Evropská města se chtějí postavit svým vládám a sama vyráží do boje o unijní peníze

Některé evropské metropole včetně Prahy a Bratislavy požadují možnost přímo čerpat z příštího víceletého rozpočtu Evropské unie, aby mohly přispět k realizaci unijního cíle uhlíkové neutrality k roku 2050. S odvoláním na dopis 15 starostů a primátorů o tom dnes informovala agentura Reuters. Zástupci měst vzkázali předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že mohou být pružnější než centrální úřady v jejich zemích. „O vítězství či prohře v boji proti změnám klimatu se bude rozhodovat ve městech,“ uvedli primátoři Prahy a Bratislavy společně s čelnými představiteli Varšavy, Vídně, Budapešti, Frankfurtu, Milánu nebo Atén a dalších velkých měst. Evropské peníze aktuálně na radnice měst v EU přitékají skrze vlády jednotlivých zemí, a to zejména pod hlavičkou takzvaných kohezních fondů, jejichž cílem je vyrovnat životní úroveň napříč Unií. Starostové se ale domnívají, že mohou ekologická opatření zavádět rychleji než vlády a že nejsou pod takovým tlakem ze strany výrobců fosilních paliv. „Vyzýváme evropské instituce, aby uznaly klíčovou roli měst a metropolitních oblastí při prosazování strategických cílů zelené politiky a vyčlenily přímo dostupné unijní fondy šité na míru městům ve snaze zajistit tyto výsledky,“ cituje dále Reuters z dopisu.

🎙️ Mayors of the #VisegradGroup's capitals, @EU_CoR members @ZdenekHrib 🇨🇿 & @trzaskowski_🇵🇱, with Gergely Karácsony🇭🇺 meet at the #CoRplenary to present the 'Pact of Free Cities', calling for a more direct funding for EU cities to support delivering of the #EUGreenDeal. #eulocal pic.twitter.com/Ml3JFdRtsv

— European Committee of the Regions (@EU_CoR) February 12, 2020

Dlouhodobý cíl EU, nesnadné dosažení

Hlavním dlouhodobým cílem Komise v boji proti klimatickým změnám je zajistit, že v horizontu 30 let bude EU klimaticky neutrální. To by znamenalo co nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů a vyvážení těch zbývajících například výsadbou stromů. Aktuální plány pro nejbližší roky by na zmírňování klimatických změn vyhradily 250 miliard eur (přes šest bilionů korun). Unijní rozpočet na roky 2021 až 2027 je však stále ve vývoji, lídři členských zemí o něm budou diskutovat na mimořádném summitu na konci příštího týdne.

Chudí proti bohatým? Země EU čeká další souboj o evropské peníze

Metropole vs. vláda

Není to dnes jediný počin měst v rámci EU. Server Politico již ráno informoval o tom, že Praha, Bratislava, Budapešť a Varšava, coby signatáři tzv. Paktu svobodných měst podepsaného na sklonku loňského roku, chtějí obejít své vlády a čerpat prostředky z fondů EU přímo a samostatně, bez centrální kontroly. Využít je chtějí na problémy, s nimiž se dnes metropole potýkají, jako například stárnutí populace, zdražování bydlení, přetrvávající nerovnosti ve společnosti nebo klimatické změny. Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se starostové chtějí postavit svým populistickým vládám a vlastní správou dotací zajistit větší odpovědnost a transparentnost jejich čerpání. Odkázal při tom na korupční skandály firem, které mají napojení na českého či maďarského premiéra.

The Capitals: Opoziční primátoři visegrádských metropolí spojují své síly