The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
VARŠAVA
Konzervativci vítězí. Polské volby ovládla pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS, ECR). Podle předběžných výsledků získala 45,81 %, a tedy i většinu v polském Sejmu (239 křesel ze 460). Koalice opozičních stran Občanská platforma obdržela 25,46 % (131 křesel). Další příčky obsadila Levice (11,9 %) a konzervativní a proevropská PSL (8,96 %). Volební klauzuli překročila také krajně pravicová Konfederacja (6,71 %).
Pokud by strana Právo a spravedlnost získala 276 křesel, mohla by dokonce odmítat prezidentská veta. K tomu však její výsledek nestačí. Navíc bude čelit silné opozici – tedy alespoň v případě, že Občanská platforma bude spolupracovat s PSL a Levicí. Otázkou pak zůstává, kam se přikloní Konfederacja, která dosud v polském parlamentu zastoupena nebyla.
Předseda PiS Jarosław Kaczyński volil ve svém prvním povolebním projevu velmi opatrnou rétoriku. Příznivcům poděkoval za podporu s tím, že strana potřebuje o své vizi „polské verze sociálního státu“ přesvědčit i další voliče.
Volební účast dosáhla 61,1 %, což je nejvyšší číslo od roku 1989. K urnám se ve velkém počtu dostavili i Poláci žijící v zahraničí.
Polští analytici odhadují, že PiS se po předvolební kampani znovu zaměří na své klíčové téma, a to je vyjednávání dlouhodobého rozpočtu EU, ze kterého chce strana získat co nejvíce peněz. Pak se bude opět věnovat svému iliberálnímu politickému kurzu. „Již ovládá veřejná média, nyní jsou na řadě privátní,“ varovala profesorka Renata Mieńkowska-Norkieneová z Varšavské univerzity s tím, že vláda má údajně spadeno na přední polskou soukromou televizi TVN.
„Potom převezme úřad ombudsmana. Bude to variace na Viktora Orbána s prvky Erdogana. Nemají ústavní většinu, ale vezmou si vše, co mohou,“ dodala expertka. Na otázku, co s tím může udělat EU, Mieńkowska-Norkieneová odpověděla, že jediným nástrojem Evropské komise jsou peníze a jejich vyplácení na základě podmíněnosti.
Europoslanec Bogusław Liberadzki (S&D) nicméně věří, že vládní strana bude muset vůči EU nasadit mnohem jemnější rétoriku.
„Podmíněnost fondů na základě dodržování vlády práva již byla předložena. S novou Komisí přijde i nové hodnocení vlády práva, které budou mít na starosti komisaři Reynders, Jourová a částečně i Timmermans, který má poměrně široký mandát. Klíčovým úkolem nové vlády tak bude nepoškodit Polsko v nové EU,“ uvedl polský europoslanec. (Karolina Zbytniewska, Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
KRIZE V SÝRII
Berlín a Paříž požadují ukončení turecké intervence v Sýrii. Německo a Francie usilují o okamžité ukončení vojenské ofenzívy Turecka na severu Sýrie. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron vyzvali tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby odvolal své jednotky ze zasaženého území. Vyplývá to z jejich nedělního setkání v Paříži.
Merkelová upozornila, že kvůli vojenské ofenzívě může Islámský stát opět získat na síle. Před svou návštěvou Elysejského paláce o tom hovořila po telefonu přímo s Erdoganem.
Turecko bude také tématem francouzsko-německé rady, která se má sejít ve středu v Toulouse. Obě země se chtějí dohodnout na stejné pozici před summitem Evropské rady (17.-18. října). Dotknout se přitom mají i jiných oblastí, například posilování bezpečnostních kapacit. „Týká se to vývoje budoucích evropských tanků a evropských letadel,“ naznačila kancléřka ve svém nedělním video spotu.
Řím má řešení. Italská vláda chce na celoevropské úrovni prosadit zákaz vývozu zbraní do Turecka, informoval o tom zdroj z italské exekutivy. Diplomatická demarše začne dnes na jednání Rady pro zahraniční věci a bude případně pokračovat na summitu Evropské rady. Itálie chce zásah Turecka v severovýchodní Sýrii údajně potlačit všemi možnými prostředky, které jí dává mezinárodní právo.
Útok na Sýrii rozděluje kyperské Turky. „V Sýrii se prolévá krev, nikoli voda,“ napsal na svém Facebooku hlavní představitel turecké komunity žijící na Kypru Mustafa Ackintzi. Jeho příspěvek vyvolal v Ankaře vlnu rozporuplných reakcí. „Měl by znát své hranice,“ uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Slovensko je znepokojeno tureckou ofenzivou v Sýrii. Generální ředitel politické sekce ministerstva zahraničních a evropských věcí Marián Jakubócy přijal tureckého velvyslance, aby mu sdělil slovenskou pozici k Turecké ofenzivě. „Jsme znepokojeni tím, jaké negativní politické a humanitární následky bude tato vojenská operace mít na civilní obyvatele včetně Kurdů v severní Sýrii. Máme obavy ze zvyšujícího se rizika etnického násilí, vyvolání nových migračních vln a z dopadů na efektivní boj s Islámským státem,“ uvedlo ministerstvo.
Bulharsko bude bránit hranice silou. Pokud dojde k eskalaci migrační krize, ministr obrany Krasimir Karakačanov je připraven rozmístit na hranicích s Tureckem vodní děla a použít slzné plny. Bulharský ministr tak reagoval na informaci, že zhruba 100 tisíc Syřanů opustilo svůj domov kvůli turecké operaci na severu Sýrie. O den dříve se však bulharský premiér Bojko Borisov nechal slyšet, že hraniční plot ani armáda by zemi od migrantů neuchránily. „Naše zahraniční politika sice musí být jemná, ale na hranicích musíme být nekompromisní,“ dodal Karakačanov.
[Claire Stam | EURACTIV.de, Krassen Nikolov | EURACTIV.bg, Zuzana Gabrižová |EURACTIV.sk, Gerardo Fortuna| EURACTIV.com, Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr]
///
BUDAPEŠŤ
Orbán ztratil Budapešť. Současný starosta Budapešti Tarlós István (Fidesz, EPP) pogratuloval svému soku Karácsonymu Gergelymu k vítězství v místních volbách. Karácsony je kandidátem všech opozičních stran vyjma radikálního Jobbiku.
Vítězství nového kandidáta je největší politickou porážkou Orbána od roku 2010 a otevírá dveře opravdové politické soutěži v parlamentních volbách v roce 2022. Opozice bude mít v budapešťském zastupitelstvu většinu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
PAŘÍŽ
Žádné zbytečné hádky, prosím. „EU si nemůže dovolit luxus zbytečných roztržek a malých sporů,“ uvedl prezident Emmanuel Macron poté, co Evropský parlament odmítl francouzskou kandidátku na eurokomisařku Sylvii Goulardovou.
Macron, který se má dnes setkat s předsedkyní Komise von der Leyenovou, tak vyslal signál k usmíření poté, co v reakci na výsledek slyšení s Goulardovou kritizoval nečekanou „rebelii“ politických skupin v Evropském parlamentu a zpochybnil zodpovědnost designované předsedkyně von der Leyenové. (EURACTIV.FR)
///
LONDÝN
Sabotáž brexitu ze strany konzervativních rebelů. Konzervativní exministr Philip Hammond a bývalý generální prokurátor Dominic Grieve chtějí donutit premiéra Borise Johnsona, aby požádal EU o další odklad brexitu bez ohledu na to, zda se premiérovi podaří tento týden dosáhnout dohody s EU.
Johnson bude o nové dohodě jednat s lídry členských států na summitu Evropské rady koncem týdne. Pokud nezajistí úpravu brexitové dohody dojednané jeho předchůdkyní premiérkou Theresou Mayovou, měl by se řídit podle nedávno přijatého „Bennova zákona“. Ten mu ukládá povinnost odložit brexit v případě, že do 19. října nedosáhne konečné dohody.
Hammond a Grieve jsou však toho názoru, že i kdyby se premiérovi podařilo včas zajistit dostatečné změny v dohodě, britský parlament nebude mít čas a prostor, aby novou dohodu projednal a případně schválil. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
MADRID
Katalánští separatisté čekají na verdikt. Soudci španělského ústavního soudu by dnes měli vynést verdikt nad 12 katalánskými politiky a aktivisty za jejich pobuřování a zneužití veřejných fondů během zakázaného referenda o nezávislosti, které se konalo před dvěma lety. Informovalo o tom zpravodajství EFE-EPA, partner sítě EURACTIV. Trest za pobuřování se může vyšplhat až na 15 let vězení. (EuroEFE.EURACTIV.es)
///
ATHÉNY
Volební právo pro Řeky v zahraničí. Konzervativní vláda ND (EPP) jedná o novém zákoně, který by Řekům v zahraničí umožnil volit v národních volbách. Premiér Mitsotakis o tom už hovořil se všemi lídry ostatních politických stran. Většina stran se shodne na tom, že je nutné, aby právo připadlo pouze řeckým občanům, tedy již zaregistrovaným voličům žijícím v zahraničí. Negativní je pouze levicová opoziční Syriza, která sice v principu souhlasí, zároveň ale kritizuje vládu, že chce zasáhnout do podoby řeckého elektorátu. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)
///
PRAHA
Miliony eur pro českého vědce. Vědec Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR získal od Evropské výzkumné rady (ERC) grant 2,5 milionu eur (přibližně 64,6 milionu Kč) na výzkum fotosyntézy. Na projektu PhotoRedesign bude spolupracovat s vědci z Německa a Velké Británie. Cílem výzkumu je zlepšit schopnost rostlin pohlcovat energii slunečního záření. O získání grantu dnes Akademie věd informovala v tiskové zprávě. (ČTK)
///