Evropská unie může v rámci „zjednodušování“ regulací polevit v některých klimatických pravidlech. Vyplývá to z dopisu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen adresovaném členským státům.
Diskutovat o něm budou již dnes ministři životního prostředí v Lucemburku, ve čtvrtek se mohou návrhy zabývat lídři zemí EU na summitu Evropské rady.
Největší rozruch budí nový emisní cíl pro rok 2040. Evropská komise dříve navrhla snížení emisí o 90 %, zároveň ale naznačila větší flexibilitu při jeho plnění. Už původní návrh umožňoval využít tzv. mezinárodní kredity – tedy financovat snižování emisí ve třetích zemích – až do výše 3 %, takže „doma“ by stačila redukce 87 %. Z nynějšího dopisu však plyne, že podíl kreditů by mohl být vyšší.
Odborníci zároveň varují, že přílišné spoléhání na kredity může oslabit domácí snižování emisí.
Vedle kreditů šéfka Komise naznačuje širší technologickou neutralitu. Tvrdě regulované sektory spadající pod systém emisních povolenek EU ETS by podle ní měly mít možnost využít „průmyslové odstraňování uhlíku“ – například zachytávání a ukládání CO₂ (CCS).
Nad spalovacími motory zatím visí otazník
Von der Leyen nově otevírá dveře pokročilým biopalivům (z odpadů a zbytkové biomasy) jako nástroji ke snižování emisí v dopravě. Neříká ale, zda by jejich využití bylo možné po roce 2035, kdy má skončit registrace nových spalovacích motorů produkujících emise. Dopis mluví jen o přezkumu paliv po roce 2030. Dosud Komise slibovala zvláštní prostor pouze pro e-paliva, tedy syntetická paliva z vodíku a CO₂.
V dopise se také opakuje již dříve oznámená rychlejší revize plánovaného konce nově prodávaných aut se spalovacími motory. Původně se měla legislativa revidovat příští rok, Komise to chce ale stihnout ještě letos.
Levnější emisní povolenky pro budovy a dopravu
Zvláštní pozornost věnuje von der Leyen novému systému ETS2, který od roku 2027 zpoplatní emise z vytápění budov a silniční dopravy. V dopise píše, že komisař pro klima
Wopke Hoekstra připraví návrhy, jak předejít vysokým a kolísavým cenám povolenek – včetně možnosti „frontloadingu“, tedy dřívějšího využití budoucích výnosů z aukcí na tlumení dopadů.
Komise se svými návrhy snaží získat na svou stranu země, jako je Česko. To patří k těm, které nechtějí podpořit ani cíl pro rok 2040, a ač dříve systém schválilo, dnes prosazuje změny i u emisních povolenek pro budovy a silniční dopravu.
Zároveň platí, že právě u ETS2 Česko hraje aktivní roli. V létě předalo Komisi „
non-paper“ jménem osmnácti členských zemí s požadavky na větší předvídatelnost a sociální přijatelnost systému. Státy volají po zárukách proti cenovým výkyvům i po dřívějším využití výnosů. Do bruselské debaty mezitím vstoupily i průmyslové a expertní platformy, které doporučují urychlit aukce povolenek, aby se trh co nejdříve „ukotvil“.
Von der Leyen zároveň potvrdila, že Komise chce srazit ceny energie. „Elektrifikace má být v jádru naší konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti a klimatických cílů,“ uvedla. Slíbila, že návrhy na zlevnění elektřiny předloží co nejdříve, a vyzvala členské státy, aby snížily daně a poplatky za elektřinu. K tomu totiž EU nemá pravomoc.
Současně zdůraznila, že „zjednodušování“ evropské legislativy bude fungovat jedině tehdy, když své kroky sladí národní, regionální i místní úřady s úrovní EU. Von der Leyen také v dopise připomíná, že Komise považuje čisté technologie za velkou byznysovou příležitost.
