Evropská unie chce posílit své možnosti reagovat a bránit se kybernetickým útokům, včetně možnosti uvalování sankcí. V Bruselu se na tom dnes shodli šéfové států a vlád zemí osmadvacítky. Návrhy Evropské komise týkající se kybernetické bezpečnosti by se podle nich proto měly posuzovat jako prioritní.
Část závěrů týkající se migrační problematiky a mezinárodní kooperace zdůrazňuje kromě jiného význam ochrany vnější hranice bloku a potřebu spolupráce s Afrikou.
Přijetím závěrů týkajících se vnitřní bezpečnosti, migrace a spolupráce EU s africkými státy dnes brzy odpoledne skončila formální část říjnového summitu unie. Následoval pracovní oběd v rámci „eurosummitu“ rozšířeného také o země EU, které eurem neplatí. Tématem bylo prohlubování hospodářské a měnové unie.
Diskuse o zavedení eura se scvrkla na výroky euroskeptických politiků, tvrdí odborníci
Diplomaté už dopředu označovali dnes odsouhlasený text za silný. Je v něm připomenuto starší unijní odsouzení útoku nervovou látkou v britském Salisbury i nedávný pokus o kybernetický útok na budovu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Haagu. Z něj Nizozemci i Britové viní ruskou vojenskou rozvědku, v přijatém textu ale není Ruská federace přímo zmíněna.
„Podobné hrozby a útoky posilují naše společné odhodlání dál posílit vnitřní bezpečnost Evropské unie a naši schopnost a možnosti odhalovat, bránit, narušovat a odpovídat na nepřátelské aktivity zahraničních zpravodajských sítí,“ uvádí přijatá zpráva.
Kybernetická bezpečnost stojí na digitální gramotnosti. Učme ji už předškoláky, říkají experti
Summit také uvítal, že ministři zahraničí EU nedávno odsouhlasili nová pravidla pro uvalování sankcí umožňujících reagovat na hrozbu chemických zbraní.
Rychlé posouzení a následné kroky si podle prezidentů a premiérů zaslouží nedávné návrhy Evropské komise směřující k ochraně demokratických systémů a boji s dezinformacemi, také v kontextu voleb do europarlamentu příští rok v květnu. Týkají se kromě jiného neoprávněného nakládání s údaji, dezinformačních kampaní či zpřísnění pravidel pro evropské politické strany. Prioritou má být i posouzení návrhu komise na povinnost rychlého odstraňování teroristického obsahu ze sociálních platforem.
Návraty migrantů se musí zpřísnit
V první části dnešního summitu mluvili šéfové států a vlád osmadvacítky o řešení migrační problematiky s důrazem na ochranu vnější hranice bloku a spolupráci s tranzitními zeměmi v Africe.
Doporučili ministrům vnitra jako prioritu probrat návrh Evropské komise na posílení unijní pobřežní a pohraniční stráže při „zajištění společných standardů kontroly hranice a co nejefektivnějšího využívání prostředků“. Další doporučení se týká zpřísnění směrnice, podle které jsou vraceni neúspěšní žadatelé o azyl. Právě v této oblasti je podle summitu třeba udělat víc, včetně snahy dotlačit státy mimo unii k uzavírání příslušných readmisních dohod.
Západní migrační trasa je nyní nejvytíženější. Počet příchozích do EU ale klesl o třetinu
Závěry připomínají, že proti roku 2015 nyní počty příchozích poklesly o 95 procent. Ani dnes, ostatně podle očekávání, nenastal podle diplomatů posun v otázce reformy azylového systému. Rakouské předsednictví, jehož kancléř
Sebastian Kurz informoval o stavu vlekoucích se jednání, dostalo za úkol pokračovat v práci a co nejdříve rozhovory uzavřít.
