Klimatická agenda patřila k horkým tématům čtvrtečního summitu lídrů EU v Bruselu, debata ale nakonec nebyla tak dramatická, jak se očekávalo. Unie je o krok blíže k novému emisnímu cíli pro rok 2040, i když závěry zůstaly záměrně vágní a samotný návrh 90% snížení formálně nepodpořily.Evropská unie se na čtvrtečním summitu lídrů přiblížila k přijetí nového klimatického cíle pro rok 2040. Podle návrhu Evropské komise má jít o 90% snížení emisí oproti roku 1990. Česko s tímto plánem nesouhlasí a podle premiéra
Petra Fialy (ODS) výhrady sdílelo více členských států.
„Já jsem opakovaně dnes vystoupil, že Česká republika s tím nebude souhlasit a vysvětlil jsem znovu ty důvody,“ uvedl po jednání. „Měl jsem dojem, že víc lídrů se ve svém vystoupení vyjádřilo skepticky k tomu, že bychom měli přijímat tyto cíle,“ dodal.
Změnit směřování evropské klimatické politiky se ale skeptikům nepodařilo – o cíli budou 4. listopadu hlasovat ministři životního prostředí a ke schválení stačí kvalifikovaná většina. Ministři už o cíli jednali v září, tehdy však hlasování odložili s tím, že si počkají, jak dopadne debata lídrů.
Prezidenti a premiéři ale konkrétní procento neřešili – respektive nebyla ambice jej promítnout do psaných
závěrů summitu. Místo toho se soustředili na „podmínky umožňující dosažení cíle“, které mají být dopracovány právě před listopadovým jednáním. Podle
diplomatických zdrojů by diskuse mohla uklidnit zejména Francii a Německo a otevřít cestu k podpoře cíle, jiní však varují, že situace se od září zásadně nezměnila a listopad může být jen „opakování“ téhož sporu.
Dostalo se i na emisní povolenky
V závěrech summitu lídři zdůraznili, že je nutné zohlednit přínos odstraňování uhlíku (tzv. carbon removals), nejisté přírodní procesy a dopady na hospodářství. Unie chce podle textu přispět ke globálnímu snižování emisí způsobem, který bude „ambiciózní a nákladově efektivní“, mimo jiné využitím mezinárodních kreditů.
Součástí kompromisu je i revizní klauzule, jež umožní v budoucnu cíl přehodnotit podle nových vědeckých poznatků, technologického vývoje a dopadů na konkurenceschopnost. Závěry byly přijaty v nezměněné podobě v porovnání s návrhem, na kterém předem pracovali diplomaté. Řada zemí s nimi není plně spokojena, ale dohody dosáhli právě díky tomu, že do textu nedoplnili jednotlivé národní požadavky.
Evropská rada současně vyzvala Evropskou komisi, aby do prosince představila návrhy na úpravy systému emisních povolenek druhého typu. Komise má konkrétně připravit opatření, která zmírní dopady spuštění nového systému ETS 2 pro dopravu a budovy.
Část diplomatů text chápe tak, že připouští i možnost odkladu zavedení, jiní takovou interpretaci odmítají. Fiala k tomu uvedl, že pro zrušení povolenek zatím není většina, přibývá ale podle něj států, které by podpořily odložení systému.
„Získali jsme v závěrech Evropské rady potvrzení, že návrhy Komise jdou správným směrem, a ta opatření přímo vycházejí z našeho návrhu, který jsme vytvořili s 19 členskými státy,“ dodal český premiér.
Komise upraví ETS 2, tvrdý cenový strop na povolenky ale nenavrhla – a ani to po ní nikdo nechtěl
Pomohl dopis od von der Leyen
K dosažení dohody přispěl také
dopis předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen zaslaný lídrům na začátku týdne. Nabídl prostor pro revize některých zelených předpisů, což část členských zemí uklidnilo. Detaily však zůstávají otevřené a rozhodující bude jednání ministrů životního prostředí 4. listopadu, kde se bude o cíli rozhodovat kvalifikovanou většinou.
Mezitím běží paralelní vyjednávání na úrovni Evropského parlamentu – ten však v posledních dnech vyčkával, jak dopadne debata na úrovni členských států.
Europoslanci emisní cíl pro rok 2040 zatím nepodpořili. Časy zelené většiny jsou pryč, říká Vondra
