kolem migrace pak zase spolupráce s africkými státy, především s Egyptem, a výrazně silnější podpora členských zemí při ochraně vnějších hranic EU.
Český premiér Andrej Babiš na sebe upozornil rozhovorem pro BBC, kde prohlásil, že z odchodu Spojeného království z EU je velmi nešťastný a navrhl Britům uspořádat nové referendum. Británie byla podle něj České republice v Evropské unii vždy „velmi blízká“, a to například proto, že zůstávala mimo eurozónu.
Z mezinárodních jednání českého premiéra stojí za zmínku také Babišovo
setkání s německou kancléřkou
Angelou Merkelovou v Berlíně o dva týdny dříve. Bavili se například o migraci nebo infrastruktuře.
„Německo je pro Českou republiku nejdůležitějším exportním partnerem. Naše obchodní vztahy jsou velmi silné. Německé firmy u nás investují, jejich podíl na investicích je 16 procent. S paní kancléřkou jsme se bavili také o spolupráci v oblasti Průmyslu 4.0 a investicích ve vědě a výzkumu,“ řekl premiér.
V Salcburku proběhl summit lídrů EU. Tématům vévodila migrace a brexit
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích
Týden v EU. Blíže se například věnuje méně medializované Radě EU. Analytik
Ondřej Krutílek se pak už tradičně
zaměřil na klíčové zářijové momenty v EU obecně.
Evropské politice ČR dominuje migrace, na klíčová témata se zapomíná
