The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
MADRID
Bývalý americký viceprezident Al Gore označil klimatický summit OSN v Madridu za klíčovou příležitost zvýšit světové ambice v boji se změnami klimatu, nedostatek konsensu v mezinárodním prostředí by však podle něj mohl vést k neúspěchu.
„Ropné společnosti využívají svou politickou sílu a lobují za zpomalení změn, které jsou nezbytné,“ řekl Al Gore. Vyjádřil nicméně naději, že se světové mocnosti na summitu COP25 nakonec dohodnou. Některé státy jako Saúdská Arábie nebo Brazílie však podle něj mají nezvyklé požadavky.
Evropu vyzval k ukončení dotací pro fosilní paliva k podpoře rychlého přechodu k obnovitelné elektromobilitě.
Vláda Donalda Trumpa dle jeho slov nemůže z právního hlediska odstoupit z Pařížské dohody dříve než na začátku dalšího potenciálního mandátu, což by bylo za 11 měsíců. „Rozhodnutí je tedy v rukou amerických voličů, pokud bude zvolen nový prezident, může USA vrátit zpět mezi signatáře dohody,“ uvedl Gore, který je podle svých slov „velkým obdivovatelem“ aktivistky Grety Thunbergové. (Amaya Quincoces | EFE)
///
VARŠAVA
I když lídři členských států EU tvrdí, že se v noci ze čtvrtku na pátek dohodli na plánu klimatické neutrality do roku 2050, Polsko své připomínky nestáhlo a odmítlo podpořit společný cíl. V průběhu summitu Evropské rady si Poláci stanovili několik podmínek.
Podle zdrojů Polské tiskové agentury je Polsko ochotné podpořit cíl klimatické neutrality do roku 2050 pouze na obecné evropské úrovni, ne v případech jednotlivých členských států, což by mu mohlo umožnit zvolit si vlastní tempo transformace.
Polský premiér Mateusz Morawiecki řešení označil za „velice dobré“ a řekl, že jeho země byla vynechána ze závazků dosáhnout klimatické neutrality. „Dosáhneme jí vlastním tempem,“ dodal. Středoevropská země navíc požaduje konkrétní plány financování přechodu k neutralitě. Podporu v tomto zdá se najde u Česka a Maďarska.
„Je přijatelné, pokud země s mnoha uhelnými regiony potřebuje více času. Časový rámec Komise se ale nezmění,“ řekla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
Slovensko podporuje unijní cíl klimatické neutrality do roku 2050, jeho podmínkou je ale dodržení principu technologické neutrality a svobody energetického mixu, nechal se slyšet premiér Peter Pellegrini. Jinými slovy, jaderná energetika by podle Slováků měla hrát zásadní roli ve snahách o snižování emisí. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
LONDÝN
Brexit potvrzen. Velká Británie na konci ledna opustí EU. Vyplývá to z výsledků včerejších voleb, které ovládla Konzervativní strana pod vedením Borise Johnsona. Konzervativci zřejmě obsadí až 360 křesel z 650, a získají tak jasnou většinu.
///
BERLÍN
Ruská odveta. Mezi Německem a Ruskem přetrvává napětí kvůli srpnové vraždě gruzínského uprchlíka Zelimchana Changošviliho, kterou si údajně objednala ruská vláda.
Včera ráno ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko vyloučí dva německé diplomaty. Reagoval tak na podobný krok ze strany Německa, které 4. prosince vyloučilo dva ruské diplomaty. Německo tak učinilo den poté, co berlínští prokurátoři oznámili podezření, že za vraždou stojí právě Kreml.
Ruská odveta není žádným překvapením, prezident Vladimir Putin a ruské ministerstvo zahraničí vyloučení totiž oznámili. Eskalace napětí je nicméně v rusko-německých vztazích neobvyklá. Německá vláda navíc prohlásila, že si vyhrazuje právo v reakci na vraždu podniknout další kroky.
Changošvili byl Gruzínec, který bojoval za čečenské separatisty ve druhé čečenské válce (1999-2009) a poté bojoval proti ruskému vlivu jak v Gruzii, tak na Ukrajině. V roce 2016 uprchl do Berlína, kde požádal o azyl, protože v Gruzii byl terčem několika pokusů o atentát. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
///
PAŘÍŽ
Francie přijme 400 uprchlíků z Řecka. Francie pomůže Řecku s řešením migrační krize a přijme 400 žadatelů o azyl, kteří nyní pobývají v místních uprchlických táborech. Francouzský ministr vnitra to ve čtvrtek potvrdil s tím, že k přesunu žadatelů dojde během následujících měsíců. (EURACTIV.fr)
///
BRUSEL
Navrácení dětí členů IS. Bruselský soud nařídil belgické vládě, aby přijala 10 dětí ve věku sedmi měsíců až sedmi let, které se v Sýrii narodily bojovníkům Islámského státu s belgickou národností. Děti jsou nyní umístěny v uprchlickém táboře Al-Hol v severovýchodní Sýrii, který je šest týdnů pod kurdskou kontrolou. Pokud jim vláda neposkytne konzulární služby a potřebnou dokumentaci, bude muset podle rozhodnutí soudu zaplatit pokutu ve výši 5 tisíc eur denně za každé dítě.
Belgický ministr spravedlnosti Koen Geens (CD&V) mezitím belgickým médiím řekl, že vláda je na přijetí dětí připravená, pokud však nebude muset přijmout také jejich matky. Jeho komentář vyvolal negativní reakci veřejnosti. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Salvini čelí vyšetřování kvůli státním letům. Předseda pravicové Ligy Matteo Salvini je údajně vyšetřován kvůli státním letům, které absolvoval ještě jako ministr vnitra. Informovala o tom agentura ANSA, partner sítě EURACTIV. Salvini však tvrdí, že neudělal nic špatného.
Kauza se týká celkem 35 státních letů, které italští auditoři vyhodnotili jako nelegitimní. Případem se ale více nezabývali, neboť státní rozpočet tím neutrpěl žádnou významnou újmu. Veškeré dokumenty byly nicméně předány vyšetřovatelům. (ANSA)
///
ATHÉNY
Spojené státy se zastaly Řecka. Americký velvyslanec v Řecku jasně řekl, že nesouhlasí s turecko-lybijským memorandem ohledně rozdělení námořních zón a označil jej za „zbytečné a přispívající k eskalaci“. „Americký právní názor je takový, že turecká vláda se svým přístupem k námořním zónám, a konkrétně ke kontinentálním šelfům, neshoduje s výsledkem naší právní analýzy a není ani v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu,“ řekl velvyslanec.
Řekové budou poprvé volit i ze zahraničí. Řekové žijící v zahraničí budou mít poprvé možnost volit v řeckých volbách. Zákon přijal nedávno řecký parlament, pro bylo rekordních 288 poslanců z 300. Možnost volit ze zahraničí je zmíněná v řecké ústavě už od roku 1975, politické strany ale nebyly schopny se dlouhých 44 let dohodnout na konkrétní podobě zákona. Podle ministra vnitra Takise Theodorikakose se nový zákon týká statisíců řeckých občanů mladších 30 let, kteří opustili Řecko kvůli finanční krizi. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)
///
BRATISLAVA
Krajní pravice na vzestupu. Nejnovější průzkum veřejného mínění, který byl zveřejněn dva a půl měsíce před volbami, odhaduje, že krajně pravicová a neofašistická strana ĽSNS se se ziskem téměř 12 % umístí druhá, hned za vládnoucí stranou Smer-SD. Průzkum může být jedním z posledních, pokud tedy ústavní soud nezruší 50denní moratorium, které nedávno přijal parlament. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Kybernetický útok. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) potvrdil, že nemocnici v Benešově napadl ransomware. Tzv. vyděračský vir je schopen zablokovat uživateli přístup do systému, dokud nezaplatí výkupné. Kdo je za útok zodpovědný zatím není jasné. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
///
BUKUREŠŤ
Naprosto nevítaný finský návrh rozpočtu. Rumunsko zásadně nesouhlasí s návrhem víceletého finančního rámce, který předložilo finské předsednictví. Prohlásil to rumunský prezident Klaus Iohannis před včerejším zahájením summitu EU v Bruselu. „Kompromis je naprosto nedostatečný, chybí základní položky, jako je například finanční flexibilita. Fondy pro kohezní politiku, stejně tak i pro společnou zemědělskou politiku, jsou velmi nízké. Nesouhlasíme také s rozdělením rozpočtu a jeho kondicionalitou,“ dodal Iohannis. Pro Rumunsko je právě kohezní a zemědělská politika zcela zásadní. Zdá se ale, že není jediné, komu finské řešení nevoní. (EURACTIV.ro)
///
LUBLAŇ
Čínský rok začíná ve Slovinsku. Slovinsko zítra navštíví čínský ministr zahraničí Wang I. „Příští rok bude pro Čínu rokem Evropy,“ uvedl místopředseda Čínského institutu pro současné mezinárodní vztahy Feng Zhongping. Čínský prezident Si Ťin-pching při setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem zase prohlásil, že pro Čínu jsou vztahy s EU strategické a dlouhodobé.
Strategická perspektiva čínsko-evropských vztahů je rozdělena do pěti konkrétních oblastí. První je multilateralismus jako základní princip. Za druhé, Čína chce zapojit co nejvíce členů EU do projektu Nové hedvábné stezky. Za třetí, EU musí být ujištěna, že v Číně jsou chráněna lidská práva. Čtvrtým bodem je vybudování 5G sítě v Evropě prostřednictvím firmy Huawei a pátým jsou konkrétní projekty v každé členské zemi. Na Slovinsku to je například vybudování druhého železničního koridoru z přístavu Koper k železničnímu uzlu Divača. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Ropný vánoční dárek. Ropná společnost INA chce investovat 580 milionů eur do modernizace zbývající části rafinérie v Rijece, která by měla být dokončena v roce 2023. Jedná se o největší investici v historii firmy. Rozhodnutí podpořila chorvatská vláda i maďarská energetická skupina MOL, tedy dva hlavní podílníci ve společnosti INA. „Toto rozhodnutí je nejlepším vánočním dárkem pro chorvatský energetický sektor,“ prohlásil chorvatský ministr pro životní prostředí a energetiku Tomislav Ćorić.
Chorvatská vláda se rovněž snaží koupit podíl skupiny MOL ve společnosti INA, to bude ale po takové investici daleko obtížnější.
Prezidentské volby v zahraničí. Dne 22. prosince se bude konat první kolo prezidentských voleb. Krajané budou moci volit na 124 místech ve 47 zemích po celém světě. Podle Státní volební komise bude 44 volebních místností otevřeno v Bosně a Hercegovině. V Německu budou moci Chorvaté volit na 17 místech a v Srbsku na 3 místech. 2 volební místnosti se otevřou v Afghánistánu – v táborech Marmal a Gibson, kde jsou umístěny chorvatské vojenské jednotky účastnící se mírové mise. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Třetina studentů chce odejít ze Srbska. Průzkum, kterého se zúčastnilo více než 11 tisíc srbských studentů, ukázal, že třetina respondentů plánuje po skončení studia odejít ze země. Ve více než 90 % je v tom podporují sami rodiče. Zároveň, 70 % studentů již má své příbuzné a přátele v zahraničí. Hlavní cílovou destinací pro studenty všech oborů kromě IT je Německo. Studenti IT raději volí USA. (EURACTIV.rs)
///