Pokud nedojde k přehodnocení politik a nedojde ke změně závazků, které učinila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, tak je EU před krachem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně, šéfka KSČM a jednička na kandidátce Stačilo! v Moravskoslezském kraji Kateřina Konečná.
Jakou roli podle vás hrají evropská témata v české politice?
Jsou zcela zásadní pro budoucnost České republiky. Bohužel tahle role ale nebyla vnímána jako dostatečná žádnou vládou, kterou jsme v Česku od vstupu do EU měli. V EU se teď řeší zásadní věci pro budoucnost ČR – vyjednávání nového unijního rozpočtu, má se sloučit kohezní a zemědělská politika, podle Ursuly von der Leyen by měly být zavedeny nové evropské daně. Nevidím ale žádnou pořádnou aktivitu ministrů v tom, jak se k těmto věcem stavět. První věc, se kterou by měla nová vláda přijít, je právě to, jak se Česko postaví k novému unijnímu rozpočtu. Aby naši vyjednavači v Bruselu, ale i evropští poslanci a řada dalších institucí, vůbec věděli, co chceme. Teď si ani nejsem jistá tím, že to vím já jako česká europoslankyně.
Jakou roli mají evropské záležitosti v probíhající předvolební kampani?
Také obrovskou. Moc si nevybavuji kampaň v roce 2021, ale troufnu si říct, že letos až nevídanou. Já jsem denně na setkáních s lidmi, takže ty hlavní témata od nich slyším. Je to systém emisních povolenek EU ETS 2, který může mít zásadní dopady na české občany v rámci jejich rozpočtu. Je to také zákaz spalovacích motorů, protože česká ekonomika je velmi úzce vázaná na automobilový průmysl, a určitě je to i obava ze ztráty pracovních míst.
Nejzásadnější téma je asi vždycky o tom, co lidem zůstane v peněženkách, ale evropská témata jsou určitě na druhém, třetím místě.
Jak byste popsala postoj Stačilo! k Evropské unii?
Máme velmi rezervovaný postoj. Domníváme se, že Green Deal, vlna zbrojení a dohoda s USA ekonomicky nevychází. Někdo cizí nás zadlužuje a my se toho velmi obáváme. Byli bychom rádi, aby řada těch politik byla přehodnocena, protože na papíře možná vypadají hezky, ale v realitě nevychází. Já bych si přála, aby do toho daleko víc zasahovaly členské státy.
Zmiňovala jste rezervovaný postoj a přehodnocení politik EU. V programu máte referendum o vystoupení z Evropské unie a NATO. Jak byste hlasovala v takovém referendu?
Pokud nedojde k přehodnocení politik a nedojde ke změně závazků, které učinila Ursula von der Leyen za evropské státy a občany, tak je EU podle mě před krachem. Čistě ekonomicky to nejsme schopni zvládnout. Evropská unie stojí před velkou křižovatkou, zda se rozhodne se zadlužit navždy a pak se tedy rozpadnout, protože ty dluhy nebude schopna splácet. Anebo zařadí zpátečku a rozvolní své politiky. Nedovedu si představit, že Evropská unie bude schopná fungovat dál v tomhle schématu.
Rozumím tomu tedy správně, že byste v hypotetickém referendu hlasovala pro vystoupení z EU, pokud by nedošlo na přehodnocení politik?
Ano, hlasovala bych pro vystoupení.
Stačilo! vidí šanci v nové bezpečnostní struktuře, Rusko má být součástí
Během kampaně jste použila označení „bruselský diktát“. Proč mluvíte o diktátu, když jako dlouholetá europoslankyně máte možnost přímo zastupovat občany v Evropském parlamentu?
Protože například to, jakým způsobem byla schválena dohoda o clech mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tak na to Ursula von der Leyen neměla mandát od Evropského parlamentu. Nebo to, jakým způsobem navrhla Komise nový víceletý rozpočet, vůči kterému se dneska bouří téměř všichni. Mám pocit, že Komise vždy přijde s těmi nejšílenějšími nápady, protože ví, že se jí nakonec podaří prosadit jen z půlky. Ursula von der Leyen slibovala, že vyřeší vysoké ceny energií, které likvidují nejenom průmysl, ale právě i domácnosti a dostávají lidi do energetické chudoby. Místo toho řešila zbrojení.
Evropská rada by podle mě měla být daleko aktivnější, daleko více určovat směr. V Evropském parlamentu vlastně čekáme na to, jaký návrh nám přijde na stůl a pak o tom rozhodujeme, snažíme se to nějakým způsobem ladit. Musíme hledat poměrně složité koalice. Není to tak, že bychom přímo my mohli říct: „Tohle zastavte“. Záleží to hodně i na členských státech. V tom vidím demokratický deficit, jako europoslanci také nemůžeme – jako například poslanci v Česku – navrhovat vlastní návrhy legislativy.
Navažme tedy na ty pravomoci v EU. Rozumím tomu správně, že na jednu stranu by pro vás bylo ideální, kdyby Evropská komise měla méně pravomocí a předala zpět ty, které má v otázce cel, a na druhou stranu měla třeba více pravomocí v sociální politice, aby mohla zajistit pomoc s energetickou chudobou?
Ne. Pro mě by bylo správné, aby se Evropská unie vrátila před rok 2009, tedy před Lisabonskou smlouvu. Evropská unie by podle mě měla zase přestat zasahovat do energetických mixů členských států. Pro mě je jádro bezemisní zdroj energie. Něco, na čem bychom měli stavět naši energetickou budoucnost a my se měsíce hádáme s Komisí o tom, jestli dostaneme notifikaci na dostavbu Dukovan. To jsou podle mě úplně zbytečné věci. A tam to není o více kompetencích, tam je to jenom o vymáhání toho, co ta Komise už dneska může, jenom to po ní nikdo v tuto chvíli nechce.
V kampani jste také zmiňovala, že Stačilo! stojí na straně míru a kritizujete současné snahy Evropské unie o dosažení míru a podporu napadené Ukrajiny. Jak byste tedy ten mír zajistili jinak?
Ukazuje se, že ne zbraněmi. Tři roky zbrojíme, tři roky posíláme Ukrajině obrovské množství zbraní, ale i finančních prostředků, aby vůbec ta země ještě mohla fungovat. Ukazuje se, že to k ničemu pozitivnímu nevede. Američané s Rusy vyjednávají, a bezpochyby zdaleka nejenom o Ukrajině. A dopadlo to tak, že Američané říkají: Tak si to Evropané zaplaťte. Zelenskyj nám vzkazuje, že potřebuje miliardu měsíčně na zbraně. A já se ptám, kdy se to zastaví? To znamená, že Evropská unie promarnila svoji tříletou příležitost, kdy mohla být klíčovým hráčem při sjednání příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Měla na to podle mě poměrně hodně nástrojů. Využila jeden jediný, a to byly sankce a nechtěla se s nikým scházet. Členské státy by měly zasednout ke stolu a domluvit se na tom, jakým způsobem zajistit příměří.
Pokud by Evropská unie finančně a vojensky nepodporovala Ukrajinu, tak by podle vás došlo k míru?
Já mám za to, že bychom ji měli přestat podporovat vojensky, protože to k ničemu kromě ztráty na životech nevede. A finančně bychom ji měli podporovat tak, aby to vedlo k tomu, že to nebude o další ztrátě území a o dalších věcech, které budeme muset rekonstruovat, ale naopak o tom, že se Ukrajina začne stabilizovat. Já si myslím, že bezedné nalívání peněz dál a dál do toho konfliktu a do toho státu bez nějaké vize, je prostě velká chyba. Myslím, že už dneska všichni vědí, že to nebude o stoprocentním vítězství Ukrajiny. Mě to může mrzet z pozice mezinárodního práva. Určitě to není správně, ale bohužel mezinárodní právo ne vždy, jak se ukázalo v minulosti, je to, co ukončí konflikty.
A nemáte obavu, že pokud by ta podpora Ukrajiny skončila a tím pádem Ukrajina by se dál nemohla bránit ruské agresi, tak že by Rusko pokračovalo a vyvolalo agresi vůči jiným evropským zemím?
Já si myslím, že to strašení tím, že Rusko půjde dál, je totální nesmysl a nemůže ho nikdo myslet vážně. Když tam pošleme dalších 12 miliard za následujících 12 měsíců na zbraně, tak to ten konflikt prostě neukončí. Proč nezkusit zasednout k jednacímu stolu, například s pomocí amerického prezidenta? Ten má evidentně ještě daleko jiné páky na Rusko. Pánové si teď ale opět bez Evropské unie domlouvají nějaký nový globální řád. Měli bychom využít příležitost, že prezident Trump je připraven na jednání a měli bychom do toho vstoupit i jinak než tak, že řekneme, že se musí dál zbrojit a musí se dál dokazovat Rusku, že tu válku vyhrajeme. Nevyhrajeme. Mě to mrzí, ale nevyhrajeme. To je realita a já jsem realistka.
Česko může získat přes 50 miliard korun na vojenské vybavení z nástroje SAFE, uvedla Komise