The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
PAŘÍŽ
Ochabnutí žlutých vest: K víkendové demonstraci žlutých vest se připojilo pouze 40 tisíc lidí, což může svědčit o jejich postupném ochabování. Průzkumy veřejného mínění navíc naznačují, že žluté vesty podporuje zhruba polovina Francouzů, zároveň ale roste počet těch, kteří už mají hnutí „plné zuby“. Podle informací deníku Le Midi Libre slíbil ministr financí Bruno Le Maire, že podpoří podniky, které kvůli němu utrpěly ztráty.
Ekonomika ztrácí páru: Guvernér národní banky Villeroy de Galhau tvrdí, že evropská ekonomika výrazně zpomaluje. Evropská centrální banka by podle něj měla změnit svou politiku úrokových sazeb – tedy alespoň v případě, že se nejedná pouze o dočasné zpomalení tempa. Informoval o tom španělský deník El Pais. (Aline Robert, EURACTIV.fr)
BERLÍN
„Ne” pro Angelu Merkelovou: Německo čekají letos troje zemské volby. Regionální organizace německých křesťanských demokratů (CDU) se v předvolebních kampaních chystají potlačit tvář kancléřky Angely Merkelové. Informoval o tom Der Spiegel. Očekává se, že v zemských volbách posílí zejména pravicová Alternativa pro Německo (AfD).
800 bojovníků ISIS: Spojené státy americké požadují, aby si evropské státy převzaly zajaté bojovníky ISIS a doma je postavily je před soud. Týká se to i Německa. Mluvčí německého ministerstva vnitra v neděli uvedl, že podmínkou takového kroku je umožnění přístupu dotčených osob ke konzulárním službám. Ty však Německo není schopné kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu zajistit. (Claire Stam, EURACTIV.de)
VARŠAVA
Netanyahu naštval Polsko: Izraelský premiér Benjamin Netanyahu na konferenci ve Varšavě prohlásil, že Poláci jsou společně s nacistickým Německem zodpovědni za vyvražďování židů v období holokaustu. Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki na to reagoval zrušením své plánované návštěvy Izraele, kde se dnes koná summit V4. Místo Morawieckého se summitu účastní ministr zahraničí Jacek Czaputowicz. Izraelci se mezitím pokusili své „faux pas“ vyžehlit tvrzením, že Netanyahu původně myslel konkrétní Poláky, a nikoli celý polský národ.
Proevropská aliance vs. konzervativci: K Občanské platformě se přidaly hned dvě politické strany a před květnovými volbami vytvořily „Evropskou koalici“. Sociální demokraté a Zelení se usnesli na tom, že jedinou šancí, jak porazit vládní Právo a spravedlnost, je spojit síly s největší opoziční stranou. Očekává se, že tento týden se ke koalici připojí také polští lidovci a liberálové. (Karolina Zbytniewska, EURACTIV.pl)
MADRID
Nechť bitva započne: Španělsko se připravuje na předčasné volby, které se odehrají 28. dubna. Pravicový blok, který se skládá z lidovců, strany Ciudadanos a krajně pravicového hnutí Vox, zaujme tvrdý postoj vůči katalánskému boji za nezávislost. Pro současného premiéra Pedra Sáncheze bude hlavním tématem sociální agenda, jeho úspěch tak závisí na schopnosti mobilizovat levicové voliče. (Jorge Valero, EURACTIV.com)
LONDÝN
Mayová píše poslancům: Britská premiérka Theresa Mayová vyzvala konzervativce, aby odhodili stranou osobní předsudky a podpořili její brexitový plán. V dopise určeném všem 317 konzervativním poslancům Mayová napsala, že se strana musí oprostit od toho, co ji rozděluje, a přijmout v následujících měsících odpovědnost za všechna rozhodnutí, která se budou týkat odchodu Británie z EU. (Samuel Stolton, EURACTIV.com z Londýna)
ŘÍM
Salvini u soudu?: Hnutí pěti hvězd dnes rozhodne, zda podrží ministra vnitra Mattea Salviniho a bude hlasovat proti jeho vydání k trestnímu stíhání, které mu hrozí poté, co nepovolil lodi s migranty zakotvit v italském přístavu. Zítra pak bude italský senát hlasovat o vydání lídra Ligy žalobcům. Pokud by k tomu došlo, italská vlada se podle pozorovatelů může ocitnout v krizi.
Sýrová dohoda: Italská vláda se dohodla se sardinskými farmáři na podpoře cen ovčího mléka. Ministr zemědělství Gianmarco Centinaio totiž slíbil, že ceny stabilizuje na úrovni kolem 72 eur za litr. Centinaio má zítra záležitost konzultovat také s evropským komisařem pro zemědělství Philem Hoganem. Pro vládní Ligu je téma velmi důležité, neboť koncem týdne proběhnou v Sardinii komunální volby. (Gerardo Fortuna)
ATÉNY
Středolevý Tsipras: Řecký premiér Alexis Tsipras přivedl do své vlády šest nových ministrů, z toho dva jsou z řad sociálních demokratů. Učinil tak vstřícný krok vůči levému středu a ocenil levicové aktivisty. Všichni noví ministři jsou navíc mladší než čtyřiačtyřicetiletý premiér.
Tsiprasova strana Syriza chce ovládnout levicový prostor a převzít voliče hnutí KINAL, které je také známé jako „Hnutí pro změnu“. KINAL Tsiprase za jeho změny ve vládě ostře kritizuje a označuje jeho dohodu s některými jejich vlastními členy za „neetickou“. Na rozhodnutí premiéra reagovali negativně i někteří radikálně levicoví členové Syrizy. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
BRATISLAVA
Ústavní krize: Slovenskému parlamentu se nepodařilo dohodnout na devíti nových soudcích ústavního soudu. Jedním z kandidátů byl i bývalý premiér Robert Fico, o jehož profesní i morální kvalifikaci panují pochybnosti.
Soud má nyní pouze devět soudců a výběr devíti dalších bude úkolem až pro nového slovenského prezidenta, který se bude volit v březnu. Favoritem je eurokomisař Maroš Šefčovič. Na otázku, zda by jmenoval Fica předsedou ústavního soudu, odmítl odpovědět. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
PRAHA
ANO a eurovolby: Hnutí ANO povede do evropských voleb Dita Charanzová, předsedou strany zůstává Andrej Babiš. Právě tak rozhodl nedělní sněm hnutí ANO a nejedná se o nic překvapivého. Andrej Babiš je dominantní postavou hnutí a již několik týdnů před sněmem avizoval, že by byl rád, kdyby ANO vedla do eurovoleb právě europoslankyně Charanzová.
Dopad brexitu: Ministerstvo zahraničí odhaduje, že brexit bez dohody by mohl způsobit propad českého HDP o 0,5 až 1 %. Ministr Tomáš Petříček proto doufá, že se datum odchodu Británie z EU odloží. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)
BUKUREŠŤ
Rozpočet dostal zelenou: Rumunský parlament schválil po náročné debatě rozpočet pro rok 2019. Prezident Klaus Iohannis, který může rozpočtový zákon vetovat, ale návrh kritizuje. Je podle něj založen na nadhodnocených ekonomických propočtech a nereflektuje investiční potřeby země. Rumunská vláda odhaduje letošní ekonomický růst na 5,5 %, většina mezinárodních organizací však očekává 4 %.
Evropská obrana: Evropané se podle rumunského prezidenta Klause Iohannise obávají o svou bezpečnost. „Potřebujeme konzistentní přístup jak členských států, tak i unijních institucí,“ uvedl na bezpečnostní konferenci v Mnichově s tím, že právě to je klíčovou prioritou rumunského předsednictví. „Členské státy si musí uvědomit, že spolupráce v obraně se musí stát pravidlem a že mise pod vlajkou EU budou mnohem efektivnější a důvěryhodnější než akce menších uskupení,“ dodal. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)
LUBLAŇ
Nízká volební účast: Slovinsko v květnu očekává nízkou volební účast. Podle průzkumu půjde volit do Evropského parlamentu pouze 30 % Slovinců, přičemž v roce 2014 byla účast ještě nižší (24 %). Průzkum dále ukazuje, že středopravicoví demokraté by mohli získat 18 %, strana premiéra Marjana Šarece 13 %, sociální demokraté 12,6 % a lidovci 10 %. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
ZÁHŘEB
Europoslanci chtějí suverénní Chorvatsko: Božo Petrov, lídr pravicové strany Most, chce bojovat v Evropském parlamentu za suverenitu Chorvatska (průzkumy straně přisuzují jedno europoslanecké křeslo). Občany vyzývá k tomu, aby „bojovali nebo tiše zemřeli“. „Bez boje jen podporujete ty, co chtějí mít z Chorvatska evropskou provincii, nikoli rovnocenného člena,“ uvedl.
BĚLEHRAD
Rychlé řešení: Srbsko a Kosovo by podle eurokomisaře Johanesse Hahna měly využít příležitosti a dosáhnout dohody s EU ještě předtím, než v říjnu skončí jeho mandát. Pak se totiž bude sestavovat nová Komise a jednání o rozšíření se odsunou na druhou kolej.
Hahn na Mnichovské bezpečnostní konferenci dále prohlásil, že pro západní Balkán a jeho směřování do EU bude klíčový výsledek diskuse mezi Bělehradem a Prištinou. Podle srbského prezidenta Aleksandra Vučiće ale diskuse zamrzla, neboť Priština chce vše získat, zatímco Bělehrad má vše ztratit. Premiér Kosova Hashim Thaçi ale uvedl, že pokračování diskusí by mělo pokračovat bez jakýchkoli ultimát a mělo by vést k mezinárodnímu uznání Kosova a jeho členství v OSN. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)
SARAJEVO
Srbové proti Srbské republice: Podle srbského prezidenta Aleksandra Vučiće je název „Srbská republika“ (srbská část Bosny a Hercegoviny) součástí Daytonských mírových dohod a nelze jej měnit. Lídr srbských separatistů v Bosně a Hercegovině, Milorad Dodik, přesto říká, že pokud by ke změně došlo, volil by název „Srbská republika – Západní Srbsko“. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)