The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
SOFIE
Jedna z nejkontroverznějších osobností bulharské politiky, Deljan Peevski, bude kandidovat v eurovolbách, a to na kandidátce Hnutí pro práva a svobody (DPS, v europarlamentu se řadí k frakci ALDE).
Peevski v Bulharsku ovládá významnou část médií a vlastní velkou část distribuce tištěných médií. Před pár dny ho Reportéři bez hranic označili za jednu z hlavních příčin úpadku bulharských médií. Země je 111. ve světovém indexu svobody médií a poslední v rámci států EU.
Mediální magnát je v současné době poslancem národního parlamentu za DPS, v parlamentu se ale objevuje pouze výjimečně.
Před pěti lety byl Peevski zvolen jako europoslanec, ale překvapivě přenechal své křeslo kandidátce Iskře Mihailové, která v té době byla ministryní životního prostředí. K přenechání došlo údajně na žádost lídra ALDE Guye Verhofstadta.
EURACTIV požádal ALDE o komentář ke kandidatuře Peevskiho, jakožto dvojky na kandidátce s velkou pravděpodobností zvolení, ALDE však odmítla.
Na otázku, zda je situace s Peevskim srovnatelná s přístupem pravostředové frakce EPP k Orbánově straně Fidesz, mluvčí odpověděl, že je tento případ odlišný, protože se netýká přidružené strany jako celku, ale pouze jednoho kandidáta přidružené strany.
Není jasné, zda si ALDE uvědomuje, jak výbušná může kandidatura Peevskiho být. ALDE by se ráda spojila s hnutím En Marche Emmanuela Macrona, ale tohle by takové plány mohlo značně zkomplikovat. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)
Nejistota kvůli uhelným elektrárnám: Na místo toho, aby se vláda připravovala na postupné odstavování uhelných elektráren, rozhodla se jejich uzavření odložit. V zemi tak hrozí sociální napětí, nárůst cen a je to riskantní i pro energetický sektor.
Vyplývá to ze zprávy Centra pro studium demokracie, které zanalyzovalo návrh bulharského Integrovaného národního plánu pro energetiku a klima. Odborníci upozornili, že pokud země nereviduje cíle stanovené v návrhu plánu, nedosáhne v roce 2050 uhlíkové neutrality. (EURACTIV’s partner Dnevnik.bg)
///
BERLÍN
Ne Nord Streamu: Spitzenkandidat za středopravou EPP Manfred Weber slíbil, že pokud bude zvolen předsedou Evropské komise, bude proti projektu Nord Stream 2. Jeho pozice by tak byla v rozporu se snahou německé vlády projekt plynovodu dokončit. Podle Webera není Nord Stream 2 v zájmu Evropy, protože zvýší její plynovou závislost na Rusku. Weber zdůraznil, že do nadcházejících voleb jde jako Evropan, a ne jako německý kandidát.
Německá vláda v únoru tlačila na ostatní členské státy, aby přijaly Nord Stream 2 a přistoupily na kompromis uzavřený s Francií. Ten měl podle německých médií spočívat v německých ústupcích týkajících se článku 13 směrnice o autorském právu. (Florence Schulz, EURACTIV.de)
///
BRUSEL
Zelená vlna pokračuje? Frankofonní zelená strana Ecolo v průzkumech posiluje, zatímco všechny středové/pravicové vládní strany ztrácejí půdu pod nohama. Vyplývá to z nejnovějšího politického barometru, který zveřejnili La Libre, De Standaard, RTBF a VRT.
V Bruselu jsou první Zelení s 21,5 %, následují je sociálně-demokratická frankofonní PS s 19 % hlasů (-5,9 %) a konzervativně-liberální frankofonní MR s 15,5 % (-7,6 %), jejichž preference stále klesají. Ve Valonsku se PS sice propadla, ale stále je na špičce průzkumu s 24,7 %, zatímco Ecolo má 22 %.
Ve Vlámsku vedou vlámští nacionalisté N-VA s 27,9 %, za nimi jsou křesťanští demokraté CD&V (14,7 %), Zelení (14,6 %), liberálové Open VLD (14,2 %), vlámští socialisté sp.a (12,7 %) a pravicová strana Vlaams Belang s 9,3 % hlasů. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Weber představil svůj program: Kandidát Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Evropské komise Manfred Weber včera zahájil kampaň v Athénách. Při té příležitosti představil svůj program, který obsahuje například založení evropské FBI nebo rozšíření agentury Frontex na 10 tisíc strážníků již do roku 2022, a nikoli do roku 2027, jako je nyní v plánu.
Mezi dalšími body je zavedení evropské digitální daně, která by mohla skrze zvláštní fond poskytovat pomoc těm, na které neblaze dopadla technologická revoluce. Weber má také v plánu bojovat za celosvětové dohody zakazující jednorázové plasty. EU by také podle něj měla prosazovat konec dětské práce. Dále hovořil o „bruselské byrokracii“ a slíbil zrušení zhruba tisícovky legislativních předpisů. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
LONDÝN
Žádný pokrok: Jednání mezi konzervativní vládou Theresy Mayové a labouristy Jeremyho Corbyna o brexitu jsou na pokraji kolapsu. Podle opozice Mayová nenabídla žádné ústupky v oblastech, které labouristé považují za klíčové, jako je trvalá celní unie s EU. Proslýchá se, že premiérka plánuje Dolní sněmovně znovu předložit „svou“ dohodu o brexitu a při úspěchu se tak na poslední chvíli vyhnout účasti své země v květnových eurovolbách. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)
///
PAŘÍŽ
Nathalie Loiseauová pod palbou: Francouzské krajně pravicové a krajně levicové strany nenechaly na jedničce Macronovy kandidátky do eurovoleb Nathalii Loiseauové nit suchou, když zjistily, že jako mladá kandidovala ve studentských volbách za extrémní pravici. (EURACTIV.fr)
///
ŘÍM
Napětí ve vládě roste: Dvě strany z vládní koalice Hnutí pěti hvězd a Liga jsou opět „na nože“. Tentokrát jde o dluhy města Řím. Hnutí pěti hvězd chce dluh přesunout v rámci nového nařízení označovaného jako „Růst“, zatímco lídr ligy Matteo Salvini městu finančně pomáhat nechce. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
VARŠAVA
Láska k Londýnu: Bývalý polský ministr financí Jan Vincent Rostowski, který má i britské občanství, se v evropských volbách rozhodl kandidovat právě v Británii. Je dvojkou na londýnské kandidátce strany Change UK, kterou zformovali bývalí poslanci z řad konzervativců a labouristů. (EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Sledování novinářů: Podnikatel Marián Kočner, který si údajně objednal vraždu novináře Jana Kuciaka, nechal po dobu šesti měsíců intenzivně sledovat několik slovenských novinářů a politiků. Informoval o tom slovenský Dennik N. „Očekávám ze strany premiéra razantní kroky a zveřejnění konkrétních opatření, aby se všichni obyvatelé této země mohli cítit bezpečně,“ prohlásil prezident Andrej Kiska. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Česko podporuje Srbsko: Ministr zahraničí Tomáš Petříček po jednání se svým srbským protějškem Ivicou Dacićem prohlásil, že nová Evropská komise by měla více podporovat dialog mezi Bělehradem a Prištinou. Vyslovil se také pro urychlení přístupových rozhovorů mezi EU a Srbskem. „Česko podporuje Srbsko na jeho cestě do EU. Jsme připraveni podělit se o zkušenosti z přístupového procesu i ze členství v EU,“ prohlásil Petříček. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)
///
BUKUREŠŤ
Prezident odmítá nové ministry: Klaus Iohannis odmítl jmenovat nového ministra spravedlnosti, ministra pro fondy EU a ministra pro diasporu. Nově vybraní kandidáti podle něj nezastávají „správný postoj“ a navrhované změny ve vládě označil za „frašku“.
Minulý týden si vládnoucí socialisté (PSD) vynutili rezignaci tří ministrů a nyní je chtějí nahradit kontroverzními osobami. Jedním z nových ministrů má být i Eugen Nicolicea, který podporuje kontroverzní změny soudních zákonů prosazované stranou PSD. Plánovaný zásah do legislativy však podle Evropské komise oslabí vládu práva v zemi.
Poté, co Iohannis odmítl tři nové ministry jmenovat, socialisté museli resorty rozdělit mezi stávající ministry. (EURACTIV.ro)
///
ZÁHŘEB
Opět v přebytku: Chorvatská vláda informovala o tom, že přebytek rozpočtu ve výši 0,2 % v roce 2018 a 0,8 % v roce 2017 je „výsledkem zodpovědného hospodaření s veřejnými financemi, implementací reforem a stimulací investic.“ Přebytek za rok 2018 je opravdovým úspěchem, neboť vláda musela platit záruky za loděnici Uljanik. Veřejný dluh je na úrovni 74,6 % HDP, ale postupně se snižuje. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
LUBLAŇ
Multilateralismus jako priorita: Slovinský ministr zahraničí Miro Cerar na setkání s velvyslanci prohlásil, že „pro Slovinsko je jednou z klíčových priorit efektivní a na pravidlech založený multilateralismus, který zajišťuje stabilitu, předvídatelnost a regulované vztahy.“ Zdůraznil potřebu navázání lepších vztahů s USA, ale také pokračování spolupráce s Ruskem. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Vymezení hranic je jednou z možností: Srbská premiérka Ana Brnabićová na Jahorinském ekonomickém fóru prohlásila, že vymezení hranic Srbska s Kosovem nikdy nebylo součástí agendy, je to podle jejích slov pouze jedna z možností. Priština podle ní již šest let nedodržuje Bruselské dohody, přestože Bělehrad splnil všechny své závazky. Obula se také do Evropské unie, která je podle ní sice garantem dohod, ale neučinila nic proto, aby Priština dohody plnila.
///
Originál v anglickém jazyce je k přečtení na EURACTIV.com.