The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BRUSEL
N-VA zůstává v ECR. Vlámská nacionalistická N-VA bude v Evropském parlamentu i nadále součástí konzervativní frakce ECR. Vedení strany o tom rozhodlo v úterý večer (18. června).
„ECR je velmi různorodá skupina, která svým členům výslovně zaručuje největší možnou svobodu, svobodu v postoji i v komunikaci. Výsledkem je, že my jako N-VA můžeme nadále sledovat náš vlastní kurz a přinášet vlastní politické pozice,“ uvádí se v tiskové zprávě.
V předchozím volebním období měla N-VA sedm delegátů. Po květnových volbách se jejich počet snížil na tři: Geerta Bourgeoise, Assitu Kankovou a Johana Van Overtveldta. Stranou otřásl zejména velký úspěch krajně pravicové strany Vlaams Belang. Nebylo proto jasné, zda bude N-VA pokračovat ve stejné frakci jako dosud, či zda přejde do jiného uskupení.
ECR bude mít v novém Evropském parlamentu 63 poslanců (oproti 74 v předchozím období). Pokud britští Toryové v říjnu z europarlamentu odejdou, největší národní delegací bude polská vládní strana Právo a spravedlnost. Do konzervativní frakce má namířeno i španělská krajně pravicová strana Vox či Fórum pro demokracii nizozemského politika Thierryho Baudeta, která prosazuje odchod země z EU. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)
///
HAAG
Za zavřenými dveřmi. Nizozemsko spolu s Estonskem, Irskem, Lucemburskem, Slovinskem a Švédskem vyzvalo k větší transparentnosti v EU. V neoficiálním dokumentu členské státy vybízejí ke zveřejnění informací z tzv. trialogů, tedy trojstranných setkání zástupců Evropského parlamentu, Komise a Rady EU. Země apelují na Evropskou radu, aby požadavek transparentnosti zahrnula do strategického programu EU na následujících pět let. Strategii by měli představitelé členských států přijmout na čtvrtečním summitu v Bruselu. I ten se koná za zavřenými dveřmi. (Sam Morgan, EURACTIV.com)
///
LONDÝN
Johnsonovo grilování. Kandidát na britský premiérský post Boris Johnson vyvázl z úterního televizního „grilování“ téměř nedotčen. Nedokázal však zareagovat na ostrá slova moderátora BBC Andrewa Neila, podle kterého Johnson „nevypadá jako favorit“.
Další kandidát Rory Stewart mezitím opakovaně apeloval na své konzervativní kolegy, aby zcela vyloučili možnost odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Podle Stewarta měla být tato možnost již dávno smetena ze stolu. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
BERLÍN
Francouzsko-německé napětí. „Dohoda mezi Francií a Německem [o jmenování budoucího předsedy Evropské komise] je klíčová pro to, abychom se dostali ze slepé uličky […]. Tak daleko jsme se ale zatím nedostali,“ prohlásil nejmenovaný zdroj z diplomatických kruhů. Vztah Berlína a Paříže se podle něj zhoršuje.
Podpora Ukrajiny. Německá kancléřka Angela Merkelová podpořila výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, která se týká zachování sankcí vůči Rusku. Herec, který se v dubnu stal ukrajinským prezidentem, je v očích řady unijních politiků nadějí na ukončení konfliktu ve východním sousedství Evropy. (Claire Stam, EURACTIV.de)
///
PAŘÍŽ
Kryptoměna Facebooku. Sociální síť Facebook chce spustit vlastní kryptoměnu. „Libra“ se ale nesetkala ve Francii s nadšením.
„Je nepochybné, že se Libra stane suverénní měnou […], ale to se nemůže a nesmí stát,“ řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire v rozhlasovém vysílání Rádia 1. Le Maire dokonce vyzval bankovní orgány, aby se touto otázkou zabývaly na nejbližším setkání v červenci. (Aline Robert, EURACTIV.fr)
Libra má podle Fabecooku přinést finanční služby milionům obyvatel, kteří nemají přístup k bankovním službám. Kryptoměna by měla být uložena v digitální peněžence v aplikaci Messenger či WhatsApp a fungovala by na vlastní blockchainové síti. Na rozdíl od Bitcoinu by měla být stabilní díky finančním rezervám. (Aline Robert, EURACTIV.fr)
///
MADRID
Více než 100 tisíc žádostí o azyl. Španělsko v současnosti eviduje více než 100 tisíc žádostí o azyl, které čekají na soudní rozhodnutí. Informovala o tom španělská Komise pro pomoc uprchlíkům (CEAR).
Během prezentace své výroční zprávy požádala CEAR španělskou socialistickou vládu, aby oživila „ducha lodě Aquarius“, humanitárního plavidla, kterému premiér Pedro Sánchez umožnil v červnu minulého roku zakotvit ve španělských přístavech poté, co ji Malta a Itálie odmítly. (Partner EURACTIV EFE).
///
ŘÍM
Mini dluhopisy – cesta z eurozóny. Předseda Ligy Matteo Salvini zaútočil na ministra hospodářství Giovanniho Triu. Ministr se podle něj musí držet vládního programu a provádět slíbená opatření, jako je snížení daní či plán mini-BOT. Ten má vládě umožnit zaplatit dluhy vůči věřitelům prostřednictvím „mini“ státních dluhopisů.
Vydávání mini-BOTů se považuje za první krok směrem z eurozóny. V zemi by totiž mini-BOTy mohly cirkulovat jako paralelní měna. Tria na konferenci v Londýně uvedl, že mini-BOTy jsou „nezákonné a zbytečné“. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
ATHÉNY / NIKÓSIE
Konec přístupových rozhovorů. EU vyjádřila „vážné znepokojení nad současnými nezákonnými těžebními činnostmi Turecka v regionu východního Středomoří a lituje, že Turecko ještě nereagovalo na opakované výzvy Unie k zastavení těchto činností“. Rada vyzvala Komisi, aby urychleně prosadila vhodná opatření. Potvrdila také, že „přístupová jednání s Tureckem se skutečně zastavila.“
Ankara si vysloužila kritiku i od amerického ministerstva zahraničí. Velvyslanec USA v Řecku Geoffrey Pyatt řekl, že společným zájmem Spojených států a EU je „vyhýbat se jakýmkoli dalším provokacím ze strany Turecka“.
Navzdory tlaku má již ve čtvrtek (20. června) Ankara do oblasti poslat druhé plavidlo, které by mělo začátkem července začít s průzkumnými vrty. Turecký ministr energetiky Fatih Donmez to oznámil v úterý (18. června). (EURACTIV.gr)
///
VARŠAVA
Méně Ukrajinců v Polsku? Téměř polovina Ukrajinců pracujících v Polsku má v plánu odejít kvůli nízkým mzdám. Jejich kroky povedou zřejmě do Německa a České republiky. Polsku by takový scénář mohl přinést potíže, pracuje zde totiž více než 1,2 milionu Ukrajinců. Jejich odchod nejvíce ohrožuje sektor stavebnictví. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Zaměstnavatelé kritizují zákonodárce. Sdružení zaměstnavatelů vyzvalo poslance k tomu, aby nenavrhovali zásadní legislativní změny.
Poslanecké návrhy totiž na rozdíl od legislativních návrhů vlády nemusí projít přísným procesem hodnocení dopadu a konzultacemi s dalšími ministerstvy a příslušnými zúčastněnými stranami. Několikrát v minulosti byly s nedostatečnou diskusí a nepředvídatelným způsobem přijaty zásadní změny ovlivňující podnikatelské prostředí. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Babiš se má setkat s Junckerem. Podle informací serveru iROZHLAS.cz by se měl premiér Andrej Babiš ve čtvrtek (20. června) setkat s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Tématem jejich rozhovoru by měly být závěry auditů o údajném střetu zájmů.
Více obnovitelných zdrojů, prosím. Evropská komise zhodnotila český energetický a klimatický plán pro rok 2030. Podle evropské exekutivy by Česká republika měla do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 23 %. Původní český plán navrhuje pouze 20,8 %. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)
///
BUKUREŠŤ
Vláda přežila hlasování o nedůvěře. Rumunská socialistická vláda v úterý (18. června) přežila hlasování o nedůvěře. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo pouze 200 ze 465 poslanců. Vítězství posiluje šance premiérky Viorici Dancilové stát se novou šéfkou strany PSD poté, co byl bývalý předseda strany Liviu Dragnea odsouzen za korupci. (EURACTIV.ro)
///
SOFIE
Skromný inovátor. Bulharsko je podle hodnocení Evropské komise „skromným inovátorem“. Nejvíce se inovace projevují v zaměstnanosti a duševním vlastnictví, naopak nejhůře je na tom oblast financí a výzkumných systémů. (Dnevnik.bg)
///
ZÁHŘEB
Návrat Milanoviće. Bývalý chorvatský premiér a předseda SPD (S&D) Zoran Milanović oznámil, že bude kandidovat v lednových prezidentských volbách. Průzkumy veřejného mínění přisuzují současné prezidentce Kolindě Grabar-Kitarovićové (HDZ, EPP) 34,7 %, zatímco Milanovićovi 18,5 %. Ve druhém kole by podle průzkumů vyhrála Grabar-Kitarovićová s 53,9 % hlasů. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
SARAJEVO
USA je proti rezervním jednotkám v Bosně a Hercegovině. Vysoce postavený diplomat amerického ministerstva zahraničí Matthew Palmer se otevřeně postavil proti zřízení policejních rezerv v Republice Srbské a ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Vznik těchto policejních sil podle něj problém migrace nevyřeší, otázka migrace je totiž nadnárodní a nelze ji vyřešit jednostrannými opatřeními. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///