V pátek 24. a v sobotu 25. května půjdou Češi k volbám do Evropského parlamentu. Poslední ze série
„klíčů“ shrnuje důvody, proč dává smysl najít si čas a k volebním urnám se vypravit.
1. Vliv na rozhodování o legislativě v EU i doma
Nejdůležitější důvod hned na začátek. Evropský parlament má mezi institucemi Evropské unie významné postavení, jeho
pravomoci se navíc postupně zvyšují. Jsou to právě přímo volení europoslanci, kteří mohou zásadním způsobem proměnit podobu přijímané legislativy, a tím pádem následně i české zákony. V tomto ohledu tedy sehrávají podobně významnou roli jako poslanci a senátoři v Parlamentu ČR.
Zároveň je však také zapotřebí si uvědomit, že Evropský parlament není všemocný, a „neskočit na lep“ kampaním politiků, kteří slibují změny nad rámec pravomocí europoslanců. I tak má ale Parlament zásadní vliv.
2. Nepřímo volíme i Evropskou komisi
Eurovolby mají vliv na složení dvou základních institucí EU, kromě Evropského parlamentu jde také o Evropskou komisi, která je jakousi „vládou“ Unie. Více k tomuto tématu naleznete ve
čtvrtém klíči.
3. Češi mají vliv
Jednadvacet europoslanců z celkových více než sedmi set se může zdát jako málo, Češi se ale v uplynulém období neztratili a v Bruselu a Štrasburku rozhodně nejsou bezvýznamní. Zastávali důležité pozice ve vedení Parlamentu nebo v klíčových výborech, a podíleli se na celé řadě zásadních legislativních návrhů, včetně snížení poplatků za volání v rámci EU nebo omezení „dvojí kvality“ zboží.
Podle nezávislého serveru VoteWatch.eu byli Češi při zohlednění velikosti země druhou nejvlivnější skupinou v Parlamentu, hned za Belgií a před Finskem.
4. Vyjádření podpory oblíbené straně či kandidátovi
Sympatizujete s nějakou stranou či postoji konkrétního kandidáta? Volby jsou ideálním prostředkem k tomu vyjádřit podporu jejich práci. Další příležitost projevit své sympatie „volební“ cestou budeme mít až na podzim 2020 v senátních a krajských volbách.
5. Vyšší volební účast je žádoucí
Přímo volený parlament je postaven na principu poměrného zastoupení voličů, v ideálním případě by tedy měl reflektovat co nejlépe jejich strukturu a názory. Čím menší ale bude volební účast, tím méně bude Evropský parlament tuto zásadu plnit. Čím větší naopak účast bude, tím proporcionálnější a reprezentativnější bude i jeho složení. Proto je v zájmu nás všech, aby byla účast co největší.
6. Projev občanské „dospělosti“
Účast ve volbách je také projevem občanské „dospělosti“. To platí bez ohledu na to, zda jde o volby komunální, parlamentní či evropské. Je to přihlášení se k odpovědnosti za směřování společnosti, která bohužel značné části občanů chybí. V případě evropských voleb je to i projev vůle ovlivňovat globální politiku a řešit celosvětové výzvy, se kterými si jeden stát sám o sobě kvůli provázanosti systémů (globální ekonomika s dopady na trhy práce, finanční toky či daňové příjmy států, migrace, mezinárodní bezpečnost, klima apod.) poradit nemůže.
7. Rozhodnutí o budoucnosti EU a Evropy
S předchozím bodem souvisí i poslední důvod. Často se hovoří o tom, že tyto volby jsou patrně nejdůležitější v historii přímo voleného Evropského parlamentu, protože v posledních letech zesílily hlasy volající po zcela jiném pojetí evropské spolupráce. Volby rozhodnou o tom, jakým směrem se budoucnost Evropy, a tím pádem i České republiky bude vyvíjet. Budou mít vliv na to, jakým tématům a problematikám se náš kontinent bude věnovat, a jakou rychlostí budou integrace či naopak dezintegrace postupovat.
Přečtěte si i další klíče:
Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu
Klíč k eurovolbám #2: Pravomoci a úkoly Evropského parlamentu
Klíč k eurovolbám #3: Rozložení sil v Evropském parlamentu
Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?
