Proměna českých uhelných regionů je podle Bruselu úspěšná, Česko získalo cenu

Česko je v očích Bruselu lídrem ve využívání speciálního Fondu spravedlivé transformace, který má trojici tuzemských krajů pomoci překonat uhelnou minulost a s ní spojené problémy. Navzdory porodním bolestem dotačního programu a kritice projektů od místních aktérů či odborníků, získalo Česko ocenění JTP Champions Awards v kategorii „Lídr v implementaci Fondu pro spravedlivou transformaci“. Fond, ve kterém je pro Česko k dispozici, zhruba 41 miliard korun podporuje velké i menší projekty nebo výhodné půjčky v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Peníze ale míří i do jiných evropských regionů, které si nesou podobnou zátěž uhelného nebo těžkého průmyslu. Celkem jde asi o 100 regionů, do kterých proudí přes 18 miliard eur. Česko mezi nimi podle Bruselu vyniká v tom, jak fond dokáže využít. „Ocenění z Bruselu vnímám jako potvrzení, že jdeme správnou cestou,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Podle ministerstva životního prostředí, které má Fond spravedlivé transformace v gesci, se Česko díky ocenění JTP Champions Awards zařadilo mezi hlavní evropské průkopníky spravedlivé transformace. „Na Ministerstvu životního prostředí se podařilo vytvořit silný tým, který umí efektivně koordinovat, spolupracovat a naslouchat potřebám krajů procházejících transformací. Cílem je posílit místní ekonomiku a zvýšit konkurenceschopnost těchto regionů. Ocenění dokazuje, že Česká republika se v podpoře uhelných regionů skutečně posouvá kupředu,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). 

Fond pro uhelné regiony je dobré PR pro Komisi, může se však prodražit

Ani Česku se ale nevyhnuly problémy spojené s čerpáním evropských „uhelných“ peněz. V začátcích ministerstvo čelilo kritice ze strany místních aktérů a neziskových organizací kvůli nízké transparentnosti a jejich malému zapojení do přípravy programu. V průběhu času si pak kritiku vysloužilo například to, že se Česko rozhodlo polovinu z dotační obálky věnovat na tzv. strategické projekty. Tedy velké a nákladné projekty, od kterých si regiony a úřady slibovaly, že nakopnou krajské ekonomiky. Řada z nich byla ale kritizovaná, ať už kvůli zapojení znečišťovatelů nebo jejich pochybnému přínosu pro transformaci a samotné lidi v krajích. Některé byly problematické i pro Evropskou komisi, například kvůli veřejné podpoře. Ne všechny se taky nakonec podaří realizovat. Například Centrum veřejných energetiků končí i po rozběhnuté realizaci, evropské peníze zatím ale čerpány nebyly a mohly by se tak přesunout na jiný projekt. Podle dat ministerstva životního prostředí jsou schválené projekty za 31,8 miliardy korun, což je asi 80 % české obálky. „Zájem o podporu z programu Spravedlivé transformace je mimořádný – žádosti nyní pokrývají více než 94 % dostupných prostředků a čerpání v regionech úspěšně pokračuje,“ doplnil Valdman. A co se týče proplacených prostředků – k příjemcům se dostalo zatím přes 7,5 miliardy korun. V evropském srovnání má nejvíce schválených prostředků Estonsko (117 %). Česko je pak v tomto žebříčku na 6. místě ještě za Maltou, Lucemburskem, Nizozemím a Švédskem.

Budoucnost Fondu je nejistá

Podle Jana Kříže, vrchního ředitele z ministerstva životního prostředí, je Fond spravedlivé transformace „nejlepším dostupným nástrojem, jak pomoci regionům růst a měnit se udržitelným způsobem“. Podle ministra Hladíka je proto „zásadní, aby tato podpora pokračovala i v nadcházejícím programovém období“. Nad pokračováním podpory po roce 2028 však visí otazník. Evropská komise v létě navrhla unijní víceletý rozpočet na roky 2028 až 2034 a zásadně proměnila jeho strukturu. Vydala se cestou zjednodušení, proto řadu programů seškrtala, a to včetně Fondu spravedlivé transformace. Podle návrhu Komise by po roce 2028 členské státy dostaly jednu velkou obálku peněz, kterou by rozdělily mezi zemědělce, regiony a další dotační programy. Pokud se rozpočet v této podobě schválí, bude záležet na rozhodnutí Česka, zda nějaký obnos ze své obálky věnuje výhradně na podporu uhelných regionů. S existencí Fondu spravedlivé transformace jako takového na celoevropské úrovni ale návrh Evropské komise nepočítá. Jak vyplývá z vyjádření Radany Leistner Kratochvílové, ředitelky programu Spravedlivé transformace na ministerstvu životního prostředí, minimálně tento resort to má v plánu. „Nyní jsme v okamžiku, kdy nastavujeme podobu rozpočtu a fondů EU pro období po roce 2027. Proces transformace z uhelné ekonomiky na ekonomiku bez uhlí není záležitost jednoho sedmiletého programového období, zabere mnohem více času a je před námi ještě celá řada transformačních výzev. Proto si Česko bere jako jednu ze svých priorit pokračovat v podpoře uhelných regionů z evropských zdrojů,“ uvedla. Vyjednávání nového programového období už bude mít na starosti v Česku ale nová vláda, ve které ministerstvo životního prostředí obsadí zřejmě Motoristé. Bude tedy záležet také na tom, jak se k budoucí podpoře uhelných regionů postaví nový kabinet.