Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok v řadě a růst bude podle Komise pokračovat i v příštích letech. V roce 2020 hospodářství EU vzroste o 1,4 procenta, což je o 0,2 bodu méně, než Komise předpokládala v červenci. Také pro eurozónu je nový odhad 1,2 procenta pro příští rok o dvě desetiny bodu nižší než ten předchozí. Nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle EK ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami. „Možná však vplouváme do nejistých vod: období velké nejistoty související s obchodními konflikty, rostoucím geopolitickým napětím, přetrvávajícím útlumem výrobního odvětví či brexitem,“ uvedl k předpovědi místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.Growth forecast in 2019 (%):
— European Commission (@EU_Commission) November 7, 2019
🇮🇪5.6
🇲🇹5.0
🇭🇺4.6
🇵🇱4.1
🇷🇴4.1
🇱🇹3.8
🇧🇬3.6
🇪🇪3.2
🇨🇾2.9
🇭🇷2.9
🇸🇰2.7
🇱🇺2.6
🇸🇮2.6
🇱🇻2.5
🇨🇿2.5
🇵🇹2.0
🇩🇰2.0
🇪🇸1.9
🇬🇷1.8
🇳🇱1.7
🇦🇹1.5
🇫🇮1.4
🇪🇺1.4
🇫🇷1.3
🇬🇧1.3
🇸🇪1.1
🇧🇪1.1
🇩🇪0.4
🇮🇹0.1
Autumn #ECForecast ↓ https://t.co/HHdxA7oB8y
#ECForecast: public finances are set to continue benefitting from the very low interest rates due on outstanding debt
— EU Economy & Finance (@ecfin) November 7, 2019
Despite lower GDP growth, the euro area’s aggregate public debt-to-GDP ratio is forecast to continue declining to 86.4% in 2019, 85.1% in 2020 and 84.1% in 2021 pic.twitter.com/lPIjgiT0fj
Stav a budoucí výhled české ekonomiky
V případě české ekonomiky Evropská komise snížila odhad růstu na letošní rok na 2,5 procenta. Ve své makroekonomické prognóze zároveň uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,2 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu méně než při červencové předpovědi. V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá komise. Růst české ekonomiky dál potáhne zejména domácí spotřeba. Tu podle Komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem i nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra. EK naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení. Bilance veřejných financí by měla v následujícím období podle Komise zůstat vyrovnaná. Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než Komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 procenta místo dosud uváděných 2,4 procenta. Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 procenta, stále tak zůstane mírně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.Ekonomika EU je na vzestupu. Míra nezaměstnanosti je nejnižší od roku 2008
