Včera bylo pozdě. Právě tak se dají shrnout reakce na nový obranný plán EU, který má vybudovat protidronovou zeď nebo vesmírný štít, a hlavně do pěti let připravit Evropu na možný vojenský konflikt s Ruskem. Hezky znějící projekty ale musí podpořit hlavně vlády zemí.
Evropská komise dala minulý týden na stůl plán na posílení obranných schopností Evropy. Defence Readiness Roadmap 2030 obsahuje konkrétní cíle a milníky v oblastech jako protivzdušná a protiraketová obrana, drony, dělostřelectvo, umělá inteligence nebo kybernetika, které mají Unii pomoct vybudovat v následujících pěti letech potřebné kapacity. Plán mluví také o urychlení investic do obrany ve všech členských státech.
„Říká se: ,lepší pozdě než nikdy.‘ V případě pětiletého časového rámce navrhovaného Komisí to však neplatí. Je trestuhodné, že po třech letech od začátku ruské agrese na Ukrajině a jedenácti letech od anexe Krymu se bruselský kolos rozjíždí až nyní – a to s příslibem relativně dlouhé lhůty. Ta by se měla dramaticky zkrátit,“ myslí si český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR).
„Putin nepočká, až bude Evropa schopná smysluplně se bránit,“ dodal bývalý český ministr obrany pro redakci Eurativ.cz.
Komise nicméně slibuje, že dva prioritní projekty, tedy „Iniciativa pro evropskou dronovou obranu“ a „Hlídka východního křídla“ (detaily zde), by měly mít vybudovanou základní kapacitu už do konce příštího roku. První jmenovaný projekt má být plně funkční do konce roku 2027, druhý pak na konci následujícího roku.
Hlavní přidanou hodnotou plánu by ale mělo být to, že unijní státy začnou při budování svých kapacit mnohem více spolupracovat – v rozvoji technologií i v zadávání veřejných zakázek. Komise plánuje i to, že vzniknou různě početné koalice států, které se společně zaměří na dobudování konkrétních schopností – například vojenskou mobilitu, rakety nebo boj na moři.
„Navyšování národních rozpočtů na obranu je nezbytné, nemůžeme postupovat ale každý stát sám, to vede akorát k fragmentaci a šponování cen. Evropa sice nemá jednotnou armádu, ale do obrany bychom měli investovat společně všude tam, kde to jde,“ je přesvědčený další europoslanec Jan Farský (STAN, EPP).
Komise například navrhuje, aby do roku 2027 bylo 40 % vojenských nákupů sdílených. To by znamenalo zdvojnásobení současného stavu.
„A když vynakládáme peníze, měli bychom je investovat u nás. Dává smysl, aby z nich měly zisk naše firmy. I z toho důvodu mi dává smysl cíl 55 % vojenských nákupů zprostředkovávat přes evropské firmy. Pro Česko, které má tradičně silnou zbrojní tradici, je to velká příležitost,“ argumentoval Farský.
Zatím jen na papíře
Otázkou podle Farského zůstává, jestli se plány, které „vypadají na papíře moc hezky“, podaří převést do praxe.
„To už je ale úkolem členských států a konkrétních vlád a premiérů. Sympatické mi přijde, že po představení Defence Roadmap minulý týden se s tímto bodem počítá i na unijním summitu tento čtvrtek. Jsem zvědavý, jak se k tomu postaví formující se česká vláda pod vedením hnutí ANO,“ uvedl pro redakci europoslanec.
Na rozhodnost členských států spoléhají i firmy. Například Evropská asociace vesmírného a obranného průmyslu (ASD Europe), která zastupuje asi 4000 společností z 21 zemí, vydala prohlášení, „že se těší na nadcházející zasedání Evropské rady a očekává, že hlavy států a vlád poskytnou strategické pokyny nezbytné k rychlému přechodu od ambicí k realizaci.“
Problém může ležet v tom, že ne každý stát vnímá ruskou hrozbu stejně silně jako Polsko nebo Litva.
„Pro mnoho států, i pro Českou republiku, jsou ty oblasti správně zvolené. Odborná komunita je teď v šoku z toho, jak snadno pronikaly ruské drony do Polska. Víme také, že protivzdušná obrana je obecně velmi nedostatečná v Evropě. Takže pokud jde o kvalitu toho dokumentu, nemám výhrad,“ řekl k Defence Roadmap v České televizi bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
„Ale platí samozřejmě i ta výhrada, že Evropa není jednotná, a v tom světovém mocenském kolbišti nebude nikdy hrát takovou roli jako velké země, které mají schopnost vnitřní jednoty,“ varoval Landovský.
Budování společných vojenských kapacit tak pravděpodobně bude narážet na limity a různé národní zájmy. Evropská komise může v tom celém hrát pouze roli zprostředkovatele a nabízet „jednotné kontaktní místo“ pro technické poradenství a přístup k unijnímu financování, jak sama zdůrazňuje. Může jít například o půjčky z programu SAFE, které zvažuje také Česká republika.
Alexandr Vondra vidí její roli ještě někde jinde – podle něj by mohla „zásadně změnit hru úpravou zelené regulace“.
„Je pravda, že obrana má zpravidla výjimku. Nic to však nemění na faktu, že podmínkou masivního vyzbrojování je hospodářský růst a dostatečná svoboda podnikání. O tom dnes můžeme jen snít, neboť Green Deal neúměrně zatěžuje průmysl a svazuje ruce členským státům ve snaze o flexibilnější opatření,“ věří Vondra.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen teď nově připustila, že Green Deal je potřeba upravit a některé regulace zjednodušit.
Europoslanec z ODS přidal ještě další úkol pro její kabinet. „Stojí před námi zásadní výzvy: nedávné omezení čínského vývozu klíčových nerostných surovin by mělo být budíčkem. Evropa si musí zajistit dostatek kritických nerostných surovin. Těžba v EU už nesmí být pouze trpěna, ale musí být aktivně podporována,“ uzavřel Vondra.
Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem.
