Česká republika je co do počtu pracovníků v institucích Evropské unie zastoupena adekvátně své velikosti. Češi však většinou chybějí na pozicích, které jsou z hlediska české zahraniční politiky klíčové.
Vyplynulo to ze závěrů debaty Češi v institucích EU, kterou dnes uspořádala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Česká politická reprezentace si podle zvláštní zmocněnkyně pro instituce EU Jany Hybáškové nedostatek uvědomuje a má vůli ho řešit.
Podle analýzy AMO, která se zaměřila na zastoupení Čechů v Evropském parlamentu (EP) a Evropské službě pro vnější činnost (ESVA) odpovídá počet Čechů v těchto orgánech podílu obyvatel ČR v rámci Evropské unie.
„V některých letech jsme průměr dokonce převyšovali,“ uvedla
Anežka Fuchsová, která zkoumala zastoupení Čechů v ESVA. Stejně si Češi vedli také v EP, kde se jim dlouhodobě daří obsazovat předsednické a místopředsednické pozice ve výborech EP.
V hodnocení českých europoslanců uspěl Telička. Práci členů EP lze však hodnotit různě, říkají odborníci
Vlivné posty v EP
Podle
Jany Hybáškové, která byla před dvěma měsíci jmenována zvláštní zmocněnkyní ministerstva zahraničí pro instituce EU a v minulosti zastávala i funkce velvyslankyně EU v Iráku a Namibii, má ale Česko problém s obsazováním pozic ve středním a vyšším managementu. Vinu podle ní zčásti nese i české školství, které uchazeče o práci v Bruselu nedokáže dostatečně připravit.
„V posledních letech se Česku podařilo z 300 na 500 zvýšit počet kandidátů na pozice v institucích EU, které vypsal Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO). Z nich 498 ale testy neprošlo,“ konstatovala Hybášková. Podle ní se školství příliš soustředí na zvyšování znalostí a nikoliv dovedností, na než se ve výběrových řízeních EPSO klade největší důraz.
Bývalá europoslankyně
Olga Sehnalová (ČSSD) rovněž uvedla, že prezentované statistiky o zastoupení Čechů mohou klamat. „Relevantní jsou hlavně pozice předsedů výborů. To jsou osoby, které určují chod výboru, místopředsednické pozice moc vliv nemají,“ řekla Sehnalová.
Dodala, že skutečný vliv mají třeba do statistiky nezahrnutí koordinátoři politických skupin ve výborech, kteří vedou nejdůležitější jednání, či management EP, například takzvaní političtí poradci.
Češi obsadili vysoké posty ve výborech Evropského parlamentu
Vládní podpora
Kvůli „dlouhodobě neuspokojivé“ situaci schválila vláda v roce 2015
Strategii podpory Čechů v institucích EU. Nedostatečné zastoupení Čechů v EU hodlá kabinet řešit prostřednictvím posílení vztahů s těmi, kteří již v Bruselu působí, a také vysíláním zaměstnanců české státní správy na stáže v institucích EU. Podporuje také uchazeče v testech EPSO. Na vysokých školách pak pracovní kariéru či stáže v institucích, orgánech a agenturách EU podporují studenští vyslanci v rámci programu EPSO (tzv. EU Careers Ambassadors).
„Česká diplomacie by měla být především schopna definovat oblasti zájmů, na které se chce soustředit, a podporovat poté své kandidáty do pozic v evropských institucích, které jsou s těmito prioritními oblastmi svázané,“ řekla Hybášková.
Za prioritní oblasti označuje česká zahraniční politika země západního Balkánu a Východního partnerství EU (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán). Na pozicích velvyslanců EU či jejich zástupců v těchto zemích však momentálně nepůsobí jediný Čech.
Češi chtějí vědět, zda jsou v Bruselu slyšet, říká šéf oddělení EP pro komunikaci s občany
